Rusko nechává svou hranici s novým členem Severoatlantické aliance Finskem vojensky téměř nestřeženou. Možnosti zvýšení počtu ruských vojáků v oblasti, které minulý týden slíbil ruský ministr obrany Sergej Šojgu, se Helsinky neobávají. V pondělním rozhovoru s deníkem Financial Times to uvedla šéfka finské diplomacie Elina Valtonenová. Stahování ruských vojsk od finských hranic na Ukrajinu podle ní dokazuje, že argument Moskvy o hrozbě ze strany NATO je lichý.
Ruský ministr obrany Šojgu minulý týden uvedl, že Rusko posílí vojska rozmístěná u své západní hranice. Několikanásobně totiž podle něj vzrostly hrozby pro ruskou bezpečnost na západě a severozápadě země. Hovořil konkrétně o hrozbě ze strany Polska a také Finska, které chce podle něj na svém území rozmístit „další armádní kontingenty NATO a útočné zbraně aliance“.
Valtonenová v rozhovoru poskytnutém během návštěvy Norska uvedla, že Helsinky se posilování ruské vojenské přítomnosti u finských hranic neobávají. „Je třeba říci, že naše hranice jsou během války, kterou Rusko nezákonně vede proti Ukrajině, docela prázdné,“ řekla šéfka finské diplomacie.
Přesun ruských vojsk od hranic s Finskem na Ukrajinu během uplynulých 18 měsíců podle ní vyvrací ruský narativ o hrozbě, kterou pro Moskvu představuje NATO svým rozšiřováním na východ. „Kdybychom byli hrozbou, určitě by své jednotky nestáhli, a to ani v situaci, kdy se angažují někde jinde,“ dodala Valtonenová s tím, že NATO je obranná aliance, která nikoho neohrožuje.
Finsko v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu ukončilo desetiletí vojenské neutrality a požádalo o členství v Severoatlantické aliancí. Členem se stalo letos v dubnu. Alianční hranice s Ruskem se tím prodloužila o 1340 kilometrů a přibližně se zdvojnásobila.
