Zničili jsme už 35 HIMARSů, tvrdí Rusové. Ukrajina jich ale dostala jen 20

Rusko dosud oznámilo zničení nebo poškození 35 amerických raketometů HIMARS využívaných Ukrajinou, informoval ve středu ruskojazyčný server BBC. Upozornil zároveň, že Kyjev těchto zbraňových systémů k začátku letošního roku obdržel jen dvacet.

Moskva o zničení těchto systémů hovoří pravidelně od loňského léta, kdy Ukrajina obdržela první dodávku od západních spojenců. Naposledy v úterý ruské ministerstvo obrany uvedlo, že nedaleko Kramatorsku ve východoukrajinské Doněcké oblasti zničilo několik raketometů HIMARS, spolu s dalším ukrajinským vybavením.

Ruskojazyčný server BBC spočítal, kolikrát se ruské ministerstvo obrany ve svých oficiálních hlášeních zveřejněným na telegramu zmínilo o zásahu raketových systémů HIMARS. Na této sociální síti ohlásilo zničení 24 raketometů, dalších 11 jich ruské síly "zasáhly" nebo "zdolaly".

Analýza

Kdy skončí válka? Letos to nebude a dát teď Rusku mírovou nabídku by byla chyba

4. 1. 2023 ▪ 4 min. čtení

Ukrajina ale dosud od Spojených států obdržela jen 20 raketometů HIMARS. Další mají přijít v tomto roce. Podle amerických představitelů se Rusku nepodařilo zničit ani jeden z raketových systémů. Za stejným tvrzením stojí i ukrajinští činitelé.

List The Washington Post v srpnu uvedl, že ukrajinská armáda používá dřevěné makety raketometů HIMARS, aby na jejich zničení donutila Moskvu plýtvat drahými střelami s plochou dráhou letu.

Díky raketometům HIMARS, které dokážou zasáhnout ruské vojenské cíle na velkou vzdálenost, se Ukrajině podle BBC podařilo zbrzdit ruský postup na východní a jižní Ukrajině včetně osvobození jihoukrajinského města Cherson nebo Charkovské oblasti. Podle ruského ministerstva obrany s pomocí HIMARS zasáhli Ukrajinci na přelomu roku i Makijivku. Při útoku podle ruských úřadů zahynulo 89 vojáků, podle ukrajinské bilance bylo obětí několik stovek.

Úspěšný ukrajinský útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při novoročním ukrajinském útoku v Makijivce u východoukrajinského Doněcka zemřelo 89 vojáků, píše agentura Reuters. Doposud hovořilo o 63 obětech. Ukrajinský útok podle ministerstva umožnili vojáci sami, jelikož porušili zákaz používání mobilních telefonů.

„Již nyní je zřejmé, že hlavní příčinou toho, co se stalo, bylo zapnutí a masivní používání mobilních telefonů personálem v zóně dosahu nepřátelských zbraní. To bylo v rozporu s nařízením," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

V Makijivce byli umístěni zmobilizovaní ruští vojáci. Ukrajinský útok podniknutý raketomety HIMARS podle Kyjeva zničil nebo poškodil až deset kusů ruské vojenské techniky. Ukrajinská armáda dříve informovala, že při útoku bylo v noci na Nový rok zabito na 400 mobilizovaných ruských vojáků a dalších 300 bylo zraněno, tedy počet značně vyšší, než kolik nyní uvádí ruské ministerstvo.

Ruská armáda podle Kyjeva v první den nového roku přišla o celkem 720 vojáků, tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko tajně cvičí nové vojáky

Rusko sice válku proti Ukrajině prohrává, ale nechystá se ji ukončit a v letošním roce naopak chystá novou ofenzivu, varuje podle agentury Ukrinform ukrajinská rozvědka. Ruská armáda podle tajné služby může v příštích čtyřech či pěti měsících ztratit dalších 70 tisíc vojáků, na což je ovšem vedení Ruska připraveno.

„Rusové se podle hodnocení vojenské rozvědky budou pokoušet pokračovat v útočných operacích. V žádném směru se jim nepodařilo dosáhnout (plánovaných) cílů. Uvědomují si, že prohrávají, ale ukončit válku se nechystají. Posuzujeme hypotézy, zda mohou současně zaútočit ze severu a z východu. Počítáme s tím, naše vojska jsou na to připravena," uvedl mluvčí rozvědky.

Rusové se podle něj také budou snažit udržet pozemní spojení s poloostrovem Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo na jaře 2014, ale už se jim nepodaří znovu se dostat za Dněpr, aby opět dobyli Cherson, osvobozený ukrajinskou armádou v listopadu.

Rusko od vpádu na Ukrajinu na konci loňského února podle odhadu ukrajinského generálního štábu přišlo téměř o 110 tisíc vojáků. Náčelník ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov nedávno řekl stanici BBC, že ruské vedení přijalo rozhodnutí začít 5. ledna novou vlnu mobilizace, protože ve válce proti Ukrajině pociťuje nedostatek živé síly. „Nevím, zda to oficiálně vyhlásí právě 5. ledna. Ale v plánech mají zapsáno 5. ledna,“ řekl.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj nedávno časopisu The Economist řekl, že podobně jako za druhé světové války Rusové kdesi cvičí další armádu o 200 tisíc mužích, aby možná již v lednu, ale spíše na jaře spustili proti Ukrajině novou ofenzivu. Nepochybuje, že se znovu pokusí dobýt Kyjev.

Kyjev naléhá na západní spojence, aby poskytli Ukrajině další těžké zbraně, aby ukrajinští vojáci mohli vytlačit ruské jednotky za hranice země. Ukrajinská protiofenziva podle Zalužného dosud osvobodila asi 40 procent území, kterého se zmocnila ruská vojska po vpádu z 24. února. Zalužnyj tvrdí, že k zahnání Rusů do pozic před invazí potřebuje asi 300 tanků, 600 až 700 bojových vozidel pěchoty (BVP) a 500 houfnic.

Zahraniční analytici, například z polského serveru Defence 24, očekávají spuštění ukrajinské zimní ofenzivy, která opět může být vedena na různých směrech. Je možné, že se zopakuje situace z přelomu léta a podzimu, kdy veškerá pozornost byla upřena na očekávanou ukrajinskou protiofenzivu na jihu země, ale Ukrajinci zaútočili i u Charkova na severovýchodě, kde rychle osvobodili Izjum – a až pak na jihu dobyli Cherson. Nyní se zraky upírají k Melitopolu, jehož případné dobytí by zhoršilo vyhlídky Rusů na udržení Krymu.

Poleščuk: Rusům síly nedojdou. Na to, co jsem zažil v Bachmutu, se připravit nedá - Aktuálně.cz