Ruský prezident Vladimir Putin válku proti Ukrajině v roce 2023 nezastaví. Americký institut pro studium války (ISW) ve své analýze počítá s tím, že Putin bude v zimě sledovat vliv války na situaci v Evropě a na základě toho rozhodne, zda na Ukrajinu na jaře vyšle odvedené vojáky, anebo se rozhodne jinak.

ISW soudí, že Putin válku nezastaví a bude se snažit boje prodloužit, aby udržel okupovaná území a vytvořil tlak, který bude Západ nutit ukončit podporu Kyjevu.

O přímý konflikt s NATO ruský prezident podle amerických analytiků usilovat nebude, ale může hrozit použitím zbraní hromadného ničení a ohrožovat NATO s cílem zastavit západní pomoc Ukrajině.

„Za prvé Putin připravuje podmínky, aby mohl v nejbližší budoucnosti dál posílat špatně vycvičené vojáky přímo do boje místo toho, aby boje přerušil a poskytl čas na vybudování účinné vojenské síly. A za druhé je jeho teorie o vítězství založena na předpokladu, že těžká zima pomůže zlomit vůli Evropy,“ uvádí analýza.

Ruské brance chce Putin nasadit do bojů po čtyřech až šesti měsících výcviku, čímž mohou vzniknout podmínky pro ofenzivu Rusů po konci jarního tání.

Podle zprávy britského ministerstva obrany Rusko od poloviny října poslalo na frontu několik tisíc nově mobilizovaných rezervistů. V minulosti přitom někteří ruští činitelé upozorňovali, že někteří čerstvě mobilizovaní vojáci dorazili na Ukrajinu beze zbraní a prakticky bez výcviku.

Dostupné zdroje přitom naznačují, že mobilizovaným vojákům bývají vydávány pušky, která se poprvé objevily v roce 1959. Mnoho z nich je kvůli špatnému skladování v sotva použitelném stavu a navíc potřebují jiné střelivo než další ruční zbraně ve výzbroji ruské armády. To může komplikovat už nyní těžce zkoušenou logistiku, dodalo britské ministerstvo obrany.

Pro to, že chce Moskva ve válce pokračovat, podle ISW svědčí nedávná částečná mobilizace, již Putin vyhlásil. Prezident nepočítá s příměřím ani s vyhrocením bojů, které by mu umožnilo ukončit válku podle jeho představ.

Kreml už nějakou dobu tvrdí, že je připravený s Ukrajinou jednat. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova chce Moskva jednat se Západem, „pokud dostane realistické návrhy založené na principech rovnosti a vzájemného respektu vůči zájmům, což umožní dospět ke kompromisům a vyvážení zájmů všech zemí regionu“. Kyjev za jediný realistický předpoklad pro jednání považuje stažení ruských jednotek z ukrajinského území.

Putin vyhlásil částečnou mobilizaci 21. září a ministr obrany Sergej Šojgu po pěti týdnech oznámil její konec, zmobilizovat se prý podařilo potřebných 300 tisíc lidí.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist