Zhrzený Němec, úspěšný Čech. Kdo zastaví Putina a kdo je němá barikáda?

Česko si možná v Bruselu připíše velký úspěch. Český kandidát už překonal desítky ostatních uchazečů a má blízko k opravdu vysoké funkci v evropských institucích. O co jde? Píšeme v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v unii. Může vám do e-mailu chodit zdarma každý čtvrtek ráno. Odebírejte!

NATO se bojí

Severoatlantická aliance se obává nástupu proruských sil do čela slovenské vlády po zářijových volbách. Rozhodla se proto zaplatit kampaň na zvýšení podpory Ukrajiny mezi Slováky, zjistili jsme. Částka na kampaň je ale tak nízká, že ji slovenští extremisté a dezinformátoři budou umět hravě využít ve svůj prospěch a proti NATO, obávají se experti na Slovensku. Jak přesně a o jakou částku jde, píšeme zde. Podle průzkumů vede volební souboj expremiér Robert Fico a z kritiky „válečného štváčství“ slovenské prezidentky a tamní vlády si udělal hlavní téma kampaně.

Kdo zastaví Putina

Určitě to nebudou Rusové, nedá se čekat, že by se kvůli únavě z války vzbouřili. Mnohem pravděpodobnější je, že za ruským prezidentem jednou přijdou jeho generálové a řeknou mu – nemá to smysl, pojďme s tím přestat. Proč to tak je? A co by tomu muselo předcházet? Mluví o tom Hanna Notteová, přední odbornice na ruskou zahraniční a bezpečnostní politiku. A dodává, že nechápe ty, kteří úplně vylučují možnost, že Putin použije jaderné zbraně. Čtěte rozhovor.

Prosvištíme si: Ursula znovu?

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová má před sebou poslední rok ve funkci a začínají debaty o jejím případném nástupci nebo nástupkyni, jak ukazují množící se profily německé političky. Von der Leyenová se může ucházet o druhý mandát a zřejmě bude. Řada lídrů, kteří šéfa či šéfku komise vybírají, je s ní spokojena. Patří k nim Emmanuel Macron i mnozí východoevropští politici včetně Petra Fialy. „Naslouchá argumentům české strany. Pro mě je vždycky příjemné s ní hovořit, ta debata je racionální,“ sdělil Ředitelům Evropy premiér po schůzce s političkou, která byla tento týden v Praze. 

Takhle ne, Manfrede

Hlavní evropský lidovec (tedy kolega von der Leyenové), německý europoslanec Manfred Weber, naopak patří mezi její kritiky. V podcastu ČRo Bruselské chlebíčky Weber řekl, že „evropská demokracie prohrála“, když nebyl do čela komise zvolený zástupce nejsilnější strany v europarlamentu (= Weber). Je to mylný argument. Lidé v eurovolbách hlasují různě, ale ne podle toho, kdo je kandidátem jednotlivých evropských frakcí na šéfa komise. Weber si navíc ani nebyl schopen mezi ostatními europoslanci vyjednat většinovou podporu. A tak mu na utěšenou posíláme alespoň písničku.

Na dluh?

Schodek rozpočtu by podle evropských pravidel neměl přesáhnout tři procenta HDP. Zároveň je faktem, že pro boj se změnami klimatu budou nutné obrovské investice. Ale jen tři země EU – Švédsko, Dánsko a Lucembursko – je mohou provést, aniž by překročily tříprocentní limit. Upozorňují na to výzkumnice institutu Europeum ve studii pro Národní konvent o EU. Co s tím? Reálné možnosti jsou dvě: státní dluhy porostou, nebo se země EU zadluží společně, jako v pandemii, kdy vytvořily Fond obnovy. Že by se investovalo do zelených technologií (které nutně potřebujeme) a šetřilo jinde, se jeví být krajně nepravděpodobné…

Ostře sledované: Kdo po Zajíčkovi

Českou „dvojkou“ v Bruselu, tedy zástupcem velvyslankyně Hrdé, se chtějí stát dva lidé: Lucie Šestáková a Michal Sedláček. Právě oni se přihlásili do výběrového řízení, které proběhne právě dnes, tedy ve čtvrtek. Šestáková byla zástupkyní předchozího držitele této funkce, velvyslance Jaroslava Zajíčka, a po jeho odchodu k prezidentu Petru Pavlovi letos v březnu tuto funkci přechodně zastává. Sedláček je teď mluvčím českého zastoupení při EU, předtím byl mimo jiné velvyslancem v Peru. Pokud by vás zajímalo, co stát takto vysoce postaveným lidem nabízí a co po nich požaduje, podmínky „výběrka“ jsou zde.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Němá barikáda

Šestáková je na Twitteru méně aktivní než její předchůdce Zajíček, ale co zcela zaráží, je totální neaktivita Sedláčka. Přitom, jak řečeno, je MLUVČÍM Česka v Bruselu. Bez sociálních sítí se tato práce opravdu kvalitně už dávno dělat nedá.

Čech míří vysoko

Náměstek ministra zdravotnictví a zásadní opora resortu během českého předsednictví EU Jakub Dvořáček se uchází o vrcholné místo v Bruselu. Je ve výběrovém řízení na post nového generálního ředitele HERA, úřadu Evropské komise pro řešení zdravotních krizí, který vznikl po pandemii covidu-19 v roce 2021. Začínalo se s 55 kandidáty a teď zbylo osm – Dvořáček mezi nimi. Z nich se vyberou finalisté. Náměstek usiluje o zatím nejvyšší post z Čechů a Češek, kteří se snažili po předsednictví uchytit v evropských institucích, a vede si zatím dobře, slyší Ředitelé Evropy. Držíme palce!

Aspoň že tak

Česko je v unii 19 let a na sociálních sítích to připomněla řada zástupců vlády. Pár lidí pak v reakci na to napsalo, že by si vláda měla najmout profesionála, který umí vyrobit méně toporné videozdravice na sítě. My chválíme aspoň za to, že nějaká zmínka vůbec zazněla. Není to tak dávno, co se expremiér Andrej Babiš (ANO) a jeho ministři snažili naše členství v EU aktivně zamlčet. „Slavné“ bylo otevírání nových dálničních úseků Babišem a jeho multiministrem Karlem Havlíčkem (ANO), kdy se informace o tom, že byly postavené za peníze EU, nevešla do sdělení. Bývalý mluvčí vlády Vladimír Vořechovský tehdy říkal, že to je jen otázka „jiné komunikace“ a informace bude lidem sdělena jindy. K tomu nikdy nedošlo. 

Co si přečíst

• Státy EU se dlouho nebyly s to dohodnout na společných nákupech munice pro Ukrajinu. Teď se jim to podařilo. Na granáty a střely dá Evropa dohromady 2,5 miliardy eur. Řeší to problém? Píšeme zde.

• Proč u nás lidé věří vědcům méně než v západní Evropě? Vysvětluje člověk, který se zabývá historií vědy v Česku a v Československu.

• Hodnocení loňského českého předsednictví EU už byla sepsána spousta. Ale žádné nebylo tak podrobné, nevzalo v úvahu tolik aspektů a nepřispělo do něj tolik zahraničních odborníků jako do tohoto.

Evropa podle…

Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum AMO

Andrej Babiš ve čtvrtek vystupuje na konferenci CPAC v Budapešti, kde Viktor Orbán už podruhé hostí výběr ze světového konzervatismu, respektive jeho čím dál rozšířenější trumpovské varianty. Mezi dalšími vystupujícími najdeme kromě lidí (většinou mužů) z Fideszu a amerických republikánů třeba i zástupce rakouské krajně pravicové FPÖ, bývalého slovinského premiéra Janeze Janšu či zástupce ultrakonzervativního polského spolku Ordo Iuris. Bude pozoruhodné sledovat, jestli Babiš – v souladu s avizovaným programovým posunem svého hnutí doprava – v Budapešti načerpá inspiraci pro kampaň do nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Poslankyně a poslanci ANO v Evropském parlamentu sice sedí v liberální skupině Renew, po květnu 2024 si ale dost možná budou muset přesednout. Koneckonců i Babišův přítel a konzervativní postrach Evropy Orbán začínal jako liberál.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Jaké priority by Česko mělo mít ohledně aktuálního dění v Evropě a ve světě? Sledujte konferenci.

• V Evropské komisi leží plán na zákaz tepelných čerpadel. Proč a stane se skutečností?

• Chaos v americkém bankovním sektoru pokračuje. Na otázku, jak se to dotýká evropských bank, odpovídají přední odborníci v tomto podcastu.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Česko bude klimatickou změnou zasaženo nejvíc ze zemí Evropské unie, ukazují četné studie (korozí půdy, vysycháním spodních vod, neobvyklými přírodními jevy jako tornáda atd.). Veřejnost se přesto staví velmi kriticky vůči evropským pokusům nějak upravit naše vlastní chování v rámci sebezáchovy kontinentu. Jako bychom chtěli neustále bojovat v minulé válce. Českého expremiéra Vladimíra Špidlu tohle nepřekvapuje. Do Bruselu přijel debatovat s tamní krajanskou komunitou a mimo jiné citoval průzkum, podle kterého Češi ve srovnání s ostatními Evropany vycházejí jako nejvíc konzervativní národ. „Promeškali jsme tak dobu, kdy se náklady na klimatickou změnu budou rozdělovat bez obětí na lidských životech,“ tvrdí. Česko má hodně bývalých premiérů, ale málo těch, kteří o něm nějak zajímavě přemýšlejí. Vladimír Špidla patří mezi výjimky, jakkoli s ním není nutné vždycky souhlasit.