Fámy vznikají dnes a denně. Jedna taková se teď po chodbách bruselských institucí povídá o Česku. Nemusí nutně být úplně nepravdivá, ale podstatné je to, jak vlastně vznikla – to nikdo neví. Píšeme o tom v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v unii. Může vám do e-mailu chodit zdarma každý čtvrtek ráno. Odebírejte!
Macronova pravda
Francouzský prezident se chová jako profesor, analyzuje situaci, říká, co si myslí. Jenže Emmanuel Macron je politik. A politik, to si nenalhávejme, prostě nemůže vždy říkat pravdu. Nyní vzbudila poprask Macronova slova ohledně USA a Číny. Mnozí kritici nejspíš četli jen neúplnou verzi v Politiku, nikoli celý rozhovor (je tady, dobré anglické summary tady či tady). Macron ve skutečnosti řekl leccos pravdivého – bylo by záhodno, aby se EU dokázala bránit sama a nebyla závislá na USA včetně možné eskalace sporu s Čínou (není to přitom tak, že Macron v rozhovoru „zaprodal Západ“). Ale realita je prostě taková, že Evropa se sama bránit nedokáže, a bůhví, jestli se to kdy změní.
U nás lépe
Macron tak „propásl vhodnou příležitost mlčet“, abychom citovali jednoho z jeho předchůdců. A připomínáme, že Macron svůj pohled na budoucnost EU a našeho vztahu s USA podrobněji – a ve vhodnější okamžik – vysvětlil v tomto exkluzivním rozhovoru s HN.
Pracuj, ale…
Práce není všechno – tak se dá shrnout obsah dopisu, který zaměstnancům ministerstva zahraničí poslali ministr Jan Lipavský (Piráti) a státní tajemník ministerstva Radek Rubeš. „Dovolujeme si vás požádat, abyste nepodceňovali péči o své vlastní zdraví, tělesné i duševní, a abyste nezapomínali na to, že každá práce, včetně té naší, má své hodnoty a ambice, ale i své ,zdravé‘ hranice,“ stojí v dopise, který mají Ředitelé Evropy k dispozici. Lipavský a Rubeš narážejí na nedávná nečekaná úmrtí velvyslanců, Kateřiny Fialkové a Jakuba Dürra a Moniky Studené, zástupkyně velvyslance v Izraeli.
Prosvištíme si: Jak vznikají fámy
Tak Česko prý má euroskeptickou vládu. Tvrdí to alespoň spolupracovníci francouzského komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona. Komisařův „šok“ ze Strakovky byl natolik velký, že prosákl zdmi Berlaymontu, bruselského sídla Evropské komise, až k Ředitelům Evropy. Ti se tudíž pokusili komisaře prostřednictvím mluvčího zeptat, copak se stalo. Ten ale nevěděl (prý se zeptá). Ředitelé Evropy proto pátrali dál po vlastní ose. Před dvěma týdny byl Breton v Česku a jel se podívat do zdejších zbrojovek (byl jimi prý nadšený). Z vlády usiloval o ministra Síkelu (odtud to asi nepramení…) a ministryni Černochovou (že by…?), ale nevyšlo ani jedno. Opakovaně Breton jednal v poslední době s ministrem Kupkou, ale v jeho případě není důvod v březnu objevovat, co platilo v září. Ředitelé Evropy tudíž prozatím uzavírají pátrání a hlásí, že je záhada, na základě čeho došel Breton k čerstvému závěru, že má Česko euroskeptickou vládu. Přesně takhle vznikají fámy!:)
Bomba před výbuchem
Tunisko je „bomba, která se chystá vybuchnout“. A to by mohlo znamenat bezprostřední riziko příchodu 900 tisíc migrantů do Evropy, přičemž by mohlo následovat dalších zhruba sedm milionů lidí. Proč a dá se s tím něco dělat? Čtěte.
To máme kolegy
European Council on Foreign Relations je jedním z nejvýznamnějších výzkumných ústavů na světě. Členem její Rady se, například vedle řady špičkových politiků nebo top intelektuálů, nově stává náš kolega z HN Martin Ehl. Martinovy články v HN můžete číst tady. My mu gratulujeme a posíláme mu písničku o jeho postavení v české žurnalistice.
Ostře sledované: Pavel v Bruselu
Prezident Petr Pavel bude 19.-21. dubna na návštěvě v Bruselu. Potká se se všemi „obvyklými podezřelými“ jak v EU, tak v NATO. Přijme ho tedy šéfka Evropského parlamentu, Evropské komise, stálý předseda Evropské rady a generální tajemník organizace, kde Pavel působil, Severoatlantické aliance. Kromě toho si nový prezident a jeho žena udělají čas na setkání s Čechy pracujícími v institucích EU a NATO a také na děti ve zdejší české škole. Za poslední dva body programu zaslouží Pavel kredit. Setkání dětí s prezidentem proběhlo naposledy…. nikdy. A Čechy v institucích oslovil po vstupu do EU tehdejší prezident Václav Klaus už legendárním „tak vy jste ti zrádci, hmmm, hmmm“. Miloše Zemana pak nějací Češi v Bruselu vůbec nezajímali.
Jak to dělají jinde
Nizozemsko pravidelně vyhodnocuje, jak funguje to, co si občané platí ze svých daní – tedy i nizozemská politika v EU. Do Prahy (stejně jako do ostatních zemí unie) proto z Nizozemska přijelo několik odbornic, které o tom vypracovávají analýzu. Setkaly se s relevantními lidmi a zajímaly se třeba o to, jak je Nizozemsko čitelné, jakou má pověst atd. A řešily i to, jestli by se mohlo od Česka v něčem poučit. Jak se ony dámy Ředitelům Evropy svěřily, na Úřadu vlády našly některé postupy, které by stálo za to přenést do nizozemské reality. Konkrétnější ale, vzhledem k důvěrnému charakteru jednání s českými zástupci, být nemohly.
Nový spojenec ODS
Skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR) na půdě Evropského parlamentu se rozrostla. Do frakce, kterou v roce 2009 spoluzaložila ODS a europoslanci za Fialovu stranu v ní stále sedí, vstoupila populistická pravice Finové (původní název strany byl Praví Finové). ECR získala o dva europoslance navíc a poskočila co do počtu členů z posledního na předposlední místo v europarlamentu. Proč to má někoho za hranicemi Bruselu zajímat? Strana Finů bude nově vládní stranou po nedávných volbách, které odstranily z čela vlády Sanu Marinovou. Politicky tudíž euroskeptická ECR posiluje. Fialově ODS se z takové platformy bude případně hůř odcházet, protože její členové se s nárůstem vlivu snáz dostanou k důležitým tématům v EU. Jde o další krok, který oddaluje jednu společnou kandidátku Spolu (ODS, TOP 09, lidovci) do eurovoleb v příštím roce.
Správný link
Minule jsme upozornili na naprostou nereálnost plánu prezidenta Petra Pavla na rozšíření Visegrádské čtyřky o další členy. A přiložili jsme link na naši analýzu ohledně toho, že by byl nesmysl V4 rušit, ale zároveň ji nelze přeceňovat, jak to, žel, mnozí čeští politici dělali. Tedy mysleli jsme si, že jsme link přiložili – spousta z vás chtělo kliknout, ale ono nic. Tak tady je správný link – a omluva.
Co si přečíst
• Ukrajina nemá na to, aby zvítězila, bojí se Američané podle přísně tajných uniklých dokumentů. Je to tak, nebo Ukrajince opět podceňují?
• Soběstačnost v energetice je nebezpečný mýtus, tvrdí autor tohoto komentáře.
• Korupční skandál v europarlamentu „Katargate“ povede ke změnám, které ovlivní i práci českých europoslanců. Jak? Píšeme zde.
Evropa podle…
Georgina Wrightová, Institute Montaigne, Paříž
Obávám se, že už tu existuje vzorec. Každý velký rozhovor, který Emmanuel Macron poskytne, vyvolává kritiku a přitahuje širokou armádu analytiků, aby rozluštili jeho komentáře. „To, co chtěl prezident skutečně říci, bylo…“. Jako vždy není vše, co Macron říká, špatné: EU čelí silné hospodářské konkurenci a tlaku ze zahraničí. Musí se stát suverénnější - zde je to chápáno jako schopnost EU stanovit si vlastní pravidla bez vměšování třetích stran - a to v oblasti obrany, energetiky a ekonomiky. Má také pravdu, když Číně připomíná, aby byla vůči Rusku přísná. Macronův přístup je ale jako vždy problematický: jeho ochota mluvit „jménem Evropanů“ (i když mnoho Evropanů jeho názory nesdílí) nebo jeho potřeba podtrhnout „nezávislost na USA“ dráždí spojence. Pokud to Macron myslí s posilováním EU vážně, bude muset víc konzultovat své evropské partnery a ukázat, že je připraven ke kompromisu. Pokud ne, Evropa jen oddálí reformy, které zoufale potřebuje, aby zůstala konkurenceschopná a silná - jak o ni Macron usiluje.
Co si poslechnout/Kam zajít
• Většina Rusů stojí za Putinem. Co by se muselo stát, aby se to změnilo?
• Jana Puglierinová rozhodně patří mezi nejzajímavější analytičky hlavního evropského a světového dění. Tady je pozvánka na online debatu s ní.
• Země EU řeší v posledních letech jednu krizi za druhou. Jak efektivně?
Tečka podle Ondřeje Housky
Když byla ODS v opozici, mnozí její představitelé včetně Petra Fialy tvrdili, že v EU větší země válcují ty malé a že bruselští úředníci ignorují zájmy států, jako je Česko. Realita ale přinesla poznání, že to tak není – sám Fiala, už jako premiér, poměrně bezelstně přiznal, že EU nefunguje tak, jak hlásal v opozici nebo jak si to představoval ještě v době, kdy působil jako politolog. „Musím říct, že pro mě ta zkušenost je vlastně pozitivnější, než bych čekal,“ řekl na této tiskové konferenci. A dodal, že se v Bruselu „navzájem posloucháme“. Tak jen škoda, že to Fiala nevyřídil třeba ekonomickému expertu ODS Janu Skopečkovi, který už opět rozjel rétoriku o „eurosoudruzích“. Asi není náhoda, že Skopečkova přímá zkušenost s fungováním EU je nulová.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist