Rusko útočí na nejbližší ukrajinské postavení u Doněcku. Chystá také ofenzivu na Kryvyj Rih

Ruské síly patrně dostaly rozkaz k přímému útoku na město Avdijivka na východě Ukrajiny, než aby čekaly na úspěch obkličovací operace v oblasti. Uvedl to ve svém pravidelném hodnocení americký Institut pro studium války (ISW). Podle ukrajinského velení se Rusko na jihu připravuje na protiofenzivu směrem na město Kryvyj Rih. Jeho snažení v této oblasti však narušují útoky ukrajinských sil na logistické cíle.

V noci na středu podle ukrajinských úřadů pokračovalo ruské ostřelování ukrajinských měst, dva silné výbuchy byly slyšet v Charkově. Podle oblastního šéfa Oleha Syněhubova na město dopadly protiletadlové střely S-300. Zatím nebyly potvrzeny žádné oběti na životech, dodal. V obci Krasnohorivka jihozápadně od Avdijivky zemřeli čtyři civilisté a sedm jich bylo zraněno, uvedl šéf Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Terčem ostřelování raketomety byl opět Mykolajiv, útok se tentokrát zřejmě obešel bez obětí.

Ruské ministerstvo obrany dopoledne oznámilo, že jeho síly přesně naváděnými střelami zasáhly a zničily sklad zbraní a munice ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny. Sklad byl podle mluvčího ministerstva Igora Konašenkova naložený vybavením, které Kyjevu zaslalo Polsko. Zprávy z bojiště nelze nezávisle ověřit.

Ruské zdroje a zdroje proruských separatistů v Donbasu zveřejnily videa, která naznačují, že ukrajinští obránci byli vytlačeni z pozic kolem větrací šachty uhelného dolu Butivka jihozápadně od Avdijivky. Toto místo označuje ISW za nejbližší ukrajinské postavení k městu Doněck a zároveň klíčovou obrannou pozici pro samotnou Avdijivku. Ukrajinci ji drželi od roku 2015. ISW upozorňuje, že i ukrajinský generální štáb připustil „částečně úspěšný“ postup ruských sil v této oblasti.

Rusko podle ukrajinského velitelství jih začalo soustřeďovat vojska ve směru na Kryvyj Rih ve snaze podniknout protiofenzivu a postoupit za hranice Chersonské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině července nařídil armádě osvobodit jižní Ukrajinu, podle ukrajinských úřadů se v Chersonské oblasti podařilo osvobodit od ruské okupace 53 obcí.

Problémy se zásobováním ruských vojsk v této oblasti způsobují ukrajinské útoky na logistické cíle. Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné svodce uvedlo, že v důsledku nedávného útoku na ruský muniční vlak je velmi nepravděpodobné, že by železniční spojení mezi Chersonem a anektovaným poloostrovem Krym zůstalo v provozu. Rusko podle něj také zřídilo přívoz namísto poškozeného Antonivského mostu v Chersonu.

„Je pravděpodobné, že s pokračujícími bojovými akcemi a nedostatkem potravin budeme svědky nárůstu počtu civilistů, kteří se budou snažit z Chersonu a okolí uprchnout,“ uvedlo ministerstvo.

Ukrajinský generální štáb oznámil, že za úterý bylo zabito dalších 180 ruských vojáků, čímž celková bilance ztrát ruských sil vzrostla na 41 350. Zničeno bylo také 1774 tanků, z toho šest za poslední den. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Íránské drony pro Rusko

Írán podle dosud nepotvrzených zpráv předal Moskvě první bezpilotní letouny, uvedl americký institut pro studium války (ISW). O možné předávce bojových dronů z Íránu do Ruska v červenci informovala americká administrativa. Spolu s bezpilotními letouny byli podle ISW vysláni do Ruska piloti, kteří se budou školit na ruské stíhačky Su-35.

Institut uvádí, že zprávu z otevřených zdrojů odkazující se na íránské zdroje nebyl schopen ověřit. Je však podle něj v souladu s jeho vlastním hodnocením, že Teherán a Moskva usilují o užší spolupráci v oblasti letectví, která by oběma zemím pomohla obejít sankce a podpořila ruské válečné úsilí na Ukrajině.

Rusové uvedli do služby ponorku, která může nést obří nukleární torpéda. Belgorod změní podobu jaderného odstrašování

1. 8. 2022 ▪ 3 min. čtení

Podle ISW krok rovněž naznačuje, že Írán výměnou za drony získá víceúčelové bojové letouny Su-35. Jde o možnou součást dohody, kterou představitelé obou stran podepsali minulý týden. Dohoda předpokládá, že Írán zvýší počet civilních letů do Ruska, a navíc bude opravovat ruská letadla.

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan v polovině července uvedl, že Írán se chystá Rusku dodat několik stovek bezpilotních letounů, z nichž některé budou schopny nést zbraně. Rusko by podle něj tyto drony mohlo použít při své pokračující invazi na Ukrajinu.

Minulý měsíc přijel jednat do Teheránu ruský prezident Vladimir Putin. Rusko a Írán spojuje protizápadní, především protiamerické naladění. Obě země navíc čelí západním sankcím.

Rusové versus Azov

Ruský Nejvyšší soud v úterý označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci a zakázal mu působit na ruském území, oznámila ruská média. Soudkyně uvedla, že soud vyhovuje žádosti generálního prokurátora a rozhodnutí platí okamžitě, napsala agentura TASS, která pluk označila za jednotku ukrajinských nacionalistů.

Moskevský soud dnes také v nepřítomnosti odsoudil na devět let do vězení ruského občana Antona Koroljova, který od roku 2015 bojoval právě v řadách pluku Azov proti proruským separatistům na východě Ukrajiny. Koroljov byl podle agentury Interfax obviněn ze žoldnéřství a z extremismu.

V ruském zajetí je nyní řada vojáků Azovu, kteří se bránili v obklíčeném Mariupolu a tamních ocelárnách. Rozhodnutí soudu znamená, že nyní mohou být souzeni jako členové či organizátoři teroristické organizace, za což jim hrozí nejtvrdší tresty sahající k 20 letům vězení, napsal na svém webu list Kommersant.

Koncem července ve věznici v obci Olenivka v separatisty ovládané části Donbasu přišlo o život 53 ukrajinských válečných zajatců. Ruská strana tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla věznici z raketometu Himars, dodaného USA. Kyjev to popřel a naopak obvinil ruské síly, že útok spáchaly, aby zakryly mučení a popravy vězňů. Ve věznici v Olenivce byli drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov.

„Rusko po veřejné popravě válečných zajatců z pluku Azov v Olenivce hledá nové omluvy a ospravedlnění pro své válečné zločiny,“ sdělil pluk v reakci na rozhodnutí ruského Nejvyššího soudu. Uvedl, že Rusko každou chvíli vyhrožuje zničením světa jadernými zbraněmi, jeho armáda a tajné služby páchají válečné zločiny a Rusko také dusilo ženy a děti v Sýrii jedovatým plynem. Pluk Azov vyzval USA a další státy, které se pokládají za civilizované, aby uznaly Rusko za teroristický stát, proti kterému se musí spojit celý svět.

Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v rozlehlém areálu Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz velení ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor za neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.

Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je opakovaně vykresluje jako neonacisty. „Denacifikace“ Ukrajiny byla jedním z deklarovaných cílů ruské únorové invaze.

Ruské ministerstvo obrany v červnu oznámilo, že drží v zajetí přes 6000 ukrajinských vojáků, včetně více než 2400 obránců Mariupolu.