Putin vyhlásil první mobilizaci od druhé světové války. Rusko prý čelí neonacistickým formacím a vojenské mašinérii

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začíná podle něj platit ihned. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá v rámci mobilizace 300 tisíc rezervistů. Je to první mobilizace v Rusku od druhé světové války, píše agentura Reuters.

Putin v projevu obvinil Západ z „jaderného vydírání“, podle Reuters přitom zmínil ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou okupují ruské invazní síly, přičemž Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z jejího ostřelování. Obvinil dále vysoké představitele předních zemí NATO z prohlášení o „možnosti a přípustnosti použití zbraní hromadného ničení proti Rusku – jaderných zbraní“.

Šéf Kremlu zároveň pohrozil Západu ruskou reakcí. „Těm, kteří si dovolují taková prohlášení na adresu Ruska, chci připomenout, že naše země také disponuje různými prostředky ničení,“ uvedl Putin. „Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu,“ prohlásil šéf Kremlu. Rusko má podle něj dostatek zbraní na odpovídající reakci a nebojí se je použít. Oznámil také navýšení prostředků pro ruský zbrojní průmysl.

„Naše ozbrojené síly dnes operují na linii dotyku, která přesahuje tisíc kilometrů, a čelí nejen neonacistickým formacím, ale v podstatě celé vojenské mašinérii kolektivního Západu,“ prohlásil také Putin, přičemž Moskva termín „neonacisté“ využívá v případě Ukrajiny opakovaně. Cílem Západu je podle něj „oslabit, rozdělit a nakonec zničit“ Rusko.

Podle Putina je mobilizace „plně adekvátní hrozbám, kterým čelíme“. Cíl ruské operace na Ukrajině se podle něj nezměnil, je jím „osvobození“ Donbasu, jak Moskva nazývá okupaci ukrajinských území.

Putin podle listu Kommersant a agentury Interfax prohlásil, že mobilizace se týká pouze vojáků v záloze. „Náboru do vojenské služby budou podléhat pouze občané, kteří jsou v současné době v záloze, a především ti, kteří sloužili v ozbrojených silách, mají určitou vojenskou specializaci a příslušnou zkušenost,“ uvedl šéf Kremlu a dodal, že před vysláním k jednotkám projdou mobilizovaní povinným doplňkovým výcvikem.

Zprávy z Moskvy

Smála bych se jeho neúspěchům, kdyby to nebyla moje země. Rusové už nevěří, že „jde všechno podle plánu“

20. 9. 2022 ▪ 5 min. čtení

Putin v projevu podpořil konání referend o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných částech ukrajinského území. Lidová hlasování mají podle úřadů samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR), Luhanské lidové republiky (LNR) a Ruskem dosazených představitelů částí Chersonské a Záporožské oblasti začít v pátek. Kyjev a západní země dopředu zdůrazňují, že narychlo zorganizovaná referenda, která vesměs označují jako falešná, v oblastech ovládaných ruskou armádou není možné uznat.

Šéf ruského resortu obrany Šojgu podle ruskojazyčné stanice BBC také poprvé od března hovořil o ruských ztrátách během invaze na Ukrajině. Ministr ve středu připustil, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí, že Rusko přišlo o 54 810 lidí. Šéf ruského resortu obrany kromě toho tvrdil, že ukrajinská strana podle něj přišla o více než 100 tisíc bojovníků. „Mrtvých mají 61 207 lidí, raněných 49 368,“ pronesl. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Šojgu dále v televizní stanici Rossija 24 uvedl, že Moskva povolá do služby přibližně jedno procento ze svých zdrojů. „Máme obrovské mobilizační zdroje těch, kteří sloužili, mají bojové zkušenosti, vojenskou specializaci. Máme jich téměř 25 milionů,“ prohlásil ministr podle agentury TASS. Mobilizace se podle něj zároveň netýká studentů a branců. Podle Reuters má Rusko k dispozici dva miliony rezervistů.

Částečnou mobilizaci provádí Moskva za účelem kontroly území, která byla „osvobozena“ během „zvláštní operace“ na Ukrajině, řekl dále podle TASS Šojgu s odkazem na Ruskem okupované ukrajinské regiony. „Samotná linie kontaktu, kterou lze nazvat frontovou linií... měří přes 1000 kilometrů. Přirozeně je třeba zajistit to, co je za touto linií a podél ní, tato území je třeba kontrolovat. Na tom se pracuje především,“ řekl ministr.

Částečná mobilizace v Rusku výrazně eskaluje konflikt o Ukrajinu a přichází v době, kdy Rusko čelí ukrajinské protiofenzivě, která donutila jeho jednotky na některých místech ustoupit a vzdát se okupovaných území, podotkl Reuters.

Bylo to předvídatelné, tvrdí Kyjev

Vyhlášení mobilizace Ruskem bylo předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází její válečné plány, řekl agentuře Reuters poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

Ostatní výroky Putina v televizním projevu byly podle něj jen rétorické. Jejich cílem bylo přenést vinu za válku na Ukrajině a zhoršující se ekonomickou situaci Ruska na Západ, uvedl Podojlak.

Rusové namísto zničení Ukrajiny, které chtěli, dostali po 210 dnech války mobilizaci, uzavření hranic, zablokování bankovních účtů a tresty vězení za dezerci, napsal ve středu na Twitteru Podoljak. „Vše jde stále podle plánu, že? Život má velký smysl pro humor,“ dodal s odkazem na opakovaná tvrzení ruských představitelů, že „speciální operace“ postupuje podle plánu přes ukrajinské útoky a ruský ústup nejprve na jaře od Kyjeva a v září z Charkovské oblasti.

Ukrajina je jedním z častých témat projevů státníků na nynějším Valném shromáždění OSN v New Yorku. Ve středu by tam měl prostřednictvím videospojení promluvit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Západ mluví o dalších sankcích

Západní politici odmítají referenda chystaná na východě Ukrajiny na Ruskem kontrolovaných nebo okupovaných územích. Jejich výsledky nebudou uznány, řekl v úterý na okraj zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz. Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost, řekl, že Spojené státy tato území budou vždy uznávat jedině jako součást Ukrajiny. Za Kyjev se postavila i OSN, dále Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise. Jejich postoj přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Je naprosto jasné, že tato pseudoreferenda nebudou uznána, protože nemají oporu v mezinárodním právu a smlouvách vytvořených mezinárodním společenstvím,“ cituje Scholze agentura DPA. „Nikdy neuznáme snahy Ruska legitimizovat protiprávní a brutální okupaci ukrajinských území,“ vzkázala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell upozornil, že lidi, „kteří se podílejí na pseudoreferendech, budou pohnáni k odpovědnosti“. Sedmadvacítka bude podle něj uvažovat o dalších „restriktivních opatřeních“ proti Rusku.

„Toto všechno je jen pokus o imperialistickou agresi,“ řekl také k plánovaným referendům Scholz. Dodal, že Ukrajina má plné právo bránit integritu a suverenitu svého území i svoji demokracii. „OSN zcela potvrzuje územní integritu a suverenitu Ukrajiny,“ řekl zástupce mluvčího generálního tajemníka OSN Farhan Haq.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na Twitteru napsal, že plánované hlasování je „další eskalací Putinovy války“ proti Ukrajině. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jsou ruské plány na referenda novou provokací. „Nebudou mít žádné právní dopady, celý proces je parodie,“ řekl Macron a dodal, že kdyby celý plán na vyhlášení referend na východě Ukrajiny nebyl tak tragický, byl by legrační. Uvedl také, že v příštích dnech bude mluvit s ruským prezidentem Putinem.

Podle špiček Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) by referenda uspořádaná proruskými separatisty byla nelegální. Volby a referenda mohou na ukrajinském území pořádat jen legitimní instituce. „Jakékoliv takzvané referendum, které plánují či podporují síly, které de facto nelegálně kontrolují ukrajinská okupovaná území, by porušilo mezinárodní standardy a závazky dané mezinárodním humanitárním právem,“ uvedla OBSE s tím, že výsledky takového hlasování by nebyly právně závazné.

„Pravda je, že o výsledku (referend) rozhoduje Kreml, a ne hlasování,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda. Polsko podle něj výsledky neuzná. Kanadský premiér Justin Trudeau označil plánovaná referenda za „nepřijatelnou“ eskalaci. „Nikdy je neuznáme,“ napsal na Twitteru.

„Donbas, Krym, Cherson = Ukrajina,“ napsala na Twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. Šéf estonské diplomacie Urmas Reinsalu vyzval Evropskou unii, aby Luhanskou lidovou republiku a Doněckou lidovou republiku, samozvané útvary na východě Ukrajiny ovládané proruskými separatisty, označila za teroristické organizace. Stejně jako Kallasová se vyslovil také pro uvalení dalších sankcí na Rusko. „To, co se Rusko snaží udělat v Doněcku, Luhansku a na dalších okupovaných územích..., je pouhou snahou ukrýt své imperialistické ambice za iluzi demokracie,“ napsal na Twitteru litevský prezident Gitanas Nauséda.

Za pevné a masivní odmítnutí záměrů uspořádat „pseudoreferenda“ poděkoval „přátelům a partnerům Ukrajiny“ prezident Zelenskyj.

Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika v úterý oznámily, že mezi 23. a 27. zářím uspořádají referendum o připojení k Rusku. Taková lidová hlasování se mají konat i v Ruskem okupovaných částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Podle západních médií by anexe těchto území poskytla Rusku záminku ke všeobecné mobilizaci, protože ukrajinská protiofenziva by mohla být vykládána jako vniknutí na ruské území. Bezpečnostní poradce Bílého domu Sullivan řekl, že cílem Moskvy může být provést po referendech na těchto územích nábor do armády. Ruská armáda v poslední době utrpěla značné ztráty zejména na severovýchodě Ukrajiny, stáhla se ze skoro celé Charkovské oblasti.

Po podobném referendu Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Výsledky tehdejšího hlasování nejsou mezinárodně uznávané.