Kdo vydělává na válce. Některé země bohatnou díky přílivu Rusů a jejich peněz

Ruská agrese proti Ukrajině je jedním z důvodů, proč ekonomika řady zemí včetně Česka stagnuje nebo přímo klesá. V případě některých zemí ale důsledky války způsobují hospodářský rozkvět, uvádí americká ekonomická televize CNBC. Jde o Gruzii, Arménii či Turecko, kam odešly stovky tisíc Rusů. A přesunuli tam i své majetky.

Do Gruzie tak letos emigrovalo nejméně 112 tisíc ruských občanů. Víc než polovina z nich dorazila v září poté, co ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci – z Ruska v reakci na to uprchly nejspíš vysoké stovky tisíc lidí.

To mělo obrovský vliv na gruzínskou ekonomiku a na gruzínskou měnu lari. Ta od začátku roku zpevnila vůči americkému dolaru asi o 15 procent a nyní je na tříletém maximu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že gruzínská ekonomika letos poroste o 10 procent. Ještě v dubnu přitom na letošní rok předpovídal zvýšení hrubého domácího produktu Gruzie jen o tři procenta. Mezi důvody zlepšení výhledu zařadil prudký růst imigrace a s ní související příliv finančních prostředků do země.

„Zaznamenali jsme dvouciferný růst, což nikdo nečekal,“ řekl CNBC vedoucí oddělení hospodářské a sociální politiky v gruzínském Institutu pro rozvoj svobody informací Michail Kukava.

Co se musí stát, aby Rusové zavrhli Putina? Odpověď nepotěší ani Ukrajince, ani Západ

24. 11. 2022 ▪ 4 min. čtení

„Jsou vysoce aktivní. Náhodně vybraných 42 tisíc obyvatel Ruska by nemělo takový dopad na gruzínskou ekonomiku,“ řekl Kukava s odkazem na první vlnu migrantů bezprostředně po ruském únorovém přepadení Ukrajiny. Mnozí z těchto Rusů byli bohatí a vysoce vzdělaní. Druhá vlna migrace vyvolaná Putinovou mobilizací byla podle Kukavy motivována spíše strachem než ekonomickými důvody.

Podle CNBC se ale gruzínští představitelé zároveň obávají, aby příliv Rusů nevedl k navýšení ruského vlivu v Gruzii. Moskva by se například mohla pokusit vměšovat do tamních záležitostí pod záminkou ochrany práv těchto obyvatel.

Turecko podle MMF letos vykáže růst o pět procent, Arménie o 11 procent. I v jejich případě je významným důvodem příliv zahraničních příjmů, kapitálu a pracovních sil.

Rusové na účty v gruzínských bankách podle tamní centrální banky jen v říjnu přesunuli 1,41 miliardy dolarů, tedy přes 33 miliard korun. To je víc než čtyřnásobně víc oproti stejnému období loňského roku.

Gruzie, stejně jako Arménie a Turecko, proti Rusku neuplatňuje sankce. Rusové a jejich peníze se tak mohou přes hranice těchto zemí volně pohybovat.

Turecko podle vládních údajů letos udělilo povolení k pobytu skoro 120 tisícům lidí z Ruska. Na prodeji nemovitostí zahraničním majitelům mají letos Rusové pětinový podíl. Arménská vláda oficiální údaje o migrantech ani nákupu nemovitostí neposkytla.

Jedním z nejviditelnějších dopadů migrace Rusů je jejich vliv na gruzínský trh s bydlením. Podle banky TBC vzrostly ceny nemovitostí v hlavním městě Tbilisi v září meziročně o 20 procent a počet transakcí o 30 procent. Nájmy stouply o 74 procent.

V Gruzii bylo od ledna do listopadu registrováno přes 12 tisíc nových ruských společností, což je více než třináctinásobek celkového počtu společností založených v roce 2021, uvádí statistický úřad.

V příštím roce ale gruzínská vláda i centrální banka očekávají zpomalení ekonomického růstu. Podle MMF ekonomika vykáže růst zhruba o pět procent.

„To naznačuje, že gruzínská vláda nepředpokládá, že by Rusové zůstali,“ uvedl Kukava.