Švédský premiér Ulf Kristersson při středeční návštěvě Kyjeva nevyloučil dodání švédských stíhaček Jas-39 Gripen Ukrajině. Na případném kroku se ale podle něj musí podílet mezinárodní koalice, prohlásil podle ukrajinské agentury Unian Kristersson.

„Nevylučujeme to... Ale zároveň musíme přiznat, že musí být vytvořena mezinárodní koalice, která podnikne konkrétní kroky,“ řekl Kristersson v ukrajinské metropoli. Dodal, že Švédsko učiní na podporu Ukrajiny vše, co bude v jeho silách, ale nechce ohrozit možnost své vlastní obrany. Stockholm loni, po ruské ozbrojené agresi vůči Ukrajině, změnil svou dlouholetou politiku a Švédsko společně s Finskem požádalo o vstup do Severoatlantické aliance. Vstup, který musí schválit všichni stávající členové, však zkomplikoval trvající turecký odpor, kladně se zatím nevyjádřilo ani Maďarsko.

Kyjev v poslední době na své spojence naléhá, aby mu dodali moderní stíhačky, které jsou podle něj vzhledem k ruské převaze ve vzduchu nezbytné. Západ se ale zatím dodávky bojových letounů zdráhá přislíbit.

Dodání amerických stíhaček F-16, které jsou v ukrajinském hledáčku, připustila tento týden nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová, zároveň ale uvedla, že Nizozemsko chce jejich případné vyslání na Ukrajinu nejprve projednat s USA. Americký ministr obrany Lloyd Austin nechtěl po úterním setkání kontaktní skupiny pro Ukrajinu poskytnutí těchto stíhacích letounů komentovat.

Vedle Švédska využívají stíhačky Gripen vyráběné společností Saab v Evropě také armády České republiky a Maďarska. Jeden stroj létá také ve Velké Británii. České letectvo dostalo Gripeny do pronájmu v roce 2005 a bude je používat nejméně do roku 2027. Ačkoli se o Gripenu běžně mluví jako o švédském letadle, na jeho vývoji a prodeji ve světě se podílela také britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace).

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.