Raketu, která v úterý zasáhla obec na východě Polska poblíž ukrajinských hranic, patrně vystřelila ukrajinská protivzdušná obrana, uvedl ve středu podle agentury Reuters polský prezident Andrzej Duda. Podle něj nic nenasvědčuje tomu, že šlo o úmyslný útok. Pravděpodobně se tak jednalo o nehodu. Ukrajina se v úterý bránila masivním ruským útokům na energetickou infrastrukturu, které byly podle Kyjeva nejrozsáhlejší od začátku války. Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki uvedl, že Polsko možná po úterním incidentu nakonec nebude muset aktivovat článek 4 Severoatlantické smlouvy. Ukrajinská armáda podle amerických médií sdělila spojencům, že se v oblasti pokoušela sestřelit ruskou raketu.

„Střela, která dopadla na polské území, byla pravděpodobně ruským výrobkem ze 70. let. Nemáme ale žádné důkazy, že byla vypálena z Ruska. Je vysoce pravděpodobné, že patřila ukrajinským obranným silám,“ citovala prezidenta polská tisková agentura PAP. Duda podle agentury Reuters dodal, že patrně šlo o protiletadlovou raketu S-300.

Také americký prezident Joe Biden dříve řekl, že soudě podle trajektorie nejspíše střela z Ruska neletěla. Ukrajina se v úterý bránila masivním ruským útokům na energetickou infrastrukturu, které byly podle Kyjeva nejrozsáhlejší od začátku války. Rakety S-300 ruské výroby používají ve válce na Ukrajině obě strany. 

Ani NATO nemá podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga náznaky, že by šlo o úmyslný čin nebo že by Rusko chystalo útok na území aliance. Z exploze však podle něj nelze vinit Ukrajinu, která pouze bránila své území. „Není to chyba Ukrajiny, konečnou odpovědnost nese Rusko, neboť pokračuje ve své nelegální válce proti Ukrajině,“ řekl šéf aliance.

Varšava stále zvažuje možnost aktivování článku 4 Severoatlantické smlouvy, ale zdá se, že to nakonec možná nebude potřeba, sdělil polský premiér Morawiecki, který vystoupil na stejné tiskové konferenci jako Duda. Aktivace článku by znamenala, že členové NATO by zahájili formální konzultace, na nichž by projednali, zda existuje pro Polsko hrozba a jakým způsobem jí lze čelit.

Rusko několikrát popřelo, že by mělo s úterním incidentem cokoli do činění. Ukrajinská prezidentská kancelář ale uvedla, že z incidentu je v první řadě potřeba vinit Rusko, které válku na Ukrajině rozpoutalo.

Ukrajina zároveň žádá Polsko, aby ji zahrnulo do vyšetřování úterního incidentu. Kyjev také požaduje, aby mu Polsko neprodleně poskytlo přístup na místo, kam střela dopadla. Polský prezident Andrzej Duda k tomu odpoledne před novináři uvedl, že s ukrajinskou účastí na vyšetřování by kromě Polska musely souhlasit také Spojené státy. Na ukrajinskou účast při vyšetřování naléhá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který nadále zůstává přesvědčen, že na Polsko nedopadla ukrajinská, ale ruská raketa.

Rána a pak strach

Strach i smutek cítí obyvatelé polského Przewodówa den poté, co na jejich vesnici dopadla raketa, která zabila dva lidi. Zbloudilá střela jim zanesla válku na Ukrajině na vlastní práh a místní lidé se nyní snaží uvyknout realitě nové a děsivé hrozby, napsala agentura Reuters.

„Slyšeli jsme ránu, ale nevěděli jsme, co se stalo. Napadlo nás, jestli někde nevybuchl plyn, rozhlíželi jsme se, ale nikdo nic nevěděl,“ řekla polské televizní stanici TVN24 jedna z místních obyvatelek, která později zjistila, že jednou z obětí je manžel její kolegyně z práce.

Několik set metrů od místa výbuchu stojí škola, kde se právě konala výuka. Školu navštěvuje 71 žáků, z toho 15 dětí v předškolním zařízení. Ředitelka instituce Ewa Byrová reportérovi TVN24 řekla, že žáci budou mít celý týden k dispozici psychologickou pomoc. Dnes ale na výuku žádný z nich nedorazil, informoval Reuters.

„Řekla jsem rodičům, že nevidím důvod, proč školu zavírat, ale děti nepřišly. Zdá se, že je rodiče raději nechali doma, dokud je vesnice plná policistů,“ dodala Byrová.

„Jsem vyděšená. Umřeli lidé, které jsme hodně dobře znali," dodala učitelka polštiny Joanna Magusová. „Tohle je hodně malá komunita,“ dodala.

Ředitelka školy upřesnila, že jednou z obětí byl otec bývalého žáka školy a druhou manžel školní uklízečky. Nyní si dělá obavy o psychické následky výbuchu na žáky. „Od začátku války pořád analyzujeme nebezpečí. Poslední dobou se to trochu uklidnilo, ale dneska to tu máme zpátky. Je to děsivé,“ dodala Byrová.

„Ve škole jsme naplánovali normální výukové činnosti, ale s přítomností psychologů,“ uvedla ředitelka. Pokud se jim podle ní ozvou obyvatelé vesnice, mohou psychologickou pomoc poskytnout i jim.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist