Víte, co se říká v Praze o Brnu? Nic. A víte, co se říká v Evropském parlamentu o Janu Zahradilovi?

Vláda se chystá spáchat tu největší hloupost – Evropská komise přitom Česko před něčím takovým varovala už před 11 lety. O co jde? A proč jen omezenci mohou tvrdit, že jsme Středoevropané? To a ještě mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy – je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Můžete si ho objednat a bude vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Zapomeňte na mír

Ředitelům Evropy se dostalo do ruky shrnutí chystané Bezpečnostní strategie ČR, kterou by měla schválit vláda nejspíš ještě v červnu. Česko podle ní „musí být dobře připraveno i na možnost, že se stane součástí ozbrojeného konfliktu“. Klíčovým úkolem vlády pak je občany na takovou možnost všestranně připravovat. Strategie taky zdůrazňuje to, co je evidentní, žel stále ne všem: „Členství v NATO a v EU má pro Česko kritický význam. Ohrožení spojence je ohrožením i pro Česko.“ Rusko je podle dokumentu „zásadní hrozbou pro naši bezpečnost“ a „Čína ohrožuje mezinárodní řád“.

Prosvištíme si: Zase tupě

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravuje další úspory. Chce například plošně snížit platy státních zaměstnanců nebo výdaje na vědu a výzkum. Plošné škrty jsou jinak známé také jako tupé škrty. Proč o tom vůbec psát v našem newsletteru o Evropě? Protože jde o něco, před čím Česko ekonomové Evropské komise varovali už před 11 lety jako před krokem, který poškodí růst ekonomiky (viz tady, strana 16). Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek si ovšem poradit nedal. A vláda škrtala plošně.

O čem to svědčí?

O tom, že se za ty roky ve fungování českého státu nic nezměnilo. Šetřit rozhodně potřebujeme – ale ne plošně, nýbrž na základě analýzy, kde jsou úspory namístě a kde by naopak bylo záhodno peníze přidat, aby stát fungoval lépe. Politici ale takovou analýzu nikdy neudělali, takže to prostě nevědí. A tak škrtají tupě. Takové škrty jsou tou „nejhloupější věcí, kterou můžeme udělat“, jak HN řekl ekonom Filip Pertold.

Přání vs. realita

„Chtěli bychom dostat zemi směrem k robustní a znalostní ekonomice s přidanou hodnotou, aby se dostala k technologické špičce a lákala největší investory.“ Řekl kdo? Premiér Petr Fiala. Tak škoda, že o tom neřekl svému ministru financí. Škrty v penězích na vědu a výzkum se Fialovi jeho přání splní jen těžko. Premiér ho vyslovil na velké konferenci reVize Česka zaštítěné HN. Sešly se na ní špičky českého byznysu a politiky. Jakou zemi by z Česka chtěly mít? Čtěte.

Zachraňte náš svět

Svět, v němž jsme zbohatli, se hroutí. Jak zastavit radikály a zachránit kapitalismus a demokracii? To není nějaká alarmistická otázka. Klade si ji člověk z nejpovolanějších, Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times ve své zbrusu nové knize. Abyste ji nemuseli číst, přečetli jsme ji za vás a Wolfovy argumenty shrnuli tady. Podle Wolfa je syntéza demokracie a kapitalismu, tedy demokratický kapitalismus, ve vážném ohrožení. A musí se změnit, jinak uspějí populisté, kteří skoncují jak s mezinárodní spoluprací, tak se svobodou. Co bychom podle Wolfa měli dělat a čemu bychom se rozhodně měli vyhnout? Čtěte.

Zahradil jako Brno

Víte, co se říká v Praze o Brnu? Nic. A víte, co se říká v Evropském parlamentu o Janu Zahradilovi (ODS)? Dlouholetý lídr evropské buňky ODS na počátku týdne potvrdil, o čem jsme v tomto newsletteru psali, a oznámil, že v europarlamentu po dvaceti letech skončí. Jeho největší zářez je vyvedení ODS z nejsilnější lidovecké frakce do izolace k Polákům z PiS, tedy do frakce ECR. Jaká byla celkově jeho éra? Píšeme.

Pomáhat, jak chceme

EU by se ve čtvrtek mohla po mnoha letech dohodnout, jak by měla napříště vypadat pomoc zemím čelícím uprchlické vlně. Zapomeňte na kvóty, na stole je „flexibilní solidarita“. Země by buď převzala část migrantů a postarala se o ně, nebo nejzasaženějším státům přispěla finančně a z převzetí uprchlíků se vyplatila (předsedající Švédové navrhují částku okolo 20 tisíc eur za jednoho běžence). Dohoda EU tak směřuje k tomu, po čem Česko vždycky volalo: k možnosti vybrat si, jak solidaritu projevit. Jak to celé dopadne, se čeká od čtvrteční debaty ministrů vnitra.

Ostře sledované: Maďaři out?

Nebudou Maďaři EU paralyzovat, až se ve druhém pololetí 2024 ujmou role předsednického státu? Několik zemí (a europoslanci) tvrdí, že by se Viktoru Orbánovi měla jeho show vzít. Jenže jde to vůbec? Top nizozemští právníci vypracovali tuto analýzu, jak si s hrozící blokací třeba pomoci Ukrajině pod Orbánovou taktovkou poradit. Český rozhlas zase obešel členy české vlády s otázkou, jak se staví k odebrání předsednictví Maďarům. Co se dozvěděl?

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Brusel Češek

Dosavadního zpravodaje ČTK v Bruselu Petra Kupce vystřídá v srpnu Tereza Šupová. Jejím příchodem do Bruselu a zároveň setrváním stávajících novinářů a novinářek bude po dloooooouhé době na tomto postu více žen než mužů. Dohromady s vedením českého zastoupení při EU, kde stojí v čele hned tři ženy, se „český Brusel“ slušně feminizuje. (Je na čase přijít s kvótami pro muže?)

Velké střídání

Na zastoupení při EU v Bruselu, nejdůležitější české ambasádě, se v následujících týdnech vymění šéfové klíčových oddělení, často špičkoví vyjednávači, kteří loni zajišťovali české předsednictví EU. Dohromady se protočí nebo přesune na pět desítek diplomatů, což je dáno právě popředsednickým střídáním. Vzhledem k tomu, že ambasáda při EU neřeší ztracené občanky, ale vyjednává o finančních otázkách, regulaci vnitřního trhu, energetice, migraci… drží Ředitelé Evropy s kontinuitou palce!

Diplomaté na kole

Když už velvyslanci vystupují veřejně, obvykle se vyjadřují k zahraniční politice nebo třeba ke stavu lidských práv v zemi, kde působí. Možná bychom se tedy měli zamyslet nad tím, že víc než 40 velvyslanců a velvyslankyň působících v Praze se společně vyjádřilo ke stavu cyklodopravy v Česku. Ambasadoři z celého světa, třeba z Nizozemska, Francie, Argentiny, Spojených států nebo Indie, celkem jasně naznačují, že doprava na kole je v českých městech stále popelkou. Celé prohlášení a seznam signatářů je zde.

Co si přečíst

• Opravdu bude Evropa zaplavena miliony lidí, kteří do ní budou prchat kvůli změnám klimatu, jak často slyšíme? Rozhodně ne, tvrdí Vít Novotný.

• Putin by měl od EU dostat vyznamenání za to, co zase udělal (myšleno s nadsázkou!). Proč?

• Americká velvyslankyně při NATO tvrdí, že aliance bedlivě monitoruje ruské jaderné zbraně a Češi mohou klidně spát. Co říkala k ukrajinskému členství v NATO? A ke švédskému? Čtěte zde. 

Evropa podle…

Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum AMO

Europoslanci si všimli, že od července 2024 má Evropské unii předsedat Maďarsko. Volají po tom, aby s tím rada, tedy členské země EU, něco udělala, protože by to s ohledem na probíhající konflikty mezi Budapeští a unijními institucemi nemuselo dopadnout dobře. Jistě, představa, že EU řídí stát, jehož premiér srovnává EU s plány Adolfa Hitlera, nevzbuzuje právě nadšení. Na druhou stranu, předsednictví nefunguje ve vzduchoprázdnu a předsednický stát sám o sobě EU rozložit nedokáže, tím spíš v období, kdy se unie bude teprve konsolidovat po evropských volbách a na stole nebude velké množství legislativy. Zatímco z požadavků vůči Maďarsku stran právního státu pochopitelně nelze ustupovat, je třeba se ptát, čeho by „odebrání“ předsednictví dosáhlo. Změny pozic Orbánova režimu zcela jistě ne. Na druhou stranu, výkon předsednické role může – byť minimálně - přispět ke kultivaci Maďarska v unijních záležitostech.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Mohou si Češi a Němci ohledně ochrany klimatu a EU porozumět? Přijďte na debatu.

• Rozšíření EU, role Evropského politického společenství a nutnost změn ve fungování EU: téma pro tuto debatu.

• Zajděte na Festival ambasád a ochutnejte jídlo a pití z celého světa.

Tečka podle Ondřeje Housky

„Když chceme zastřít nacionální omezenost a jsme zároveň euroskeptici, označíme se za Středoevropany. Taková sebestylizace nejednou posloužila též jako zástěrka pro zastření či legitimizaci českého provincialismu,“ píše historik Miroslav Hroch v knize Hledání souvislostí. Právě jsem ji dočetl a nemohl jsem si nevzpomenout na nedávný dýchánek v Břevnovském klášteře pořádaný spolkem Patrimonium Sancti Adalberti. Petr Drulák, Dominik Duka, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nebo Erik Best diskutovali třeba o tom, že velmoci chtějí měnit situaci v Evropě „bez ohledu na názor jejích obyvatel“ nebo že Čechům opět hrozí trauma, kdy bude diskutováno „o nás, bez nás“, jak se dočteme na webu spolku. Proto je podle spolku nutné, aby „země středoevropského prostoru převzaly iniciativu“. Jak by řekl profesor Hroch, velký historik s globálním rozhledem, za vzletnými a burcujícími slovy se neskrývá víc než ona nacionální omezenost, provincialismus a euroskepse. Chtějme být Západ, snaha dnes vytvářet nějakou středoevropskou identitu a zájmy je zcela umělá a má politické cíle, které jsou jasně euroskeptické, často xenofobní a chtějí EU rozdělovat. Variace této rétoriky ostatně slýcháme od Viktora Orbána nebo, donedávna, od Vladimira Putina.