Rusko se urychleně chystá připojit okupovaná území. Falešná referenda nic nezmění, odpověděla Ukrajina

Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny v úterý oznámily, že tento týden chtějí zahájit hlasování o připojení k Ruské federaci. O záměru uspořádat referendum mezi 23. a 27. zářím podle agentur informovaly úřady samozvané Luhanské lidové republiky (LNR), Doněcké lidové republiky (DNR) a proruští představitelé částí Chersonské a Záporožské oblasti. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že zfalšovaná referenda nic nezmění a že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování okupovaných oblastí.

Agentura Interfax nejprve informovala o tom, že parlament LNR v úterý schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku. O stejném záměru v DNR později informoval podle ruskojazyčné stanice BBC vůdce tohoto separatistického regionu Denis Pušilin. Zanedlouho zazněla obdobná prohlášení od proruských představitelů Chersonské a Záporožské oblasti, jejichž části jsou pod ruskou okupací.

Zprávy z Moskvy

Smála bych se jeho neúspěchům, kdyby to nebyla moje země. Rusové už nevěří, že „jde všechno podle plánu“

20. 9. 2022 ▪ 5 min. čtení

Vedoucí představitelé Ruskem okupovaných území o vyhlášení referend už hovořili v minulosti, ale tentokrát se pro ně vyslovil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současné době místopředsedou ruské bezpečnostní rady, a šéf ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Anexe těchto území by podle ruskojazyčné verze BBC Kremlu poskytla záminku ke všeobecné mobilizaci, protože ukrajinská protiofenziva by pak mohla být vykládána jako vniknutí na ruské území.

Podobně hodnotí úterní oznámení agentura AP. Koordinované úsilí o pohlcení čtyř ukrajinských regionů by podle ní mohlo připravit půdu pro to, aby Moskva vystupňovala válku proti Ukrajincům, kteří v poslední době získávají zpět svá území. Očekává se, že hlasování téměř jistě dopadne ve prospěch Moskvy, píše AP. Nicméně západní vlády, které podporují Ukrajinu, výsledky pravděpodobně neuznají.

Podle Medveděva referendum otevře Kremlu více možností obrany toho, co se podle něj stane ruským územím. „Proniknutí na ruské území je zločin, který umožňuje použít všechny síly sebeobrany,“ napsal Medveděv na Telegramu. „To je důvod, proč se těchto referend Kyjev a Západ tak obávají,“ dodal. „Stejně důležité je, že po změnách ústavy našeho státu nebude moci žádný budoucí vůdce Ruska, žádný úředník tato rozhodnutí zvrátit,“ dodal Medveděv, hlasitý zastánce ruské invaze na Ukrajinu.

Ruská jaderná doktrína připouští použití těchto zbraní v případě, že proti ruskému státu budou použity zbraně hromadného ničení nebo pokud bude čelit existenční hrozbě v případě konvenčních zbraní, podotkla agentura Reuters.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování svých území navzdory referendům. „Falešná ‚referenda‘ nic nezmění,“ napsal na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie. „Rusko bylo a je agresorem nelegálně okupujícím části ukrajinského území. Ukrajina má plné právo osvobodit svá území a bude je osvobozovat, ať si říká Rusko, co chce,“ dodal.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak označil zprávy o referendech za „naivní vydírání hrozbami a strašením“ od těch, „kteří umí bojovat jen s dětmi a civilisty“. „Tak vypadá strach z porážky,“ napsal podle stanice BBC Jermak na svém telegramovém účtu, kde zároveň poznamenal, že hrozbu lze odstranit pouze silou.

Zprávy o chystaných referendech o přičlenění k Rusku přicházejí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“, jak nazývá svou okupaci ukrajinských území.

Agentura Reuters označila úterní oznámení za zřejmě předem připravená. Podle ní se jedná o 15 procent ukrajinského území, tedy region o rozloze Maďarska nebo Portugalska. Rusko přitom podle ní plně nekontroluje žádnou ze čtyř oblastí, jejichž proruští představitelé chtějí uspořádat hlasování o připojení k Ruské federaci.

Ruským referendem si v minulosti prošel i poloostrov Krym. Pro připojení k Rusku se 16. března 2014 v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících (volební účast činila 83,1 procenta). V Sevastopolu, který hlasoval odděleně, připojení k Ruské federaci, a tedy odtržení od Ukrajiny podpořilo 95,6 procenta lidí, kteří přišli k volebním urnám. Hlasovacího práva využilo 89,5 procenta obyvatel města. Krymský parlament v reakci na výsledek referenda, které odmítly Spojené státy i Evropská unie, následující den vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. O další den později, 18. března, ruský prezident Vladimir Putin podepsal v Kremlu s představiteli Krymské republiky a Sevastopolu smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace.

Připojení formálně stvrdila 21. března 2014 ruská Rada federace, která ratifikovala smlouvu o připojení Krymu včetně Sevastopolu k Ruské federaci jako dva nové subjekty Ruska. Sevastopol se oficiálně zařadil k městům federálního významu, bývalá ukrajinská Krymská autonomní republika se stala ruskou Krymskou republikou.