Raději neotvírejte dveře. Při pseudoreferendech na Ukrajině chodí úředníci od domu k domu a nutí lidi hlasovat

V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny začalo narychlo zorganizované hlasování, které proruské úřady označují za referendum o připojení k Rusku. Kyjev a Západ jej považují za podvod. Například podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka nejde o legální referendum, ale jen o propagandistickou show pro mobilizaci. Podle snímků v ruských médiích chodí úředníci proruské správy od dveří ke dveřím s přenosnými volebními urnami, aby přiměli lidi hlasovat, popisuje agentura AFP. Ruská televize zároveň ukázala záběry lidí vhazujících hlasy do mobilních uren v různých halách či na nádvořích.

Poradce ukrajinského starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko podle stanice CNN obvinil proruské síly z využívání nátlakových taktik. „Hlavním prostředkem nátlaku při hlasování je podomní agitace,“ napsal na sociální síti telegram Andrjuščenko. „Komise se skládá ze dvou lidí s volební urnou a hlasovacími lístky a dvou ozbrojených mužů,“ uvedl. „Klepou na dveře bytů/domů, nutí sousedy, aby přiměli lidi přijít ke komisi. Nátlak, nátlak a ještě větší nátlak. Ve skutečnosti nabízejí říci 'ano' nebo 'ne' přímo do hlavně pistole,“ tvrdí poradce starosty, podle něhož jsou volební místnosti v obchodech nebo kavárnách, ale jsou prázdné.

„Dnes by bylo pro obyvatele Chersonu nejlepší neotevírat dveře,“ uvedl na platformě Telegram Jurij Sobolevskyj, ukrajinský místopředseda Chersonské oblastní rady. Podle náčelníka ukrajinské správy Luhanské oblasti Serhije Hajdaje jsou lidé nuceni vyplňovat „kusy papíru“ bez soukromí v kuchyních a na dvorech obytných domů, přičemž města jsou uzavřena, aby nemohli odejít a vyhnout se hlasování, napsala agentura Reuters. Ve městě Starobilsk proruské úřady až do úterý zakázaly obyvatelům opustit město a vyslaly ozbrojené skupiny, které prohledávaly domy a nutily lidi, aby se zúčastnili referenda, sdělil Hajdaj.

Hlasovaní se odehrává v samozvané proruské Luhanské lidové republice (LNR), Doněcké lidové republice (DNR) a na Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, do nichž ruské okupační síly „začlenily“ i části dalších oblastí, které zatím drží. Odevzdat svůj hlas mohou přijít i obyvatelé zmíněných částí Ukrajiny, kteří jsou nyní v Rusku, podle ruských internetových zdrojů však panují zmatky kolem toho, kam mohou přijít odevzdat hlas. Plebiscit má trvat pět dní. První čtyři dny budou členové volebních komisí navštěvovat domácnosti místních obyvatel, popsal nezávislý server Meduza a ruskojazyčný web stanice BBC. Poslední den budou podle nich otevřené také volební místnosti. Okupační úřady toto rozhodnutí vysvětlují obavou o bezpečnost obyvatel, z nichž mnozí budou muset volit v osadách nacházejících se u frontové linie.

Otcové čtyř dětí i muži nad 60 let. Ruský režim porušuje sliby, mobilizace není jen částečná

23. 9. 2022 ▪ 4 min. čtení

V DNR a LNR mají hlasovací lístky podle médií jedinou otázku – zda se začlenit do Ruské federace, na kterou je možné odpovědět ANO nebo NE. V Chersonské a Záporožské oblasti se žádá odpověď na tři dotazy – zda je hlasující pro odtržení od Ukrajiny, pro vytvoření nezávislého státu či pro připojení k Ruské federaci.

Ruská tisková agentura TASS informovala, že referenda v DNR se účastní necelá tisícovka pozorovatelů. Později oznámila, že v DNR je také asi 130 pozorovatelů ze zahraničí, a to z Venezuely, Itálie, Rumunska, Toga nebo JAR. „Jejich počet neustále roste,“ citovala agentura ústřední volební komisi. Zároveň napsala, že pozorovatelé jsou i v dalších okupovaných regionech. V případě LNR cituje muže jménem Jaromír Vašek, jenž je podle ní pozorovatel z České republiky. Ten podle TASS tvrdil, že v Luhansku nezaznamenal žádné narušení hlasování a „všichni jsou připraveni hlasovat pro připojení k Rusku“.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, uvedla, že výsledky nynějšího hlasování na Ukrajině nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.

Kyjev a jeho západní spojenci už dopředu označili referenda za podvod. Jejich představitelé uvedli, že výsledky neuznají, považují je jen za krok Moskvy k nelegální anexi dalšího ukrajinského území. Rusko tvrdí, že referenda jsou pro obyvatele regionu příležitostí vyjádřit svůj názor.

Všeobecně se očekává, že oficiální výsledky podpoří připojení k Rusku. Hajdaj v pátek podle stanice CNN prohlásil, že Rusko si vykalkuluje výsledek, který pro něj bude příznivý. „Názor obyvatelstva nemá žádný význam,“ uvedl.

Ukrajinská agentura Unian mezitím napsala, že do okupovaného Melitopolu v Záporožské oblasti proruské úřady přivezly dav z poloostrova Krym, který Moskva anektovala už v roce 2014, aby natočil propagandistické klipy o údajné podpoře obyvatel ke konání referenda o připojení k Rusku. Odkázala se přitom na exilového starostu města Ivana Fedorova, podle něhož okupanti před několika dny natočili reportáž, v níž lidé v ulicích vyjadřovali podporu Rusku – mluvili však s přízvukem a nebyli prý z Melitopolu. Kromě toho se podle Fedorova objevují první zprávy o tom, že obyvatelé Melitopolu úředníkům obcházejícím byty neotevírají a nereagují na jejich výzvy. „Můžeme tak potvrdit, že toto referendum je podvod,“ uvedl Fedorov.

Kreml provedl na ukrajinských územích pod svou kontrolou řadu akcí, které vyvolávají hlubokou skepsi ohledně případné legitimity hlasování, napsalo na svém webu Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Moskva už léta vydává ukrajinským občanům v DNR a LNR ruské pasy. Od začátku invaze Kreml podle západních odhadů deportoval do Ruska asi 1,6 milionu ukrajinských občanů a zároveň na ukrajinské území dopravil autobusy ruské občany, píše stanice. Moskva rovněž zachytila osobní a biometrické údaje statisíců Ukrajinců v takzvaných „filtračních táborech“, které zřídila po zahájení invaze, což podle odborníků otevírá prostor pro manipulaci s hlasovacími lístky.

Rusko má za sebou jen malou historii svobodných a spravedlivých voleb, naopak běžně se v nich například falšují hlasovací lístky a voliči jsou zastrašováni, poznamenala RFE/RL.