Se zdroji, které Rusko má, může válčit další dva roky. Válka ale oslabuje Putinův režim

Rusko má dost zdrojů, aby mohlo pokračovat ve válce proti Ukrajině při současné intenzitě další dva roky, prohlásil šéf litevské vojenské rozvědky při čtvrteční prezentaci výroční zprávy své služby. Ta současně upozorňuje, že válka proti Ukrajině oslabuje politické a ekonomické základy režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, který čím dál víc směřuje k totalitě.

„Zdroje, které Rusko v tuto chvíli má, by stačily na pokračování války při současné intenzitě po dobu dvou let,“ řekl novinářům plukovník Elegijus Paulavičius. „Jak dlouho bude Rusko schopno vést válku, bude také záviset na podpoře ruské armády ze strany států, jako je Írán a Severní Korea,“ dodal.

Paulavičius podle serveru Delfi.lt vybízel nepolevit v ostražitosti, protože Rusko ještě nebylo ve válce poraženo. „Ukrajina v tuto chvíli ještě nevyhrála a Rusko nebylo poraženo,“ řekl plukovník a zdůraznil, že všestranná pomoc Ukrajině zůstává životně důležitá.

Litevské zpravodajské služby uvedly, že sankce nepoškodily schopnost Ruska financovat svou armádu, protože do ozbrojených sil přesměrovává zdroje z rezervního fondu národního blahobytu, využívá „dlouhé řetězce prostředníků“ k nákupu zakázaných západních technologií a ruská armáda se přizpůsobuje dlouhodobé konfrontaci se Západem.

Česko navyšuje výrobu dělostřelecké munice. Za jak dlouho vystřílí Ukrajinci to, co vyrobíme za rok?

10. 3. 2023 ▪ 5 min. čtení

Neúspěchy na bojišti, další nepopulární mobilizace a zhoršení ekonomické situace může mít negativní dopady na stabilitu Ruska, uvádí zpráva. „V rámci současného společenského a politického prostředí je nejpravděpodobnější alternativou vůči Putinově režimu jiný autoritářský režim,“ odhadly zpravodajské služby. Rusko proto „pravděpodobně zůstane hrozbou a zdrojem nestability v regionu přinejmenším ve střednědobém horizontu“.

Ze zprávy litevských zpravodajců také vyplývá, že hackeři napojení na ruskou a čínskou vládu se v loňském roce opakovaně pokoušeli proniknout do počítačů litevské vlády. „Jejich prioritou zůstává nepřetržité a dlouhodobé shromažďování informací týkajících se litevských vnitřních a zahraničních věcí,“ uvedly zpravodajské služby, aniž by upřesnily, zda hackerské útoky byly úspěšné.

Litva, která sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí a s ruským spojencem Běloruskem, patří k nejtvrdším kritikům Ruska v Evropské unii. Hněvu Číny čelila poté, co v roce 2021 umožnila Tchaj-wanu otevřít ve Vilniusu faktické velvyslanectví.

Čínský zastupitelský úřad ve Vilniusu okamžitě nereagoval na žádost agentury Reuters o vyjádření. Rusko v minulosti opakovaně odmítlo obvinění, že se dopouští hackerských aktivit v zahraničí.

Moskva vpádem vojsk na Ukrajinu před více než rokem rozpoutala nejhorší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Vojenskou operaci proti sousední zemi odůvodňuje údajným ohrožením vlastní bezpečnosti, Kyjev a Západ hovoří o ničím nevyprovokované agresi s cílem podrobit si sousední stát. Válka si podle odhadů vyžádala životy desetitisíců vojáků na obou stranách a tisíců ukrajinských civilistů, miliony lidí na Ukrajině vyhnala z domovů.