Putinovo bláznovství, staré mapy a vykuchaná armáda. Ruská selhání na Ukrajině jsou hlubší, než se vědělo

Ruskou invazi na Ukrajinu od začátku provází kaskáda chyb, přičemž selhání jsou hlubší, než se dosud vědělo. V obsáhlém materiálu to uvádí americký list The New York Times (NYT), jenž na základě rozhovorů, dokumentů či tajných bojových plánů podrobně popisuje chyby, kterých se Moskva dopustila při vojenské agresi vůči sousední zemi. Rusko nikdy ve své historii neudělalo tak hloupá rozhodnutí, řekl deníku ruský generál v záloze Leonid Ivašov.

Ruské invazní plány podle listu ukazují, že armáda očekávala prakticky sprint přes stovky kilometrů ukrajinského území a triumf během několika dní. Důstojníci dostali pokyn, aby si sbalili slavnostní uniformy a medaile v očekávání vojenských přehlídek v Kyjevě. Místo ohromujícího vítězství však – s desítkami tisíc zabitých vojáků a částí armády v troskách – čelí ruský prezident Vladimir Putin největší lidské a strategické pohromě svého národa od rozpadu Sovětského svazu, píše americký list. Snaží se přitom odpovědět na otázku, jak je možné, že jedna z nejmocnějších armád světa selhala proti mnohem menšímu soupeři.

Zkoumání nejrůznějších okolností odhalilo ohromující kaskádu chyb, které začaly u Putina – hluboce izolovaného v pandemii covidu-19, posedlého svým odkazem, přesvědčeného o vlastní genialitě – a pokračovaly ještě dlouho poté, co byli povolaní vojáci posláni na jatka, uvádí deník, který odkazuje na dokumenty, jako jsou ruské vládní e-maily, invazní plány, odposlechnuté ruské telefonní hovory z bojiště nebo rozhovory s vojáky, vysokými úředníky či Putinovými důvěrníky, kteří ho znají desetiletí.

Rozhovor

Zbraně dodávají Američané, obnovu musí zaplatit Evropa. Jinak USA nekývnou na Marshallův plán pro Ukrajinu

19. 12. 2022 ▪ 7 min. čtení

Ruská selhání jsou podle NYT hlubší, než se dosud vědělo. Spolupracovníci šéfa Kremlu v rozhovorech tvrdili, že se Putin dostal do spirály zveličování sama sebe a protizápadního zanícení, což vedlo k rozhodnutí vtrhnout na Ukrajinu, aniž se poradil s odborníky, kteří tuto válku považovali za čiré bláznovství. Dokonce i někteří z Putinových nejbližších poradců žili v nevědomosti, dokud se nerozjely tanky.

Ruská armáda byla přitom vážně „vykuchaná“ kvůli rokům rozkrádání. Rusko za Putina investovalo do modernizace ozbrojených sil stovky miliard dolarů, ale tisíce důstojníků se zapletly do korupce, píše NYT.

Při samotné invazi pak následovala přehlídka chyb na bojišti, kterými Rusko podle amerického deníku promarnilo svou převahu nad Ukrajinou. Například při odpalování balistických raket se spoléhalo na staré mapy a špatné zpravodajské informace, takže ukrajinská protivzdušná obrana zůstala překvapivě neporušená a připravená bránit zemi. Kyjev totiž podle ukrajinských zdrojů před začátkem války přesunul na jiná místa některé své obranné systémy – například odpalovací zařízení protiletadlových systémů Buk a S-300. Ruské střely tak často zasahovaly staré lokality.

List mimo jiné zmiňuje rozhovor s ukrajinským pilotem Oleksijem, který popsal, jak dostal rozkaz, aby se se svým stíhacím letounem přesunul z Mykolajivu na záložní leteckou základnu do centrální části země. Ke svému překvapení tam našel nejen svou jednotku, ale i velkou část ukrajinských vzdušných sil. Piloti pak několik dní létali z nové základny a čekali, kdy si jich všimnou ruští radaroví operátoři. Rusům trvalo čtyři dny, než zaútočili, a většina ukrajinských letadel se do té doby přesunula na nová stanoviště. Ruský neúspěch při ničení skromné ukrajinské protivzdušné obrany je podle listu jednou z nejvýznamnějších chyb této války.

Jako jeden z dalších příkladů špatného rozhodování Moskvy list uvádí 155. brigádu námořní pěchoty, jejíž mobilizovaní vojáci nemají dostatek výcviku, potravin, map, vysílaček nebo zdravotnických potřeb. Kromě toho dostali i staré kalašnikovy.

Ruští vojáci, z nichž mnozí byli šokováni, že jdou do války, používali své mobilní telefony k volání domů, což umožnilo Ukrajincům sledovat je a útočit na ně. Ruské ozbrojené síly jsou zároveň tak strnulé, že se nepřizpůsobily ani poté, co utrpěly obrovské ztráty na bojišti. Rusko nejenže zpackalo pozemní a letecký útok, ale selhali také ruští hackeři, konstatuje americký list. Ruská hackerská jednotka se podle něj snažila napadnout ukrajinské systémy, ale nepodařilo se jí je vyřadit.

Moskva se kvůli svým velkolepým ambicím zmocnila na začátku invaze většího území, než dokázala následně ubránit.

„Rusko nikdy ve své historii neudělalo tak hloupá rozhodnutí,“ řekl listu generál Ivašov, který proti válce s Ukrajinou vystoupil veřejně už na začátku února, tedy pár týdnů před tím, než ruská vojska do sousední země vtrhla. Posledních deset měsíců se podle něj ukázalo být ještě tragičtějších, než předpokládal. Hbití ukrajinští generálové a vojáci přelstívají mnohem většího nepřítele a Západ, povzbuzen úspěchy ukrajinských bojovníků, jim dodává stále silnější zbraně.

Čím více neúspěchů na bojišti Putin zaznamenává, tím větší panují obavy, jak daleko je ochoten zajít. Na Ukrajině zabil desítky tisíc lidí, srovnal se zemí města a zaměřil se na civilisty, aby způsobil co největší bolest, píše NYT. Připomíná také zničené nemocnice, školy, obytné domy a útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Svět mezitím diskutuje o Putinově ochotě použít na Ukrajině jadernou zbraň. Lidé, kteří ho znají, prý tuto možnost nepodceňují. Ale zároveň se domnívají, že šéf Kremlu očekává porážku Západu a Ukrajiny v dlouhodobé zkoušce vůle, poznamenal The New York Times.

Chtěli jsme zabít Gerasimova

Ukrajinská armáda se pokusila zabít náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova, když byl na jaře v ukrajinském městě Izjum v době, kdy ho okupovala ruská vojska. V rozhovoru s advokátem a novinářem Markem Fejginem to řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kancelář Oleksij Arestovyč. List The New York Times (NYT) informoval, že se Američané pokusili Ukrajincům útok na Gerasimova rozmluvit v obavách z eskalace konfliktu, který rozpoutala Moskva.

„Gerasimov byl v Izjumu a my jsme pálili po Gerasimovi,“ řekl Arestovyč, podle něhož tato situace nastala přibližně ve druhé polovině dubna nebo v květnu. Izjum, který se nachází v Charkovské oblasti na východě země, ruské invazní síly okupovaly přibližně od začátku dubna do první poloviny září.

Ukrajinská armáda podle Arestovyče zasáhla štáb, kde se Gerasimov nacházel, a zničila ho. Zemřela přitom řada ruských důstojníků a strážců. „Stihl odjet o něco dříve,“ dodal Arestovyč na adresu náčelníka ruského generálního štábu.

Americký deník The New York Times nyní zveřejnil materiál, ve kterém na základě rozhovorů, dokumentů či tajných invazních plánů podrobně popisuje chyby, kterých se Moskva podle listu dopustila při své vojenské agresi vůči sousední zemi. Zmiňuje tam rovněž to, že Gerasimov se koncem dubna rozhodl potají odcestovat na frontu.

Američtí činitelé deníku sdělili, že se to dozvěděli, ale informaci před Ukrajinci zatajili, protože se obávali, že na něj zaútočí. Zabití Gerasimova by podle nich mohlo prudce eskalovat konflikt, a přestože Američané byli odhodláni Ukrajině pomoci, nechtěli rozpoutat válku mezi Spojenými státy a Ruskem, píše list.

Ukrajinci se nicméně o Gerasimových plánech stejně dozvěděli. Po konzultaci s Bílým domem požádali vysocí američtí představitelé Ukrajince, aby útok odvolali. Udělali to ale pozdě, ukrajinští vojenští představitelé Američanům řekli, že na generála už zaútočili. Podle amerického listu tehdy zemřely desítky Rusů a ruští vojenští představitelé následně omezili své návštěvy na frontě.