Vědci ročně učiní kolem dvou milionů vědeckých objevů, jejichž závěry publikují ve vědeckých časopisech. Přinášíme top pět z nich, které tento týden získaly nejvíce pozornosti. Třeba článek o výzkumu, že země se ženami ve vedoucích pozicích mají lepší výsledky v boji proti covidu, tweetovalo 458 uživatelů, kteří mají celkem 2 994 756 sledujících, a získal tak globální pozornost. Co dalšího uživatele zaujalo? Například zjištění, že vtipné memy pomáhají proti antivaxerům.

Jak Top pětku vybíráme?

V rámci článku přinášíme analýzu vědeckých objevů, které získaly nejvíce „lajků“, tzv. upvotů, v rámci vědeckého fóra globální sociální sítě Reddit za uplynulý týden a zároveň mají vysoké altmetrické skóre. Využíváme proto konceptu Moudrost davů, který říká, že anonymní hlasování jednotlivců je při řešení komplexních problémů, jako je hodnocení významnosti objevů, někdy lepší než názor fundovaných jednotlivců.

Vtipem proti antivaxerům

Vtipy jsou způsob, jak navýšit proočkovanost obyvatelstva. Podle nových zjištění publikovaných v časopise Computers in Human Behavior může být propagace očkování účinná, pokud je šířena prostřednictvím vtipných internetových memů. Série studií odhalila, že vystavení sarkastickým memům o odpůrcích vakcinace zvýšilo chuť velké části obyvatel Velké Británie nechat se naočkovat vakcínou proti covidu. Výzkumníci se domnívají, že humorné memy dokázaly obejít typické obranné procesy lidí, kteří jsou vůči očkování odmítaví. 

Studií se zúčastnilo celkem 1 584 obyvatel Velké Británie. V každé z nich byli účastníci náhodně zařazeni buď do experimentální, nebo kontrolní skupiny. Experimentální skupina si prohlížela sérii osmi internetových memů týkajících se očkování, které výzkumníci shromáždili pomocí vyhledávače obrázků Google, a další skupina si prohlížela kontrolní obrázky. Většina z memů byla sarkastická vůči odpůrcům očkování. Po zhlédnutí obrázků byli účastníci dotázáni, zda se hodlají nechat očkovat proti covidu. Analýza studií ukázala, že vystavení memům s vakcínou zvyšuje úmysl účastníků nechat se očkovat, a to i po zohlednění pohlaví, věku a politické orientace.

shutterstock 2165327053
Společná fotografie odmítačů očkování.
Foto: Shutterstockv

Ženské vedení pomáhá proti covidu

Podle výzkumu australské Queenslandské univerzity zaznamenaly země, v jejichž čele stojí ženy, o 40 procent méně úmrtí na covid, než země, v nichž vládnou muži. Výzkumníci ve studii publikované v Nature Scientific Reports identifikovali 21 předem určených faktorů na úrovni jednotlivých zemí, které vysvětlují výrazné rozdíly v týdenní nemocnosti a úmrtnosti na covid v 91 zemích v období od ledna do konce roku 2020.

Z demograficko-geografických faktorů, které zhoršují závažnost covidu, je to například hustota obyvatelstva a urbanizace, zatímco vzdělání a náboženská rozmanitost zmírňují dopad pandemie na nemocnost a úmrtnost. V případě politicko-právního rozměru jsou přitěžujícími faktory demokracie a politická korupce. Naopak vedoucí postavení žen, síla právních systémů a důvěra veřejnosti ve vládu výrazně snižují počet nakažených a úmrtí. Pokud jde o socioekonomické aspekty, příjmová nerovnost a štěstí (tj. spokojenost se životem) vedou k horším výsledkům. Zajímavé je, že technologický pokrok zvyšuje nemocnost, ale snižuje úmrtnost. Pokud jde o faktory zdravotní péče, zkušenosti se SARS (těžký akutní respirační syndrom) a infrastruktura zdravotní péče pomáhají zemím dosahovat lepších výsledků v boji proti pandemii.

Dovážení potravin škodí prostředí

Tzv. potravinové míle mají větší dopad na klima, než se myslelo. Posun k rostlinným potravinám tak musí být spojen s větším množstvím lokálně vyráběných produktů, zejména v bohatých zemích. Obchod s potravinami hraje klíčovou roli při dosahování celosvětové potravinové bezpečnosti – a s rostoucí poptávkou spotřebitelů po rozmanitých potravinářských výrobcích se doprava stala klíčovým článkem dodavatelských řetězců. 

Vědci na základě výpočtů nyní odhadují, že doprava představuje přibližně 19 procent celkových emisí potravinového systému. Celosvětová nákladní doprava spojená se spotřebou zeleniny a ovoce se podílí 36 procenty na emisích z potravinářských kilometrů – to je téměř dvakrát více, než jaké je množství skleníkových plynů uvolněných při jejich výrobě. Aby se zmírnil dopad potravin na životní prostředí, musí být proto přechod na potraviny rostlinného původu spojen s větším množstvím lokálně vyráběných produktů, především v bohatých zemích.

Krátkozraké děti jsou depresivnější

Výzkumníci zjistili, že průměrný věk dětí ve studiích, které se zabývaly poruchami zraku, byl 15 let. U dětí se zrakovým postižením pak bylo zaznamenáno významně vyšší skóre deprese a úzkosti než u normálně vidících dětí. Tato souvislost byla obzvláště silná u krátkozrakých dětí. 

Studie naznačuje, že duševní zdraví dětí s krátkozrakostí nebo jinými formami zrakového postižení může být nepříznivě ovlivněno, protože tyto děti mají tendenci účastnit se méně fyzických aktivit, mají horší studijní výsledky a jsou více sociálně izolované. Studie je metaanalýzou 36 předchozích studií provedených v letech 1986–2020 ve Spojených státech, Číně, Turecku, Jižní Koreji, Íránu, Izraeli a dalších zemích na vzorku přibližně 700 tisíc dětí.

shutterstock 755892025
Krátkozraké děti jsou depresivnější.
Foto: Shutterstock

Lepší jít ven než k televizi

Pokud se děti věnují mimoškolním aktivitám, cítí se šťastnější a zdravější než jejich vrstevníci, kteří tráví čas před obrazovkou. Ať už se jedná o sportovní trénink, hodiny hudby, nebo neformální setkání s kamarády, děti zapojené do mimoškolních aktivit se pravděpodobně cítí lépe.

Studie publikovaná v časopise BMC Pediatrics analyzovala údaje od 61 759 žáků 4. až 9. ročníku, přičemž hodnotila průměrný počet dní v týdnu, kdy se děti účastnily mimoškolních aktivit (15–18 hodin), a poměřovala je s faktory pohody – štěstím, smutkem, starostmi, angažovaností, vytrvalostí, optimismem, regulací emocí a životní spokojeností. Vedoucí výzkumná pracovnice Rosa Virgarová říká, že výzkum poukazuje na akutní potřebu podporovat děti v jiných aktivitách než těch u obrazovek. ,,Naše studie poukazuje na to, že některé mimoškolní aktivity mohou zvýšit pohodu dětí, zatímco jiné – zejména sezení u počítače či televize – mohou narušit jejich duševní a fyzické zdraví,“ podotýká Virgarová.

shutterstock 1503082556
Není moc dobré trávit volný čas u obrazovky.
Foto: Shutterstock

Přehled proveden ke dni: 22. 6. 2022. Oproti celkovému pořadí mohou být příležitostně provedeny změny a některý výzkum na předních příčkách nahrazen jiným z důvodů větší relevance pro čtenáře.