Z Evropské unie chce vystoupit o dost méně Čechů, než se na první pohled zdá. Ale láskou k EU rozhodně nehoříme. A když byl prezident Petr Pavel v Bruselu, kradlo se. O co šlo? Dozvíte se v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v unii. Může vám do e-mailu chodit zdarma každý čtvrtek ráno. Odebírejte!

Czexit?

Kdybychom v referendu hlasovali o vystoupení z EU, rozhodně nebo spíše pro czexit by bylo jen 37 procent Čechů. Zůstat v unii by chtělo 63 procent lidí. To je, na české poměry, skvělý výsledek. Vyplývá ze zatím neveřejného průzkumu ústavu STEM a institutu Europeum, které data poskytly Ředitelům Evropy.

Láska to není

Jsou české národní zájmy v souladu se zájmy EU? Kladně odpovědělo pouze 51 procent lidí. Skoro polovina Čechů chce, aby členské státy unie měly víc pravomocí než nyní, jen sedm procent občanů podporuje další posilování kompetencí unie. „Lidé chtějí zůstat v EU, ale zase tolik jí nevěří. Příznivci unie nejsou žádní nadšenci do EU nebo eurohujeři. Ani tito příznivci si nemyslí, že by EU měla usilovat o větší globální vliv,“ shrnuje průzkum názory Čechů.

Návštěva z Říma

Do Prahy v květnu přijede italská premiérka Giorgia Meloniová. Ředitelům Evropy to řekli lidé, kteří jsou s přípravou návštěvy obeznámeni. Přesné datum zatím není, květnový termín by ale měl platit. Meloniovou pozval premiér Petr Fiala, jehož ODS a Meloniové Bratři Itálie sedí v Evropském parlamentu ve stejné frakci (ECR). Jedním z hlavních témat má být budoucnost v Evropě - s kým se obě strany mohou po evropských volbách, které budou napřesrok, spojit. Meloniová bývala fašistkou, její Bratři Itálie stále patří na krajní pravici. Ale jakožto premiérka vládne umírněně.

Prosvištíme si: Ministr k čemu?

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek se přesouvá na resort školství, nahradit ho má diplomat Martin Dvořák (STAN). Jakkoliv nám bylo sympatické Bekovo veřejné vystupování, postu ministra pro EU po skončení českého předsednictví zatím chybí smysl. Představa, že bude koordinovat přístup vlády k EU, narážela na fakt, že premiér je z ODS, Bek za STAN a ministr zahraničí Lipavský Pirát. Že koordinace nefungovala, bylo vidět třeba na tom, jak různě jednotlivá ministerstva přistoupila k zákazu spalovacích motorů a k možnému povolení syntetických paliv. Aby byla koordinace možná, musel by ministr pro EU mít dostatečnou autoritu na to, aby bouchl do stolu, řekl „Takhle to bude“, a ostatní ministři – často těžké váhy ve svých stranách – poslechli. Je to v pětikoalici vůbec možné? A jak by to mělo fungovat? Napište nám zde nebo zde!

Přestaňme blouznit

Kolegové z Deníku N měli nedávno takovou lapálii. Vydali rozhovor se zastáncem nerůstu ekonomiky, pak ho upravili a pak ho raději úplně stáhli. Je nutné vzdát se růstu v zájmu záchrany planety? My nabízíme rozhovor s odborníkem, který ukazuje, že by to byl úplný nesmysl. „Ekonomika by se musela výrazně zmenšit. V případě bohatých zemí by to muselo být asi o 60 procent. Takže naše životní úroveň by musela klesnout zhruba o 60 procent,“ říká Alessio Terzi. Jak by to bylo možné demokraticky prosadit? A nefungovalo by to v praxi, samotný nerůst by k nutnému snížení emisí nevedl. Klimatické cíle přitom splnit můžeme a nerůst k tomu opravdu nepotřebujeme. Jak? Čtěte! A část rozhovoru nabízíme jako podcast.

Děkujeme♥

Krajanská komunita mezi Českem a Bruselem žila nedávno příběhem Veroniky K., jejíž rodina měla těžkou autonehodu. Zahynuly při ní její dvě děti a životní partner, jejich otec. Zůstala ona a její starší dcera. S Veronikou K. udělala polovina Ředitelů Evropy rozhovor do speciálu týdeníku Respekt o cestě z temnoty zpátky na světlo. Češka v něm mluví mimo jiné o malých snech a zmiňuje koncert skupiny Coldplay. Minulý týden přišel od jednoho čtenáře e-mail, že má dva lístky a jak je může Veronice K. předat. Děkujeme!

Ostře sledované: Nejsme most

Prezident Petr Pavel byl v Bruselu a mimo jiné se na uzavřené debatě sešel se zástupci třicítky think-tanků. Podle informací Ředitelů Evropy padl námět, aby se Česko stalo mostem mezi Západem a Východem kontinentu a pomohlo Ukrajině do EU. Pavel souhlasil, že by země střední a východní Evropy měly držet prapor rozšíření vysoko, speciální roli Česka ale odmítl. Dobře udělal. Po Česku to nikdo nežádá, samo takové ambice nemá, a jak ukazuje případ ukrajinského obilí, podpora Ukrajiny dokáže pukat pod národními zájmy i u dosavadních bezvýhradných stoupenců.

Krádež!

Pavel s sebou vzal do Bruselu několik novinářů z Prahy a jedna mladá kolegyně, která byla ve městě poprvé, si nahlas posteskla, že si nepřibalila ani foťák, protože slyšela, že prý se v Bruselu „děsně krade“. Ženská polovina Ředitelů Evropy ji uklidňovala, že to tak strašné není a foťák si vzít mohla. Ještě týž večer ale v centru města Pavlově spolupracovnici doprovázející prezidenta na pivo ukradli kapsáři z kabelky telefon, a to navzdory přítomnosti několika členů Pavlovy ochranky! Kolegyni se tímto omlouváme a dodáváme, že to s foťákem dobře udělala.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Body pro Čechy

Lucie Berger bude velvyslankyní EU ve Spojených arabských emirátech, tedy v zemi, jejíž význam a vliv stále roste. Podle informací Ředitelů Evropy by měla nastoupit 1. září, nedlouho před začátkem důležité klimatické konference COP28, která bude právě v Dubaji. A Ondřej Šimek se stává zástupcem velvyslance EU v Keni. Oba se tedy zařadí mezi nemnoho Češek a Čechů, kteří to v evropských institucích dotáhli na vysoké posty.

Služebně nejstarší eurohujer

Tak sám sebe nazval Tomáš Prouza v jedné konverzaci s Řediteli Evropy. Jistě tedy není náhoda, že bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti a dnes třeba poradce ministra průmyslu pro EU má narozeniny 30. dubna, tedy na čarodějnice. A tentokrát budou kulaté! Gratulujeme a vzhledem k místu jeho narození byla písnička, kterou mu posíláme, jasnou volbou. A vás všechny prosíme - informujte nás, pokud bude mít kulatiny nějaká další důležitá postava spojená s EU, rádi o tom napíšeme.

Co si přečíst

• Rusové jsou lepší a lepší. Tady je přehled změn, které ruská armáda udělala, aby dokázala odrazit chystanou ukrajinskou ofenzivu.

Není jasné, jestli bude Dita Charanzová, evropská lídryně hnutí ANO, znovu kandidovat do Evropského parlamentu. Jedničkou kandidátky chce být bývalá ministryně Klára Dostálová.

• EU má nová pravidla, jak se bránit nebezpečným výrobkům na Amazonu a dalších populárních platformách. Jaká? Čtěte.

Evropa podle…

Henry Foy, bruselský zpravodaj Financial Times, autor newsletteru Europe Express

V EU často platí pořekadlo, že dokonalé je nepřítelem dobrého. Skvělým příkladem je současný spor o to, jak by měl fungovat fond v objemu jedné miliardy eur na společný nákup zbraní pro Ukrajinu. Je nutně potřeba, aby se Ukrajina dokázala bránit Rusku a aby uspěla její chystaná ofenziva. Státy EU se na fondu domluvily před víc než měsícem. Ale zatím neutratily ani cent, protože se hádají o to, jak by vše mělo fungovat. Jako vždy, nakonec se domluví na kompromisu, ale až po týdnech prodlev. Nedělá to dobrou službu reputaci EU jakožto spolehlivého partnera, který v krizi dokáže jednat rychle a rozhodně. Unie by si měla uvědomit, že v případech, jako je tento, je lepší rychlý, byť nedokonalý postup, než bezchybný, ale opožděný.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Nadcházející zima bude pro naše peněženky dost možná náročnější než ta minulá. Vysvětluje to Tomáš Jungwirth Březovský z AMO.

• Euroskop, web Úřadu vlády o EU, spouští nový podcast o české evropské politice. Jmenuje se Tvoříme Evropu a prvním hostem je Ondřej Krutílek, poradce premiéra Petra Fialy a europoslance Alexandra Vondry.

• Ideální věc pro podnikatele, pokud jsou v Brně: seminář o tom, jak co nejlépe podnikat na evropském trhu, na co se připravit.

Tečka podle Ondřeje Housky

Vláda v domácí politice leccos doslova patlá a je to dost tristní pohled. Ale podívejme se na to z nadhledu. Tak jako jedna zahraniční diplomatka, která je v Praze od podzimu 2020. Vyprávěla mi, jak krátce po jejím příjezdu premiér Andrej Babiš svolal online schůzku s velvyslanci zemí EU působících v Praze. „Byla jsem v šoku z toho, jaké nesmysly tam Babiš plácal. Říkala jsem si, že mluví, jako by byl opilý,“ vzpomíná. Záhy poté se uskutečnila podobná schůzka s prezidentem Milošem Zemanem. „A ten opilý skutečně byl.“ Ve Strakově akademii i na Pražském hradě prostě nastala změna k lepšímu. Můžeme se spoustou kroků nových vládců nesouhlasit, ale nemělo by to zakrýt to podstatné - Česko je opět považováno za normální zemi.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.