Česko si v EU řeklo o miliardy, uvolňuje jednu superdůležitou funkci a z Bruselu získává posilu

Česko v Evropské unii vždycky umělo nadávat a říkat, co se mu nelíbí. Ale nedařilo se mu – kromě odmítání – přijít i s nějakou alternativou. Teď se to v případě automobilů, věřme, zlepšilo. Víc se dozvíte v našem newsletteru Ředitelé Evropy – je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Můžete si ho objednat a bude vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Kolik si půjčíme

Česko se rozhodlo – Evropskou komisi požádá o půjčku ve výši 5,5 miliardy eur, tedy zhruba 130 miliard korun. Vyplývá to z aktualizovaného Národního plánu obnovy. Až ho schválí vláda, předloží ho Česko oficiálně Evropské komisi. Jde o velmi výhodnou půjčku například na investice do energetiky, které by stát musel vesměs udělat tak jako tak. Díky půjčce se ale k penězům dostane výrazně levněji, jak jsme vysvětlili v tomto článku. Česko si mohlo od komise půjčit skoro třikrát tolik, než o kolik projevilo zájem. Ale nemá připravený dostatek projektů, což je jeho dlouhodobá bolest. 

Koalice proti Euru 7

Češi dali dohromady skupinu států EU kritických vůči normě Euro 7. Jde o návrh Evropské komise, jaké zplodiny budou moci vypouštět do ovzduší auta se spalovacími motory po roce 2025. Česko a dalších sedm zemí považují návrh za nerealistický a chtějí ho změnit. Mají na to dost sil, protože součástí koalice jsou mimo jiné velké státy Itálie a Francie. Česko zpočátku roku svůj odpor spatlalo, když ho spojilo s protestem proti odchodu od spalovacích motorů. Část spojenců tehdy kvůli tomu ztratilo. V tomto případě se zatím odehrává všechno správně, slyší Ředitelé Evropy. Detaily tady. 

Posila z Bruselu

Novým náměstkem ministra zahraničí bude od 1. července Eduard Hulicius, který řadu let působil v Bruselu. Naposledy od roku 2014 jako člen kabinetu eurokomisařky Věry Jourové. Na ministerstvo zahraničí ho vysílá jeho KDU-ČSL. Verdikt Ředitelů Evropy: přichází kompetentní člověk s rozhledem. Věnovat se má, samozřejmě, Evropě. Z nejvyššího úřednického hlediska bude tato oblast na ministerstvu načas opuštěná, protože vrchní ředitel evropské sekce Jaroslav Kurfürst se stane velvyslancem v Bernu, slyší Ředitelé Evropy. Vedle Hulicia bude novým náměstkem i Jan Marian (za STAN), další muž se zkušenostmi z Bruselu, a to z české ambasády při EU. Na starosti bude mít Rusko a Ukrajinu. 

Opačným směrem…

… míří Veronika Musilová. Právě ta nahradí Hulicia v týmu Věry Jourové, zjistili Ředitelé Evropy. Musilová je nyní špičkovou diplomatkou na českém Stálém zastoupení při EU v Bruselu. V pozici zvané antici je pravou rukou velvyslankyně Edity Hrdé. Ředitelé Evropy na ni slyší samou chválu. Na její místo na české ambasádě bude vypsáno výběrové řízení. Jeho favoritkou nejspíš bude Kateřina Šustrová, nynější zástupkyně Musilové. 

Ostře sledované: Velké střídání

Post velvyslance při EU, který zastává Edita Hrdá, je mimořádně důležitý. V každé zemi EU je svým významem fakticky na úrovni člena vlády. A v době krizí (tedy v posledních letech vlastně pořád) má schopný velvyslanec díky své bezprostřední blízkosti k premiérovi jistě větší vliv než lecjaký ministr. Jak zjistili Ředitelé Evropy, Hrdá má po standardních čtyřech letech ve funkci skončit v létě příštího roku, její jméno je na seznamu českých velvyslanců určených k vystřídání. Od srpna 2024 by tak měl v Bruselu být nový velvyslanec či velvyslankyně. A do konce týdne by měla být oficiálně potvrzena jako zástupkyně Hrdé Lucie Šestáková – stane se tak po Jaroslavu Zajíčkovi velvyslankyní v Coreperu I. Jak jsme informovali, vyhrála výběrové řízení. 

Morálka není vše

A to proto, že vede k fanatismu, říká Henry Kissinger. „Znervózňuje mě zahraniční politika, kterou utvářejí ideologové,“ napsal. Legenda světové diplomacie v sobotu oslaví neuvěřitelné sté narozeniny. Jaké má plány? Napsat další dvě knihy. A co by se podle Kissingera mělo stát s Ukrajinou, proč reálně hrozí katastrofální válka USA s Čínou a jak jí předejít? Čtěte. 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Posily z privátu

Kdo chce, aby stát kvalitně fungoval, musí si přát, aby pro něj byli ochotni pracovat kvalitní lidé. Proto s potěšením zaznamenáváme dva květnové přestupy na vysoké posty ve státní službě. Petr Holub, dlouholetý šéf společnosti Šance pro budovy, je vrchním ředitelem sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí. A Daniel Ryšávka sice do státních služeb přišel už před časem, kdy začal pracovat v Národní rozvojové bance, ale teď povýšil - stal se ředitelem Státního fondu podpory investic. Dřív například zastupoval banku Erste v Bruselu nebo byl zaměstnancem francouzského ministerstva obrany. Vystudoval top francouzskou školu ENA. 

Prosvištíme si: Hele, Řekové

Řekům se od jejich dluhové krize v zásadě jen vysmíváme. Faktem ovšem je, že řecká ekonomika rychle roste - Řecko už například předstihlo úroveň z roku 2019, tedy před zásahem pandemie - zatímco Česko se stále plácá pod touto úrovní. A nejde o růst na dluh jako v minulosti; řecký státní rozpočet je nyní ve výrazně lepším stavu než ten český. Jinak ovšem Řecko má stále spoustu problémů. Vše vysvětlujeme v tomto článku včetně toho, že hlavně díky ekonomice triumfovala v nedělních řeckých volbách vládnoucí pravice. 

Pavlovi poradci

Prezident Petr Pavel se rozkročil. Za poradce pro zahraniční politiku si vzal i Jana Macháčka, publicistu, který pracuje pro Andreje Babiše. V době jeho vlády například za ANO psal materiál pro novou koncepci české zahraniční politiky. Kdo další je v Pavlově poradním týmu pro zahraniční politiku? 

Babiš pod drobnohledem

O víkendu čeká evropské liberály ze zastřešující strany ALDE volební kongres. Do Stockholmu vyrazí i delegace hnutí ANO v čele s exministryní Klárou Dostálovou a poslancem Jaroslavem Bžochem. Ten kandiduje na post místopředsedy ALDE po europoslankyni Ditě Charanzové, které končí mandát. Její nizozemská kolegyně Sophia in’t Veldová, velká kritička Viktora Orbána, prosadila, že se ALDE pobaví i o Babišově nedávné účasti na Orbánově konferenci identitárních stran v Budapešti. Nečekejme, že ALDE Babišovi formálně vynadá, natož aby jeho hnutí vyloučila. Podoba diskuse a to, zda Bžoch uspěje s kandidaturou na místopředsedu, ale naznačí, jakou pozici ANO mezi liberály má. Pro Charanzovou, která zvažuje, že nebude po deseti letech kandidovat do europarlamentu za ANO, to zřejmě bude další střípek pro rozhodnutí, jak dál. 

Drama s fakáčem

Vztyčený prostředníček není výsadou jenom Mirka Topolánka a české sněmovny. Na jednom z výborů Evropského parlamentu se strhla hádka o to, jestli agentura Frontex skutečně zachraňuje tonoucí se uprchlíky ve Středozemním moři, nebo jejich bárky nechává jít ke dnu. Slovo si vzal europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a jal se Frontex hájit, německá socialistka Birgit Sippelová mu ale k pobouření všech vstoupila do řeči oním jednoznačným geslem. Zdechovský na ni podal stížnost. „Naštvalo mě to. Tady to právě není česká sněmovna. Debaty tu probíhají jinak,“ řekl pak Ředitelům Evropy. Sippelová zřejmě na čas přijde o diety, jako se to už v podobných případech stalo. A my jí na uklidněnou posíláme písničku. 

Co si přečíst

• Velký zelený pád. Robert Habeck měl naději stát se německým kancléřem, teď ale jeho ekologická opatření Němce děsí. 

• Švédsko v červenci vstoupí do NATO. Erdogan buď ustoupí, nebo padne, řekl HN sebevědomě švédský vládní poslanec. O co opírá své přesvědčení? Čtěte. 

• Obrovský potenciál pro firmy včetně českých – tak označuje agendu takzvaných udržitelných financí Martin Špolc z Evropské komise, který se na ní výrazně podílí. O co jde?  

Evropa podle…

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Řecko loni hospodařilo jako jedna ze čtyř zemí eurozóny s primárním přebytkem veřejných financí, tedy bez započtení úroků z dluhu. Ale „řecká dieta“ přesto není modelem pro budoucnost, jak dnes přiznává i Mezinárodní měnový fond (MMF). Řecko totiž zaplatilo za konsolidaci veřejných financí extrémní cenu. Například procento lidí ohrožených chudobou narostlo o třetinu a i dnes je nejvyšší v EU hned za Rumunskem a Bulharskem. Hlavní chyba se stala hned v roce 2010. Řecko mělo být označeno za nesolventní a pomoc měla být spojena s odpuštěním části dluhů, menším tlakem na rychlé úspory a naopak větším důrazem na reformy a privatizaci. Analýza MMF ukazuje, že historicky úspěšné fiskální konsolidace v průměru snižovaly primární deficit o 0,4 procenta HDP ročně. Agresivnější dieta, jako ta řecká, zpravidla nefunguje (zvlášť u uzavřených ekonomik), protože nastartuje výraznější recesi zhoršující dluhovou dynamiku. A restrukturalizaci dluhu, tak jako v Řecku, se nakonec věřitelé stejně nevyhnou… 

Co si poslechnout/Kam zajít

• Čeho může očekávaná ukrajinská ofenziva reálně dosáhnout a jak se bude vyvíjet podpora Západu Ukrajině? Mluví o tom špičkový odborník. 

• Končí globalizace? A proč je Evropa obzvlášť zranitelná? Přijďte na přednášku top experta. 

• Proč se africké země staví vlažně k ruské invazi na Ukrajinu a může Západ udělat něco pro to, aby je získal na svou stranu? Sledujte debatu. 

Tečka podle Ondřeje Housky

Irsko zavedlo novou povinnost – výrobci alkoholických nápojů budou muset opatřit etikety varováním, že pití alkoholu škodí zdraví. Je to hloupost a ukázka toho, kam může dojít přílišná horlivost, v tomto případě týkající se ochrany zdraví. V našem kontextu je podstatné to, že Irové jdou proti základním principům jednotného evropského trhu – na něm by pro výrobky měla platit jednotná pravidla. Pokud by tedy museli výrobci alkoholu varovat před jeho pitím všude v EU, bylo by to ještě skousnutelné. Ale pokud se to rozhodne zavést jedna země na vlastní pěst, je to špatně. Firmám to jen zvyšuje náklady, když budou muset pro irský trh vyrábět speciální etikety. Není divu, že už 13 zemí EU vyzvalo Evropskou komisi, která má dohled nad dodržováním společných evropských pravidel na starosti, aby zasáhla.