Přijde Maďarsko o miliardy z EU? Česko o tom má dát hlasovat, Fialova vláda před Orbánem přešlapuje

Česká vláda může Maďarsko připravit o 7,5 miliardy eur – v přepočtu téměř 200 miliard korun a zhruba pět procent jeho hrubého domácího produktu –, pokud přistoupí na argumentaci Bruselu, že Orbánovi spojenci tuto částku z rozpočtu EU zpronevěří, a ten je tudíž potřeba před nimi chránit.

Evropská komise navrhla odebrání zmíněných peněz z unijních fondů určených Maďarsku, rozhodnout ale musí členské státy – konkrétně české předsednictví. A ještě konkrétněji šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS), který v tomto pololetí předsedá sboru ministrů financí ze zemí sedmadvacítky. Ti dostanou červenou kartu proti Budapešti na stůl.

Brusel dlouhodobě upozorňuje na korupci v Maďarsku a veřejné tendry šité na míru konkrétnímu zájemci. Právě kvůli tomu by se měl kohoutek z EU přivřít. Sankce se tedy netýká hodnotového sporu EU s Orbánem, například o potlačování nezávislých médií nebo opozice v Maďarsku.

Pokud Budapešť včas přijme nápravné kroky, může ještě odebrání peněz zabránit. Čas na předložení změn a jejich zavedení do praxe stanovil Brusel nejpozději do 19. listopadu. Pokud by členské státy došly k tomu, že zpronevěra unijních peněz v Maďarsku pořád hrozí, mohou většinou hlasů na zasedání ministrů financí schválit odebrání peněz. Hlasování musí dát na program předsednická země.

Jak se k věci staví Zbyněk Stanjura, není jasné. HN a Aktuálně ho opakovaně kontaktovaly, ale neúspěšně. Stanjurova ODS Orbána dlouhodobě hájila před kritikou z Bruselu, názorový monolit strany se ale částečně rozpadl letos po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Orbán odmítl jasně postavit na stranu napadené země a blokoval kroky EU proti Rusku.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Zatímco šéf europoslanců za ODS Jan Zahradil Orbána nadále hájí, ministryně obrany Jana Černochová začala maďarského premiéra veřejně kritizovat – kvůli Orbánovým postojům vůči Ukrajině odmítla jet na schůzku ministrů obrany ze zemí V4. Sám Stanjura se k Orbánovi nikdy aktivně nevyjadřoval.

Tiskový mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss řekl, že z „procesních důvodů“ se Maďarsko nebude řešit na nejbližší schůzce ministrů financí EU naplánované na 4. října. „Ještě před tím musí věc projít pracovními výbory EU, takže říjnový termín by se nestihl,“ sdělil mluvčí Weiss HN a Aktuálně. „Obecně lze ale říct, že chceme dát Maďarsku šanci prokázat, že to s protikorupčními reformami myslí vážně,“ dodal mluvčí.

Podobně mluví vlivní zástupci ODS, kteří spoluutvářejí vládní politiku vůči EU, například europoslanec a bývalý vicepremiér Alexandr Vondra. „Naprosto chápu zájem a potřebu Evropské komise, že když něco platí, tak se zajímá o to, jak se ty peníze utratí,“ začal Vondra. „Ale chci, aby se to řešilo v nějakém dialogu s Maďarskem a nezadělalo se na kroky, které povedou třeba k jeho odchodu z EU,“ pokračoval.

Koaliční TOP 09 nebo Piráti Orbána dlouhodobě kritizují, Fialova vláda ale o tom, jak s možným trestem vůči Maďarsku naložit, ještě nejednala. „Zatím neexistuje nic jako vládní postoj k možnému odebrání peněz Maďarsku,“ potvrdil ve středu v Bruselu ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN). „Povedeme o tom debatu s premiérem příští týden a rozhodne klasicky vláda. Nezastírám, že to je jeden z bodů, který koaliční strany rozděluje,“ dodal.

Maďarská vláda představila Bruselu celkem sedmnáct zákonů a opatření, kterými chce odvrátit riziko ztráty peněz, a všechny hodlá ještě do konce tohoto týdne naposílat k projednání do maďarského parlamentu.

„Jsou tam i návrhy, které bych ani nečekala, že přijdou. Například že podezřelé transakce dostanou ihned na stůl k posouzení skutečně nezávislé instituce,“ řekla česká eurokomisařka Věra Jourová, odpovědná mimo jiné za právní stát. „Pokud Maďarsko splní, co slíbilo, mohlo by přesvědčit členské státy, aby proceduru zastavily,“ dodala.