Ruský Rosatom začne v blízké době stavět nové jaderné bloky v Maďarsku

Ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom začne v příštích týdnech se stavbou dvou nových bloků v maďarské jaderné elektrárně Paks. Informoval o tom dnes server BBC News s odkazem na prohlášení maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta. Projekt stavby po mnoha odkladech tento týden schválily regulační úřady. Podle ministra by nové bloky mohly být hotové v roce 2030.

Na Maďarsko se kvůli pokračování projektu snesla po začátku války na Ukrajině velká kritika. Na ruský jaderný sektor sice nebyly ze strany Evropské unie uvaleny sankce, například Finsko, které plánovalo postavit nový reaktor v Hanhikivi, ale od smlouvy s Rosatomem na jaře odstoupilo. Ruská firma kvůli tomu tento týden podala žalobu, kdy požaduje náhradu škody ve výši tří miliard dolarů.

Začátek stavby nových bloků označil Szijjártó za „velký krok“. „Můžeme se pohnout z fáze plánování k výstavbě. To se v příštích týdnech stane v areálu (elektrárny) Paks,“ řekl ministr. Podle něj je cílem výstavby nových bloků zaručit Maďarsku z dlouhodobého hlediska energetickou bezpečnost a ochránit Maďary „před nepředvídatelnými skoky v cenách energií“.

Ruská společnost má postavit další dva bloky s výkonem 1200 megawattů v jaderné elektrárně Paks, která pokrývá zhruba polovinu spotřeby elektrické energie v zemi. Výrobní kapacita elektrárny by se měla podle stanice BBC po zpuštění nových bloků zdvojnásobit.

Cena stavby se odhaduje na 12,5 miliardy eur, tedy zhruba 310 miliard korun. Kritiku v minulosti vyvolal způsob financování nových bloků. Velkou část nákladů z počátku pokryje Rosatom skrze speciální úvěr poskytnutý Maďarsku v hodnotě deseti miliard eur. Vláda Viktora Orbána navíc zadala v roce 2014 ruské společnosti stavbu nových bloků bez výběrového řízení. Opozice v minulosti vládu vyzvala, aby zakázku zrušila.

Rosatom byl původně jedním z favoritů na výstavbu nového jaderného bloku v českých Dukovanech. Bezpečnostní složky nicméně na podzim 2020 vládu upozornily, že připuštění ruských a čínských firem do tendru by představovalo značné bezpečnostní riziko. Parlament je nakonec loni na jaře z účasti vyloučil.