Podporuj Putina, jinak skončíš na indexu. Vyjádřit v Rusku názor vás může přijít draho

Válka s Ukrajinou rozdělila ruskou uměleckou komunitu. Ti, kteří ji podporují, se mohou těšit přízni vládních kruhů, ale ti, kteří jsou proti, se ocitli pod velkým tlakem, aby se podřídili oficiálnímu postoji, napsal zpravodajský server BBC News.

Vyjádřit v Rusku názor vás může přijít draho. Můžete být uvězněni, zabiti nebo donuceni k exilu, a pokud patříte mezi kulturní osobnosti, můžete se také ocitnout na „černé listině“ a být vyloučeni z klíčových platforem a míst.

Andrej Makarevič je jedním z nejznámějších umělců, kteří upadli v nemilost poté, co kritizovali vládní politiku Vladimira Putina. Proslavil se v sovětské éře jako frontman rockové kapely Mašina Vremeni. Státní televize ho v dobách reforem sovětského vůdce Michaila Gorbačova poctila přídomkem „Beatle perestrojky“.

Postupem času ale začal být Makarevič čím dál kritičtější vůči prezidentu Putinovi. Po první ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014 napsal píseň Maja strana sašla s uma (Moje země se zbláznila) a účastnil se protiválečných shromáždění. Poté byla zrušena řada jeho koncertů po celém Rusku a Makarevič obvinil Kreml z perzekuce. Po začátku války na Ukrajině loni v únoru Makarevič opustil Rusko jako hluboce rozčarovaný člověk. „Ukázalo se, že lidé jsou mnohem snáze manipulovatelní. Mnohem nevědomější a mnohem agresivnější,“ řekl v jednom rozhovoru.

rozhovor

Putin by kvůli udržení Krymu mohl nasadit jaderné zbraně. Jen blázen by tvrdil, že to je úplně vyloučené

3. 5. 2023 ▪ 7 min. čtení

Nikolaj Rastorgujev je naopak příkladem umělce, který je miláčkem státu. Je zpěvákem skupiny Ljube, která bývá označována za „Putinovu oblíbenou kapelu“. Je hlasitým stoupencem politiky Kremlu, včetně „zvláštní vojenské operace“ na Ukrajině. A na rozdíl od Makareviče má Rastorgujev už celé roky snadný přístup na nejlepší koncertní místa v zemi.

Patnáctého března 2014, tedy v den, kdy byl Makarevič po mírovém pochodu v Moskvě téměř napaden protiukrajinskými aktivisty, oslavila skupina Ljube na Olympijském stadionu v hlavním městě 25. výročí svého založení. Následující den Ljube vystoupila na Krymu na podporu hlasování, které svět neuznal, ale Kreml ho využil k ospravedlnění anexe této ukrajinské oblasti.

Rastorgujev a jeho kapela hráli na obřích shromážděních organizovaných Kremlem na největším ruském stadionu Lužniki, kterých se účastnil i prezident Putin. Je také autorem písně oslavující most spojující anektovaný Krym s Ruskem. Jako důkaz, jaký vliv tato skupina v Rusku má, může posloužit případ, kdy policie pátrající po politických rozvracečích nutila návštěvníky jednoho moskevského baru, aby zazpívali píseň skupiny Ljube a ukázali tak, že podporují vládu.

Hluboké rozpory panují i mezi filmovými a divadelními hvězdami. Nikita Michalkov je jedním z nejslavnějších ruských herců a režisérů. K vrcholům jeho kariéry patří oscarové drama Unaveni sluncem (1994), které režíroval a v němž hrál hlavní roli. Film pojednává o životech zničených terorem v Sovětském svazu za vlády sovětského vůdce Josifa Stalina. Michalkovovy názory jsou velmi blízké oficiální ideologii Kremlu: je náboženským konzervativcem a zastává extrémní protizápadní názory. Tyto konspirační teorie sdílí ve svém televizním pořadu Besogon (Exorcista), který vysílá státní televize a mezi jehož diváky patří údajně i Putin.

Michalkov patří už řadu let mezi Putinovy horlivé fanoušky. V roce 2007 byl spoluautorem otevřeného dopisu, v němž ruského prezidenta vyzval, aby v rozporu s ústavou usiloval o třetí prezidentské období. V témže roce Michalkov natočil film na oslavu Putinových 55. narozenin, který v ten den odvysílala státní televize. Režisér stojí od roku 1997 v čele ruského Svazu filmových tvůrců a od státu obdržel řadu ocenění a finančních prostředků, včetně ceny ministerstva obrany za rozvoj kultury a umění vlasti a dvoumilionové státní dotace na pokračování filmu Unaveni sluncem.

V roce 2022 podpořil Michalkov válku Ruska proti Ukrajině a „papouškoval“ prezidentovu rétoriku, že na Ukrajině vládne nacistický režim a že samotný ukrajinský jazyk je projevem nenávisti vůči Rusku. Měsíce po zahájení invaze udělil Vladimir Putin Michalkovovi na ceremoniálu v Kremlu titul „Hrdina práce“. Při poděkování prezidentovi se režisér zmínil o bojích na Ukrajině a řekl, že tam vzniká nové Rusko.

Zcela odlišné politické názory zastává herečka Lija Achedžaková a také její kariéra se ubírá docela jinou cestou. Proslavila se v 70. letech díky rolím v nesmírně populárních sovětských filmech, jako jsou Ironie osudu aneb rozhodně správná koupel nebo Moskva slzám nevěří. Hrála také v četných představeních v Sovremenniku, jednom z nejlepších moskevských divadel. Od rozpadu Sovětského svazu se tato drobná herečka nikdy nezdráhala vyjádřit své politické názory a často ostře kritizovala vládní politiku. Na shromáždění v Moskvě v roce 2014 chválila takzvaný Euromajdan – protesty v Kyjevě, které vedly ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a k první ruské invazi na Ukrajinu. Potlesk si vysloužila, když vyzvala dav, aby uctil prodemokratické demonstranty zabité v Kyjevě.

V době, kdy prezident Putin o osm let později zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu, už byla podobná shromáždění v Rusku nepředstavitelná. V projevu pro nezávislou televizi Dožď v den invaze vyzvala Achedžaková své kolegy umělce a celebrity, aby se proti invazi postavili. „Vyzývám všechny lidi z kultury – nastal čas se ozvat. Musíme se ozvat. Další šanci už nedostaneme. Probíhá válka a je tu tolik lží, celé moře lží,“ řekla.

O necelý týden později byl Dožď kvůli zpřísňující se cenzuře a obavám o osud svých zaměstnanců nucen přesídlit do zahraničí. O rok později přišla Achedžaková po 45 letech práce v divadle Sovremennik o svou poslední roli. Podle herečky jí nově jmenovaný ředitel divadla sdělil, že byl „zaplaven“ dopisy, které ji kritizovaly, což připomíná státem organizované perzekuční kampaně z dob Sovětského svazu. A v další ozvěně stalinismu požádal nedávno jistý provládní aktivista ruské státní žalobce, aby prověřili, jestli se herečka nedopustila velezrady.