Británie poprvé vydala varování před vedry. Na jihu Evropy hasiči dál bojují s lesními požáry

Zatímco extrémní vedra se na jihu Evropy pomalu zmírňují, nejvyšší varování před vedry na pondělí a úterý poprvé v historii vydala Británie, kde očekávají překonání dosavadního rekordu z roku 2019, kdy naměřili 38,7 stupně Celsia. Varování před velmi vysokými teplotami vydali také meteorologové v Německu a Rakousku. V Německu by se v úterý mohly teploty vyšplhat až ke 40 stupňům Celsia, v Rakousku očekávají teplotní maximum 37 stupňů ve středu.

Na jihu Evropy několik tisíc hasičů bojuje už týden s lesními požáry. Ty si ve Španělsku, Portugalsku a Francii vyžádaly preventivní evakuace tisíců lidí. Mnohde hoří v blízkosti turistických destinací, například v jihošpanělské provincii Málaga, na severu řecké Kréty či na jihozápadním pobřeží Francie. Podle televize Euronews letošní vlna lesních požárů přišla dříve než obvykle kvůli dlouhodobému suchu a vedrům, které odborníci přičítají klimatickým změnám. Portugalsko a Španělsko o víkendu informovaly, že za předchozí týden zemřelo zřejmě v souvislosti s horkým počasím v obou zemích asi tisíc lidí, většinou seniorů.

K rekordům se během týdne přiblížily teploty v Portugalsku, kde ve čtvrtek zaznamenali v obci Pinhao na severu země 47 stupňů; dosavadní portugalský rekord je ze srpna 2003, kdy v obci Amareleja na jihovýchodě země naměřili 47,3 stupně. I ve Španělsku, zejména v Andalusii a Extremaduře, teploty během týdne překročily 45 stupňů, ani tam ale nebyl pokořen absolutní španělský rekord, ten je z loňského srpna, kdy v andaluském Montoru naměřili 47,4 stupně.

Vlna veder ve Španělsku by měla skončit v pondělí, ač teploty zůstanou stále vysoké, uvedl meteorologický ústav AEMET. I dnes v zemi teploty překračovaly 40 stupňů, a ztěžovaly tak práci hasičům, kteří bojují stále s asi třemi desítkami požárů, mnohde v hornatém, těžko přístupném terénu.

Požáry lesa ohrožují už několik dní i kempy na jihofrancouzském pobřeží Atlantiku v oblasti La Teste-de-Buch jihozápadně od Bordeaux a kolem asi 70 kilometrů vzdáleného města Landiras. V těchto dvou oblastech muselo preventivně opustit domovy nebo turistické ubytování na 14 tisíc lidí a plameny tam sežehly více než 10 tisíc hektarů porostu.

Požáry sužují už řadu dní také některé oblasti Itálie, tento týden s nimi bojovali hasiči například na Sicílii, Sardinii, v Toskánsku či v Apulii. Rozsáhlý požár borovicového háje v pátek zasáhl letovisko Bibione, kde několik turistů uprchlo před ohněm do moře.

Vědci tvrdí, že mnohé z letošních katastrof lze přiřadit k důsledkům změny klimatu, informovala agentura Reuters. V posledních třech měsících monzunové deště způsobily katastrofální záplavy v Bangladéši a vlny veder sužovaly části jižní Asie a Evropy. Dlouhotrvající sucho mezitím uvrhlo miliony lidí ve východní Africe na pokraj hladomoru.

Tým klimatologů v úterý zveřejnil studii v časopise Environmental Research: Climate. Vědci podrobně zkoumali, jakou roli vlastně sehrála změna klimatu v jednotlivých událostech posledních dvou desetiletí. Výsledky podle nich potvrzují dlouhodobé varování, že globální oteplování změní svět, jak ho známe.

Méně parmazánu i olivového oleje. Nevídané sucho na severu Itálie vysušilo i rýžová pole

14. 7. 2022 ▪ 4 min. čtení

„V případě vln veder a extrémních srážek jsme zjistili, že mnohem lépe rozumíme tomu, jak se mění intenzita těchto jevů v důsledku změny klimatu,“ uvedl spoluautor studie Luke Harrington, klimatolog z Victoriiny univerzity ve Wellingtonu. Mnohem méně ale ví odborníci o tom, jak globální oteplování ovlivňuje například lesní požáry a sucho.

Chybějící data z mnoha chudších zemí totiž odborníkům ztěžují pochopení toho, co se v oněch regionech děje, uvedla spoluautorka Friederike Ottová, klimatoložka, která je jednou z vedoucích mezinárodního výzkumu World Weather Attribution (WWA).

„V podstatě všechna vedra na celém světě jsou intenzivnější a pravděpodobnější v důsledku změny klimatu,“ uvedl spoluautor studie Ben Clarke, odborník na životní prostředí z Oxfordské univerzity.

Obecně lze podle WWA říci, že vlna veder, u které byla dříve pravděpodobnost výskytu jedna ku deseti, je nyní téměř třikrát pravděpodobnější. Nejvyšší teplota, kterých takové vlny dosahují, je navíc o zhruba jeden stupeň výš, než by tomu bylo za normálních podmínek.

Například dubnová vedra, při nichž teplota v Indii a Pákistánu vystoupala nad 50 stupňů Celsia, byla podle WWA třicetkrát pravděpodobnější právě v důsledku změny klimatu.

Lesní požáry ve Španělsku

Dalších 5
fotografií