Cíle pařížské klimatické dohody v ohrožení. Loňský rok byl pátým nejteplejším od konce 19. století

Rok 2022 byl pátým nejteplejším od roku 1880, kdy měření začalo, a uplynulých devět let bylo nejteplejších od doby před průmyslovou revolucí. V ohrožení jsou cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámili američtí vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Rok 2022 sdílí pátou příčku s rokem 2015, a to navzdory klimatickému jevu La Niňa v Tichém oceánu, který běžně mírně snižuje globální teploty. Průměrné teploty na světě jsou nyní o 1,1 až 1,2 stupně Celsia vyšší oproti době před průmyslovou revolucí.

„Tempem, kterým postupujeme, nám nebude trvat více než dvě desetiletí, než překročíme limit Pařížské dohody. Nevyhnuli bychom se těm nejničivějším dopadům. Jediný způsob, jak to zastavit, je přestat vypouštět skleníkové plyny do atmosféry,“ řekl Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro kosmický výzkum.

Schmidt dále uvedl, že očekává, že rok 2023 bude ještě o trochu teplejší než ten loňský, právě kvůli slabšímu působení jevu La Niňa. Ten běžně trvá kolem pěti měsíců a označuje ochlazení hladiny Tichého oceánu v některých místech o tři až pět stupňů Celsia.

Klimatickým změnám vědci připisují extrémní počasí na planetě v roce 2022. Léto v Evropě bylo historicky nejteplejší a především ve středomořských státech se projevilo ničivými požáry.

Navzdory tomu, že největší znečišťovatelé slibují, že své emise sníží na nulu, podíl oxidu uhličitého v atmosféře dále roste. Jeho koncentrace v minulém roce dosáhla úrovně, jakou Země nepamatuje poslední tři miliony let, říká Schmidt.

Na letošní klimatické konferenci COP28 ve Spojených arabských emirátech (SAE) světové země zhodnotí, jak se jim daří plnit závazky Pařížské dohody. Jako prezident COP28 byl nicméně vybrán ředitel státní ropné společnosti SAE, což mezi vědci i environmentalisty vzbuzuje obavy, že zástupci fosilního průmyslu budou mít vliv na diskuse, píše Reuters.