Až půl milionu britských učitelů, státních zaměstnanců i strojvedoucích ve středu nenastoupilo do práce kvůli největší koordinované stávce v zemi za posledních dvanáct let. Odbory přitom pohrozily dalšími akcemi v případě, že jim vláda nevyjde vstříc v jejich požadavcích, které se týkají především zvýšení platů, ale také zlepšení pracovních podmínek, napsala agentura Reuters.
K protestním akcím vyzvalo své členy sedm odborových svazů. Kvůli stávce byly uzavřené školy, zrušena většina vlakových spojů a v pohotovosti se ocitla i armáda, která pomáhala s hraničními kontrolami. Podle odborů se stávky zúčastnilo až 300 tisíc učitelů, což bylo nejvíce ze všech stávkujících skupin. Půl milionu stávkujících je nejvíc od roku 2011, kdy se rovněž konaly obří protesty státních zaměstnanců.
Premiér Rishi Sunak stávky, kvůli kterým přišly o školní výuku miliony dětí, odsoudil. „Vzdělání našich dětí je velmi cenné, a proto si zaslouží, aby se dnes ve škole učily,“ uvedl.
Do stávky souběžně vstoupili nejen učitelé a strojvedoucí, ale i vysokoškolští pedagogové, státní zaměstnanci, řidiči autobusů či pracovníci bezpečnostních složek. Mezi zaměstnanci ze všech těchto odvětví panuje enormní nespokojenost. Stávky byly ohlášeny i na další dny, například v pondělí a v úterý mají opět protestovat zdravotní sestry. Dalším problémem pro konzervativní vládu premiéra Sunaka bude pravděpodobně skutečnost, že nedávno ohlásili stávku také hasiči. Stávkující spojuje především požadavek na zvýšení mezd vzhledem k inflaci, která se v poslední době pohybuje kolem deseti procent.
Centrem Londýna prošly desítky tisíc pracovníků ve školství, kteří drželi transparenty jako „Zachraňte naše školy, zaplaťte“. Pochodu se zúčastnila i 32letá učitelka na základní škole Hannah Riceová. Jak uvedla, doufá, že velikost celé protestní akce vyšle vládě silný vzkaz: „Tato vláda by se měla stydět za to, co dělá. Je jasné, že lidé nejsou šťastní a že je potřeba přistoupit ke změnám.“
Vláda nabízí učitelům zvýšení platů o pět procent, což je však pro učitelské odbory NEU málo. „Nejde o zvyšování platů, ale o nápravu historického snižování reálných mezd,“ uvedl svaz s tím, že od roku 2010 se reálné mzdy snížily o 23 procent a mnoho učitelů kvůli tomu odchází z oboru. To dále zvyšuje tlak na ty, kteří v učitelství zůstávají.
K učitelům se připojily desítky tisíc pracovníků ze 150 univerzit a také strojvedoucí ze 14 soukromých železničních společností. Kromě toho stávkovalo i přibližně 100 tisíc pracovníků ve veřejném sektoru ze 124 různých státních úřadů. Protestovali mimo jiné i zkušební komisaři v autoškolách.
Premiér Sunak uvedl, že jeho dveře jsou pro jednání vždy otevřené. Zdá se však, že nemíní diskutovat o dalším zvyšování platů. Dvaačtyřicetiletý ministerský předseda opakovaně varoval, že zvýšení mezd o inflaci by jen podpořilo „začarovaný kruh“ stále rostoucích spotřebitelských cen.
Nespokojenost zaměstnanců dále podněcuje kontroverzní návrh zákona, kterým Sunak a ministr obchodu Grant Shapps chtějí omezit právo na stávku. Přísná omezení by se nově vztahovala na policisty, hasiče, pracovníky ve státním zdravotnictví či zaměstnance železničních společností. Sunak k opatření, které reaguje na přibývající počet stávek od loňského léta, řekl, že má zaručit fungování základních služeb státu.
„Lidé si nemohou svobodně vybrat, kdy budou potřebovat záchranku nebo hasiče,“ zdůvodnil Shapps svůj návrh, který podle něj spravedlivě vyvažuje právo na stávku a potřeby obyvatelstva. V pondělí Dolní sněmovna, v níž převažují Sunakovi konzervativci, návrh ve třetím čtení podpořila. Odpor se však očekává ve Sněmovně lordů. Ostře kritické jsou vůči chystané normě odbory.
Opozice varuje, že v případě přijetí zákona by se zaměstnanci museli obávat ztráty zaměstnání. Místopředsedkyně labouristů Angela Raynerová návrh překřtila na „zákon o propouštění zdravotních sester“. Průzkumy ukazují, že stávkující mají většinovou podporu, v očích mnoha lidí za chaos může vláda.
Zatímco v minulosti mohli konzervativci opakovaně obviňovat z dopadů stávek Labouristickou stranu, která je úzce propojena s odbory, podle pozorovatelů tento pohled již neplatí. Na příliš mnoho lidí dopadly rostoucí ceny energií a potravin. „Kvůli krizi životních nákladů už nelze tyto stávky vykreslovat jako ideologicky motivované,“ řekl James Frayne z poradenské společnosti Public First internetovému portálu Politico.
