Den dvoustý třináctý, 24. září

Jedna známá zveřejnila svou fotografii: před velkolepou katedrálou svaté Sofie v centru Kyjeva. Dopsala k ní: „Pokud dojde k jadernému útoku, raději mu budu čelit uprostřed krásy.“
Téma jaderného úderu se tu a tam objevuje v ukrajinských článcích, diskusích a v rozhovorech lidí v Kyjevě. Stalo se jakousi „apoziopezí“ (náhle nedokončenou výpovědí – pozn. red.) našich životů: přímo se o tomto tématu nemluví, vrhá ale stín na jakékoli úvahy o současnosti nebo budoucnosti. Jde o jev z traktátu existenciální filozofie: existuje něco nepředstavitelného, nekontrolovatelného, téměř neznámého, smrtelně nebezpečného, možná nevyhnutelného, a příchod tohoto něčeho (které může, ale nemusí nastat) znamená smrt, ať už okamžitou, nebo pomalou, tvoji nebo obrovského množství jiných.

Na jedné ze sociálních sítí se objevila skupina, jejíž členové navrhují, aby se v případě jaderného úderu na Kyjev všichni přeživší shromáždili na jednom z malebných dněperských ostrovů a uspořádali sexuální orgie pod heslem „Splňte si všechny své tajné sny před smrtí“. Nukleární swingers? Všichni někdy žertujeme.

Všechno je ale vážné, jednoduché, dokonce hloupé. Pološílený stařec stále váhá, jestli má stisknout osudné tlačítko, aby jaderná střela vyletěla – někam. Pravděpodobně někam na Ukrajinu. Velmi pravděpodobně na Kyjev. Nic jiného mu prostě nezbývá. Je to sadista, „krysa zahnaná do kouta“, nikdo ho nezastaví. Před pár dny to řekl na rovinu – buďte připraveni. A s tím musíme žít.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se