Ukrajinci odrážejí útoky, tvrdě se bojuje u Bachmutu. Ztracená území chceme zpět, hlásí Kreml

Ukrajinská armáda za uplynulých 24 hodin odrazila ruské útoky u 15 obcí v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti na východě země, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. Ve svodce je opět zmíněn Bachmut, kde se v poslední době odehrávají nejtvrdší boje. Ruský prezident Vladimir Putin podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) chystá svou zemi na „dlouhou imperialistickou válku“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj serveru Politico řekl, že věří v mír v příštím roce. Válka Ruska proti Ukrajině pokračuje 288. dnem.

Na frontu u města Svatove, kde v předchozích dnech útočila ukrajinská vojska, byly nejspíše přemístěny jednotky ruské 1. gardové tankové armády. Tato armáda utrpěla těžké ztráty při zářijovém ústupu z Charkovské oblasti, mezitím ji sice doplnili zmoblizovanými vojáky, ale i tak zůstává pod tabulkovým stavem 25.000 mužů, upozornila britská vojenská rozvědka. Ruské síly také dokončily výstavu téměř nepřerušované obranné linie na 60 kilometrech od Svatove po ruskou hranici. Hloubka této obrany a její odolnost však zůstávají nejasné. Efektivnost 1. gardové tankové armády a dalších jednotek budou značně záviset na vzájemné součinnosti a na podpoře z týlu, míní Londýn.

ISW vychází z rozboru Putinova středečního vystoupení před jeho poradci pro lidská práva, kdy hovořil o výbojích cara Petra Velikého i svých vlastních. Připustil, že „speciální vojenská operace“, jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, je „dlouhodobý proces“ a jeho výsledek by mělo být získání nových území.

„Putin se přirovnal k ruskému caru Petrovi I., když poznamenal, že Rusko nyní ovládá Azovské moře, o které Petr Veliký také bojoval,“ poznamenávají experti. „Zmínky o dějinách ruské říše otevřeně ukazují nynější Putinovy cíle na Ukrajině jako zjevně imperialistické a stále ještě maximalistické. Putin chystá ruskou veřejnost k dlouhé, vyčerpávající válce na Ukrajině, kterou potřebuje k ovládnutí dalšího ukrajinského území,“ míní.

Komentář J. Kubity

Rus v Praze: Vy nám nemáte co říkat, abychom protestovali proti Putinovi

9. 12. 2022 ▪ 6 min. čtení

Analytici ISW také poukazují na první nasazení dronů íránské výroby proti Ukrajině po třítýdenní pauze. Usuzují, že Rusové nejspíše dokázali drony přizpůsobit zimním podmínkám, a tak se dá předpokládat v nejbližší době jejich častější použití při útocích proti ukrajinské infrastruktuře. Rusko podle ISW stále více využívá íránské výrobky kvůli vyčerpání zásob vlastních přesných zbraní.

Zelenskyj, kterého server Politico označil za nejvlivnějšího člověka v Evropě, při této příležitosti vyjádřil naději, že míru se podaří dosáhnout již v příštím roce. „Věřím, že Ukrajinci budou nejvlivnější i příští rok, ale už za míru,“ řekl Zelenskyj v předem natočeném videu. „Ukrajinská armáda, která nás všechny chrání na svých bojištích, je jednička,“ dodal a poděkoval „všem našim přátelům v Evropě, kteří nám pomáhají udržovat stabilitu“ a „pomáhají milionům lidí přežít tuto hroznou dobu“.

Kreml chce ztracená území zpět

Rusko počítá s opětovným dobytím ukrajinských území, která při své protiofenzívě osvobodila ukrajinská armáda, dal ve čtvrtek najevo mluvčí Kreml Dmitrij Peskov. Anexe ještě dalšího ukrajinského území ale podle mluvčího není na pořadu dne.

"O to nejde. Přinejmenším žádná prohlášení na toto téma nebyla. Ale i tak budeme muset udělat ještě hodně práce, abychom (anektovaná území) osvobodili," prohlásil mluvčí ruského prezidenta Peskov před novináři, když vysvětloval středeční slova prezidenta Vladimira Putina o získání nových území.

Putin se ve středu veřejně přirovnal k carovi Petru Velikému, když hovořil o tom, že Rusko ovládlo Azovské moře, jak o tom tento ruský panovník snil. Západní analytici Putinovo vystoupení vykládají jako přípravu ruského publika na dlouhou a dobyvačnou imperialistickou válku.

Putin na konci září v rozporu s mezinárodním právem a po narychlo zorganizovaném a světem neuznaném hlasování oznámil připojení ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti k Rusku. Ukrajinská vojska ovšem od léta osvobodila významnou část Charkovské oblasti na severovýchodě země, pravý břeh řeky Dněpru i samotné jihoukrajinské město Cherson, které bylo jediným oblastním centrem získaným ruskou invazní armádou za bezmála deset měsíců války. Ukrajinská protiofenzíva tak osvobodila asi polovinu z rozlohy území, dobytého ruskými vojsky od invaze z letošního 24. února. Proruští separatisté s podporou Moskvy už od roku 2014 ovládají části Doněcké a Luhanské oblasti, kde vyhlásili své samozvané státní útvary.

Peskov nyní opět tvrdil, že Rusko se rozšířilo o nová území v důsledku referend, ve kterých se jejich obyvatelé vyslovili po připojení. "V rámci obrany těchto lidí vznikla území, která byla připojena v důsledku referend," prohlásil v odpovědi na otázku, zda cílem ruské operace je dobytí ještě nových území.

Kyjev, Západ a většina členských zemí OSN odmítla hlasování jako nezákonná a anexi čtyř ukrajinských oblastí, částečně okupovaných Ruskem, odmítá uznat. Moskva podobně v rozporu s mezinárodním právem už na jaře 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.