Spojené státy poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v celkové hodnotě 325 milionů dolarů (přes 7,1 miliardy korun), který bude zahrnovat protiletadlové i protitankové střely a další munici zaměřenou na posílení protiofenzivy proti Rusku. Podle agentury Reuters to v úterý oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ve Washingtonu.
Součástí balíčku budou rakety pro systémy, které jsou považovány za kritické při protivzdušné obraně, jako jsou NASAMS a HIMARS, protiletadlové střely Stinger, protitankové střely Javelin, bojová vozidla pěchoty Bradley i americké obrněné transportéry Stryker.
Pomoc přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivnila útoky podél 1000 kilometrů dlouhé frontové linie v počátečních fázích protiofenzivy s cílem získat zpět území obsazené Rusy. Stoltenberg před jednáním uvedl, že Ukrajinci postupují a získávají pevnou půdu pod nohama, i když je brzy na to posuzovat jejich úspěchy.
Mezi ruskou armádou a wagnerovci už proběhly rvačky i přestřelky. O co jde bossovi žoldnéřů Prigožinovi?
Spojené státy vyčlenily od 24. února loňského roku, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, na zbraně a další vybavení téměř 40 miliard dolarů, včetně nejnovějšího balíku vojenské pomoci. Tato zásilka bude provedena na základě prezidentské pravomoci, která šéfovi Bílého domu Joeovi Bidenovi umožňuje povolit přesun přebytečných zbraní z amerických zásob.
Součástí nové dodávky pomoci bude také 22 milionů nábojů do ručních zbraní a granátů i řada dalších raket a munice. Zahrnuje také náhradní díly, komunikační a demoliční vybavení a finanční prostředky na výcvik.
"Spojené státy nadále stojí na straně ukrajinského lidu, jehož neutuchající odvaha a solidarita inspiruje celý svět," uvedl Blinken. Stoltenberg se poté setkal i s Bidenem, tématem byla příprava nadcházejícího summitu aliance ve Vilniusu i válka na Ukrajině.
Stoltenberg šéfovi Bílého domu řekl, že Ukrajinci dělají pokroky ve své protiofenzivě, což by podle něj mohlo posílit jejich pozici, až bude příležitost dosáhnout diplomatického ukončení války s Ruskem.
"Podpora, kterou poskytujeme Ukrajině, se nyní, když spolu hovoříme, projevuje na bojišti," uvedl Stoltenberg. "Protože ofenziva byla zahájena a Ukrajinci dělají pokroky, postupují vpřed. Je to ještě na začátku, ale víme, že čím více území budou Ukrajinci schopni osvobodit, tím silnější pozici budou mít u jednacího stolu," dodal.
Biden uvedl, že Severoatlantická aliance se během války na Ukrajině více sjednotila a "na této dynamice bude stavět", až se 11. a 12. července uskuteční výroční summit NATO v litevském Vilniusu, kde se patrně bude jednat i o potenciálním členství Ukrajiny.
Biden se měl se Stoltenbergem setkat již v pondělí, schůzku ale o den odložil kvůli bolavému zubu a jeho ošetření.
Protivzdušná obrana
Ukrajina v následujících měsících obdrží balíček prostředků protivzdušné obrany v hodnotě 116 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Podle agentury Reuters to oznámila britská vláda po úterním zasedání ministrů obrany ze zemí sdružených ve Společných expedičních silách (JEF). Členy uskupení jsou kromě Británie také Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.
"Vybavení bude pořízeno v nadcházejících měsících prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Ukrajinu (IFU) s cílem posílit schopnost Ukrajiny chránit kritickou národní infrastrukturu, civilní obyvatelstvo a personál v první linii," uvádí se v prohlášení zveřejněném britskou vládou.
"Balíček poskytne radary, které pomohou chránit před nevybíravými ruskými údery, také zbraně a značné množství munice," uvedla britská vláda.
Obranná aliance se dnes v Amsterodamu dohodla také na tom, že do budoucna posílí sdílení taktických zpravodajských informací. "Od útoku na (plynovod) Nord Stream víme, že naše kritická infrastruktura je zranitelná a je třeba ji chránit," uvedla po zasedání nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Skupina proto rovněž urychlí spolupráci při odhalování možných hrozeb pro kritickou podmořskou a pobřežní infrastrukturu.
"Musíme spolupracovat se soukromým sektorem, s pobřežní stráží, musíme sdílet zpravodajské informace a schopnosti, to je nejlepší způsob, jak odradit jakéhokoli aktéra, který uvažuje o podmořské sabotáži. Sami to nezvládneme, (musíme) zapojit další země," řekla Ollongrenová.
NATO a Evropská unie v lednu zahájily činnost pracovní skupiny, která má posílit ochranu kritické infrastruktury v reakci na loňský útok na plynovod Nord Stream.
Nizozemská vojenská rozvědka MIVD na začátku tohoto roku uvedla, že Rusko se snažilo získat tajné informace, aby mohlo napadnout kritickou infrastrukturu v nizozemské části Severního moře. Ollongrenová uvedla, že podobné případy zaznamenaly i další země.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist