Za rok války se toho změnilo hodně. Pro mě byla hlavním a nejděsivějším zvratem přítomnost neustálého ducha smrti, před kterým se není kam schovat. V předvečer výročí invaze na Ukrajinu jsem si prohlížela své dětské fotografie. Dotkla jsem se prstem všech kamarádů, chlapců, kteří už byli ve válce a vrátili se domů.

Budu o nich moct říct totéž i za rok? Budou doma se svými rodinami, nebo budou jejich neidentifikovaná těla ležet někde na poli? Nevím, ale když moje teta nedávno pohřbívala svou matku, stály u pohřebního ústavu ve frontě dvě rodiny. Když tito lidé vstoupili do kanceláře, recepční dvakrát vytočila číslo a řekla: „Dvoustý.“ To ve vojenské hantýrce znamená „zabitý“.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.