Protiofenziva nejde pomalu. Ukrajinci za měsíc osvobodili téměř tolik území, co Rusko dobylo za půl roku

Ukrajinské síly za pět týdnů své protiofenzivy osvobodily území téměř o stejné rozloze, jakou se Rusům podařilo ovládnout za posledního půl roku, tvrdí americký Institut pro studium války (ISW). Vychází přitom ze svých vlastních propočtů, podle nichž ukrajinské síly od 4. června znovu dobyly 253 kilometrů čtverečních, zatímco Rusko od 1. ledna do nynějška ovládlo na Ukrajině 282 kilometrů čtverečních.

Ukrajina v pondělí oznámila, že jejím silám se od počátku protiofenzivy podařilo znovudobýt 193 kilometrů čtverečních. „Ukrajinské oficiální zhodnocení osvobozeného území se liší od toho od ISW téměř jistě z toho důvodu, že Ukrajina vychází z jiných propočtů ohledně území, které měla původně pod kontrolou. ISW předkládá své vlastní údaje o osvobozeném území, aby při porovnávání ruských a ukrajinských zisků nemíchal jablka s hruškami,“ vysvětlili analytici.

V uplynulých týdnech v médiích často zaznívalo, že ukrajinská protiofenziva postupuje pomaleji, než se očekávalo. Stanice CNN koncem června s odvoláním na nejmenované západní představitele uvedla, že protiofenziva je méně úspěšná, než předpovídaly západní analýzy.

komentář Ondřeje Housky

K čemu nám je návštěva Zelenského v Praze a kdy ta válka konečně skončí? Tady jsou odpovědi

10. 7. 2023 ▪ 4 min. čtení

Odborníci a komentátoři ale zároveň upozorňují, že protiofenziva je extrémně náročná vzhledem k tomu, že ruské síly měly dlouhé měsíce na vybudování solidních obranných linií a zaminování rozsáhlého území. List The Wall Street Journal v této souvislosti o víkendu podotkl, že napadení opevněných vojsk je náročným úkolem i pro nejlepší světové armády, a připomněl, že spojenci za druhé světové války potřebovali po vylodění v Normandii a po získání předmostí více než dva měsíce, než prolomili německou obranu a pronikli do vnitrozemí.

Rusku se loni za prvního půl roku invaze podařilo na Ukrajině dobýt území o rozloze asi 83 tisíc kilometrů čtverečních, což je o něco více než rozloha celé České republiky, spočítal ruský investigativní portál agents.media. Při podzimní protiofenzivě ale ukrajinské síly během několika měsíců vytlačily ruská vojska z území o rozloze desítek tisíc kilometrů čtverečních. Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj ve shrnutí loňského válčení uvedl, že se ukrajinským silám podařilo osvobodit dvě pětiny území, kterých se ruská vojska zmocnila po zahájení invaze z loňského února. Další ukrajinská území se Rusku podařilo ovládnout ještě před loňskou plnohodnotnou invazí, a to poloostrov Krym na jihu a části Doněcké a Luhanské oblasti na východě.

Pavel: Kyjev bude muset s Moskvou vyjednávat

Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů dosažených do konce tohoto roku, vyplývá podle českého prezidenta Petra Pavla z aktuálních politických a vojenských okolností. Pavel v úterý o situaci na Ukrajině hovořil na úvod summitu NATO ve Vilniusu. Podle něj je třeba „realisticky“ vnímat, že okno příležitosti pro ukrajinské územní zisky se do konce roku víceméně uzavře.

Prezident se zúčastnil veřejné diskuse pořádané na okraj summitu, kde dostal i otázku týkající se vývoje nynější ukrajinské protiofenzivy. „Ukrajina pomalu získává území, pravděpodobně stále hledají slabá místa v ruské obraně. Stále nenasadili významné síly, které připravili,“ míní Pavel.

Mluvil o tom, že ruské straně hraje do karet to, že měla čas na přípravu obranných linií a má vzdušnou převahu. Ukrajinci jsou podle Pavla mnohem více motivovaní a vybavení lepší technikou, nemají ovšem dost munice a vzdušných sil, „aby byli opravdu efektivní“. Čas na posun fronty se jim krátí nejen proto, že s příchodem zimy bude postup složitější, ale také kvůli nadcházejícím volbám ve Spojených státech, v Rusku a na samotné Ukrajině, uvedl.

„Uvidíme další pokles ochoty masivně podporovat Ukrajinu dodatečnými zbraněmi. Takže všechny tyhle podmínky pravděpodobně povedou k závěru, že to, co bude dosaženo do konce roku, bude východiskem pro vyjednávání,“ řekl Pavel.

Kromě munice a vojenského vybavení podle něj Ukrajina potřebuje také „povzbuzení a ujištění“. Odkazoval tím na klíčové téma summitu ve Vilniusu, kterým je možný posun v otázce přijímání Ukrajiny do NATO. Podle Pavla spojenci mohou posílit ukrajinskou morálku příslibem, že zahájí přístupový proces ihned po konci bojů, o vyústění summitu však nechtěl spekulovat.

Český prezident také uvedl, že nepokládá za nezbytné přesunout jaderné zbraně členských států NATO blíže k ruským hranicím v reakci na ohlášené rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku. Reagoval tak na dotaz ukrajinského zákonodárce, který se tázal, zda takový krok dnes není na místě.

„Nemyslím, že bychom vždy měli odpovídat na kroky protivníka ve stejném duchu. Veškeré naše úsilí zaměřujeme na to, abychom protivníka (od použití jaderných zbraní) odradili,“ uvedl. „Není nutné je rozmístit blíže k (ruským) hranicím, protože to by situaci jen eskalovalo,“ pokračoval. Podle Pavla by NATO mělo v reakci na ruské kroky spíše připomínat, že má stejné možnosti jako Moskva.