V nigerském hlavním městě v neděli panuje klid a zdá se, že občané nevěnují pozornost hrozbě vojenského zásahu ze strany Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), pokud pučisté do neděle nevrátí do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. V ulicích se sporadicky objevují známky podpory junty, která prohlásila, že se nepodvolí vnějšímu tlaku na své odstoupení, uvedla agentura Reuters.

Vojenská junta sesadila zvoleného prezidenta Bazouma 26. července. Byl to již sedmý vojenský puč za poslední necelé tři roky v západní a střední Africe. Tento region patří k nejchudším na světě a má strategický význam pro Rusko, Čínu a Západ.

Kolem sta lidí se shromáždilo blízko letecké základny v Niamey. Slíbili, že v případě potřeby nabídnou nenásilný odpor na podporu nové vojenské správy. ECOWAS neodpověděl na žádost o komentář k tomu, jaké budou jeho další kroky. Není ani jasné, kdy přesně má ultimátum vypršet.

Regionální reakci by ale mohla oslabit podpora nigerské junty ze sousedních zemí Mali a Burkina Fasa. V obou státech rovněž vládnou vojáci, kteří už dříve prohlásili, že by takový zásah považovali za „vyhlášení války“ i proti nim.

Francie v sobotu uvedla, že podpoří snahy o navrácení prezidenta Bazouma do úřadu. Neupřesnila ale, zda její podpora bude znamenat vojenskou pomoc při případném zásahu ECOWAS. Nigerský premiér Ouhoumoudou Mahamadou, dosazený Bazoumem, řekl, že svržený režim stále věří v možnost dohody na poslední chvíli.

Niger je bývalá francouzská kolonie a disponuje mimo jiné velkými zásobami uranu či ropy. Dosud byl považován za posledního spolehlivého partnera Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu. Na výcviku tamních vládních jednotek se podílely USA a Francie, která má v zemi stále až 1500 vojáků.