„Motivujete Rusko k pokračování teroru.“ Zelenskyj kritizuje rozmělněné přizvání Ukrajiny do NATO

Ukrajina ušla velký kus cesty a se Severoatlantickou aliancí si je mnohem blíže než dřív. Mělo by se to odrazit v rozhodnutích NATO, včetně odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, uvedl v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg krátce před začátkem dvoudenního aliančního summitu ve Vilniusu. Informovala o tom agentura Reuters. Takzvaný akční plán je předstupněm plného začlenění do NATO. Podrobnosti o plánu na začlenění Ukrajiny do NATO aliance zveřejní během několika hodin ve společném komuniké, na jehož závěrečném znění teď členské státy pracují, uvedl Stoltenberg při příchodu na summit.

„Od roku 2008, kdy jsme se rozhodli, že dalším krokem bude Akční plán členství, urazila Ukrajina dlouhou cestu. Ukrajina je mnohem blíže NATO, takže si myslím, že nastal čas, aby se to odrazilo v rozhodnutích NATO,“ řekl Stoltenberg. „Vše dohromady, včetně toho, že dáme jasně najevo, že se Ukrajina stane členem, zrušíme Akční plán členství, (…) vyšle velmi silný a pozitivní vzkaz od NATO směrem k Ukrajině,“ dodal Stoltenberg.

O shodě ohledně odstranění MAP již v pondělí na Twitteru napsal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Analýza

Proč potřebujeme co nejvíc evropské NATO

11. 7. 2023 ▪ 7 min. čtení

Nastavení spolupráce s Ukrajinou bude mít tři roviny: vojenskou, politickou a administrativní, uvedl Stoltenberg. Důležité je zajištění interoperability vojsk členských zemí a ukrajinských jednotek, tedy jejich technické spolupráce. Dalším bodem je zřízení rady pro koordinaci spolupráce Kyjeva a aliance. Třetím bodem je podle Stoltenberga odstranění MAP, což zkrátí přístupový proces ze dvou kroků na jediný krok.

NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane, její cesta do aliance se však stále nerýsuje. Aktuálně ji blokuje válka s Ruskem, Kyjev a někteří jeho spojenci se ovšem dožadují ujištění, že po konci konfliktu se příslib začne měnit ve skutečnost. Představitelé Česka a dalších zemí mluví o potřebě jasně formulovat, za jakých podmínek a kdy může být Ukrajina přijata. Vlažněji se k ukrajinskému členství staví především Spojené státy a Německo, jejichž představitelé dávají najevo, že posun debaty do nové fáze považují za předčasný.

Otázka připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci bude jedním z hlavních témat summitu lídrů 31 aliančních zemí. Druhým velkým tématem je vstup Švédska, proti jehož členství se až do pondělí stavělo Turecko. Po jednání se Stoltenbergem a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem ale turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí večer řekl, že co nejdříve předloží žádost Švédska o vstup do NATO tureckému parlamentu k ratifikaci. Vstup Švédska do NATO zatím neschválilo ani Maďarsko.

„Tento summit je historický již před svým zahájením,“ řekl v úterý Stoltenberg podle agentury DPA.

NATO podle svého šéfa bedlivě sleduje dění v Bělorusku, přesuny ruských jaderných zbraní ale nevyžadují změnu ve strategii NATO. Vstup Finska a nadcházející vstup Švédska dokazují, že „(ruský prezident Vladimir) Putin udělal napadením Ukrajiny velkou strategickou chybu,“ řekl Stoltenberg. Zdůraznil také, že NATO bude Ukrajinu podporovat až do vítězného konce a během summitu vyšle „jasnou, pozitivní a jednotnou zprávu“.

„Bezpečnost není regionálním, ale světovým tématem,“ prohlásil Stoltenberg na úvod společného vystoupení s australským premiérem Anthonym Albanesem. Ten přislíbil další pomoc Kyjevu. Tu oznámily také Německo a Francie.

Berlín dodá Ukrajině další zbraně, munici a vojenské vybavení téměř za 700 milionů eur (16,7 miliard korun). S odvoláním na vládní zdroje to uvedla DPA. Paříž pak poskytne rakety s plochou dráhou letu SCALP / Storm Shadow. Podle agentury AFP to ve Vilniusu na summitu NATO oznámil prezident Emmanuel Macron.

Zelenskyj kritizuje program summitu

Bylo by absurdní, kdyby dnes začínající summit ve Vilniusu nestanovil harmonogram ani pro pozvánku, ani pro členství Ukrajiny v NATO. Uvedl to na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poukázal přitom na údajné signály o tom, že se bez Ukrajiny diskutuje o vágních formulacích stanovujících podmínky pro přizvání Ukrajiny k členství v NATO. Podle Zelenského nejistota ohledně budoucího členství Ukrajiny v alianci jen motivuje Rusko k pokračování teroru.

„Nyní, na cestě do Vilniusu, jsme dostali signály, že se diskutuje o určitých formulacích bez Ukrajiny. A rád bych zdůraznil, že tyto formulace se týkají pozvání ke členství v NATO, ne členství Ukrajiny. Je bezprecedentní a absurdní, když není stanoven časový rámec ani pro pozvánku, ani pro členství Ukrajiny… Zdá se, že tu není ochota ani Ukrajinu do NATO pozvat, ani ji učinit členem aliance,“ napsal ukrajinský prezident.

„To znamená, že se vytváří okno příležitosti pro smlouvání o členství Ukrajiny v NATO v jednáních s Ruskem. A pro Rusko to znamená motivaci k pokračování jeho teroru. Nejistota je slabost. A já o tom budu na summitu otevřeně diskutovat,“ prohlásil Zelenskyj, který se v úterý a ve středu summitu NATO osobně zúčastní jako host. Ve středu v litevské metropoli zasedne k prvnímu jednání nové Rady NATO-Ukrajina, bude jednat také s americkým prezidentem Joem Bidenem. Jedním z hlavních témat summitu přitom je otázka budoucího členství Ukrajiny v NATO.