Světový jaderný arzenál se v příštích letech poprvé od studené války patrně zvýší, přičemž riziko použití těchto zbraní je největší za poslední desetiletí. Ve své pravidelné zprávě o počtu jaderných zbraní ve světě to v pondělí uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Ruská invaze na Ukrajinu a podpora Kyjeva Západem zvýšila napětí mezi devíti světovými jadernými státy, dodal ústav.

Počet jaderných zbraní mezi lednem 2021 a lednem 2022 mírně poklesl. Ústav SIPRI nicméně uvedl, že pokud jaderné mocnosti nepřijmou okamžitá opatření, mohly by celosvětové zásoby hlavic brzy začít poprvé po desetiletích stoupat.

„Všechny jaderné státy zvyšují nebo modernizují svůj arzenál a většina z nich umocňuje jadernou rétoriku a roli, kterou jaderné zbraně hrají v jejich vojenských strategiích,“ uvedl v ročence SIPRI pro letošní rok Wilfred Wan. „To je velmi znepokojující trend,“ dodal.

Moskva na Ukrajinu zaútočila 24. února. Ruský prezident Vladimir Putin tři dny nato nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Země, které se Rusku postaví do cesty, varoval před následky, „jaké ještě ve své historii neviděly“.

Rusko má největší jaderný arzenál na světě s celkem 5977 hlavicemi, což je přibližně o 550 hlavic více než Spojené státy. Obě země vlastní více než 90 procent světových hlavic. Podle ústavu SIPRI však této oblasti nyní expanduje Čína, která má podle odhadů přes 300 nových raketových sil.

Ústav dále uvedl, že celosvětový počet jaderných hlavic klesl v období od loňského do letošního ledna na 12 705 z dřívějších 13 080.