Vědci ročně učiní kolem dvou milionů vědeckých objevů, jejichž závěry publikují ve vědeckých časopisech. Přinášíme top pět z nich, které tento týden získaly nejvíce pozornosti. Třeba článek o výzkumu, že černoši více trpí znečištěním životního prostředí, tweetovalo 244 uživatelů, kteří mají celkem 3 665 056 sledujících, získal globální pozornost. Co dalšího uživatele zaujalo? Například zjištění, že ti, kteří sdílí postel s partnerem, mají kvalitnější spánek a lepší duševní zdraví. 

Jak Top pětku vybíráme?

V rámci článku přinášíme analýzu vědeckých objevů, které získaly nejvíce „lajků“, tzv. upvotů, v rámci vědeckého fóra globální sociální sítě Reddit za uplynulý týden a zároveň mají vysoké altmetrické skóre. Využíváme proto konceptu Moudrost davů, který říká, že anonymní hlasování jednotlivců je při řešení komplexních problémů, jako je hodnocení významnosti objevů, někdy lepší než názor fundovaných jednotlivců.

Zapojení dětí do domácích prací jim může zlepšit známky

Požadavek, aby děti pravidelně vykonávaly domácí práce, může být spojen s jejich lepšími studijními výsledky a schopností řešit problémy. Studie, kterou vedla doktorandka Deanna Tepperová a jež byla publikována v časopise Australian Occupational Therapy, zjistila, že pravidelné domácí práce jsou spojeny s lepšími exekutivními funkcemi - plánováním, seberegulací, přepínáním mezi úkoly a pamatováním si instrukcí.

Výsledky studie naznačují, že intervence, které zahrnují činnosti podobné domácím pracím, jako je vaření nebo práce na zahradě, mohou být pro děti obzvláště prospěšné. „Rodiče mohou využít domácí práce odpovídající jejich věku a schopnostem, aby usnadnili rozvoj exekutivních funkcí,“ uvedla Tepperová. Studie zkoumala rodiče a opatrovníky 207 dětí ve věku od 5 do 13 let. V polovině roku 2020 byli rodiče/opatrovníci požádáni, aby vyplnili dotazníky týkající se počtu domácích prací, které jejich děti denně vykonávají, a výkonných funkcí jejich dítěte.

Děti, domácí práce
Foto: Shutterstock

Chůze pomáhá kolenům

Chůze snižuje bolest a zpomaluje poškození artritických kolen. Studie zkoumala přínos pravidelného procházení se u lidí starších 50 let a zjistila, že nejenže může snížit bolest, ale může také zpomalit poškození kloubu.

Výzkum provedli vědci z Baylor College of Medicine. Vycházel z několikaleté observační studie více než 1200 osob starších 50 let s osteoartrózou kolenních kloubů, nejčastější formou artritidy. Účastníci studie sami uváděli své návyky týkající se chůze, včetně času stráveného chůzí a frekvence chůze, což vědcům umožnilo klasifikovat 73 procent souboru jako „chodce“ a zbytek jako „nechodce“. U těch, kteří chodili kvůli cvičení, se pravděpodobnost častých bolestí kolen snížila o 40 procent. 

Chůze je pro lidi nejpřirozenější pohyb.
Foto: greenlitemeals.com

Sdílení postele prospívá

Ačkoli mnoho dospělých nespí samo, souvislosti mezi sdílením lůžka a parametry spánku nejsou dobře známy. Studie proto zkoumala, zda sdílení postele souvisí s délkou a kvalitou spánku a faktory duševního zdraví.

Údaje byly získány v rámci studie Sleep and Health Activity, Diet, Environment and Socialization (SHADES), které se zúčastnilo 1007 dospělých osob v produktivním věku z jihovýchodní Pensylvánie. Sdílení lůžka bylo hodnoceno pomocí položek dotazníku, které posuzovaly četnost sdílení lůžka v posledním měsíci s partnerem/manželem, dítětem/dětmi, domácím zvířetem, jiným členem rodiny nebo nikým (spaní o samotě). Kromě toho bylo spaní s partnerem spojeno s nižšími hodnotami deprese, úzkosti a stresu a větší sociální podporou a spokojeností se životem a vztahy. Spaní s dětmi bylo spojeno s větším stresem. Spaní o samotě bylo spojeno s vyšším skóre deprese a nižší spokojeností se životem a vztahy. Spaní s partnerem/manželem je tedy spojeno s celkově lepší kvalitou spánku a duševním zdravím. Spaní s dítětem bylo naopak spojeno s celkově horším spánkem.

Spánek
Foto: Shutterstock

Zemský povrch se posouvá oproti jádru

Vědci z University of South Carolina našli důkaz, že vnitřní jádro Země osciluje, což je v rozporu s dříve uznávanými modely, které předpokládaly, že se trvale otáčí rychleji než povrch planety. Jejich studie, publikovaná v časopise Science Advances, ukazuje, že podle analýzy seizmických dat změnilo vnitřní jádro směr v šestiletém období v letech 1969–1974. Vědci tvrdí, že jejich model pohybu vnitřního jádra vysvětluje také kolísání délky dne, která, jak se ukázalo, v posledních několika desetiletích trvale osciluje. „Z našich zjištění vyplývá, že se zemský povrch posouvá oproti vnitřnímu jádru,“ uvedl John Vidale, spoluautor studie. „Naše nejnovější pozorování ukazují, že vnitřní jádro se v letech 1969–1971 otáčelo o něco pomaleji a v letech 1971–1974 se pohybovalo opačným směrem. Také jsme zaznamenali, že délka dne se zvětšovala a zmenšovala, jak by se dalo předpokládat.

Černoši více trpí znečištěním životního prostředí

Podle průzkumu si většina Američanů nemyslí, že černoši jsou více postiženi znečištěním než běloši, přestože existuje mnoho důkazů o tom, že rasismus je hlavní příčinou nespravedlnosti v oblasti životního prostředí ve Spojených státech.

Četné výzkumy v průběhu let ukázaly, že chudí lidé a ti, kteří mají jinou barvu pleti, než je bílá, mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou žít v oblastech s vysokým znečištěním – což je důsledek záměrného budování znečišťujících průmyslových podniků v těchto komunitách, říká Dylan Bugden, sociolog životního prostředí na Washingtonské státní univerzitě v Pullmanu.

Bugden však zjistil, že respondenti průzkumu více než dvakrát častěji označovali za hlavní příčinu nerovností v životním prostředí chudobu, místo aby obviňovali strukturální rasismus. A to navzdory vědeckým důkazům, které jasně ukazují, že „spíše než chudoba je hlavním faktorem environmentálních nerovností rasa“, uvádí Bugden ve své studii publikované v časopise Social Problems. Mnoho lidí navíc naznačovalo, že za zvýšenou expozici znečištění může nedostatek tvrdé práce a špatná osobní rozhodnutí. „Důkazy jsou zde silné: Amerika popírá svůj rasismus a nerovný dopad vystavení se znečištění životního prostředí,“ říká Timmons Roberts, sociolog životního prostředí na Brownově univerzitě.

Černoši více trpí znečištěním životního prostředí
Foto: Shutterstock