Ruský fašismus dává moc těm největším ubožákům. A nechává je čvachtat v korytě naplněném nenávistí

Den stý čtrnáctý, 17. června.

Stále častěji se teď hovoří o tom, že v Rusku vznikl nový druh fašismu. Je to takový specifický fašismus, který v hojné míře využívá metod hromadných sdělovacích prostředků. A jehož vedoucí činitelé se snažili najít si své místo mezi světovou elitou – a když jim to nevyšlo, odhodili všechny masky.

Nejspíš je to tak. A jestliže mnozí řeší téměř akademický problém, k jakému že druhu fašismu zařadit Putinův režim, pak pro Ukrajince je to problém spíše praktický – jak se s ním vypořádat, když chce člověka srazit na kolena.

Co se týká mě osobně, já vím, jak se projevuje ruský fašismus v reálu. Umožňuje každému, kdo chce, aby byl krutý a plný zloby. A to je využito ve prospěch jeho tvůrců. Nevím, nakolik je tento druh podobný fašismu německému nebo italskému, ale na Krymu v roce 2014 byl právě takový, to si pamatuji velmi dobře.