Méně plynu pro EU. Gazprom kvůli opravám omezil kapacitu nejdůležitějšího plynovodu, ceny vyskočily vzhůru

Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 procent na 100 milionů krychlových metrů denně. Oznámila to v úterý ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, jde o hlavní trasu pro export ruského plynu do Evropské unie. Cena plynu se po zprávě začala výrazněji zvyšovat. Na dodávky plynu do České republiky by to podle oslovených odborníků nemělo mít vliv.

Nord Stream 1 je obvykle schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Příčinou omezení kapacity je podle Gazpromu prodleva u opravárenských prací, konkrétně zpoždění v návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě, uvedla agentura Reuters. Siemens později oznámil, že kvůli sankcím nemůže provozovateli plynovodu předat zpět plynovou turbínu, která je v současnosti na generální opravě v Kanadě. Absence tohoto zařízení je důvodem nižšího průtoku plynu potrubím.

„Na přepravu plynu přes ČR to žádné jasně identifikovatelné dopady nemá,“ řekl Vojtěch Meravý, mluvčí společnosti Net4Gas, provozovatele přepravní soustavy pro zemní plyn v ČR. Stejný názor má Jiří Gavor, analytik české poradenské společnosti ENA zaměřené na energetiku. „Pro dodávky plynu do ČR to zřejmě zůstane bez důsledků, Gazprom by v případě potřeby mohl nasmlouvat i dodatečnou tranzitní kapacitu přes Ukrajinu na denní bázi. Na ceny plynu to bude mít zřejmě jen krátkodobý efekt, cena na příští měsíc na největší evropské burze TTF vzrostla jen zhruba o deset procent. Ale i to hraje do karet Gazpromu, takové zprávy udržují trh v nervozitě a ceny vždy povyskočí. Zvláště když to je v časovém souběhu s omezením dodávek z Norska, rovněž kvůli letní údržbě,“ uvedl Gavor.

Německá vláda v reakci na zprávu uvedla, že bezpečnost dodávek plynu v Německu je zaručena. „Situaci sledujeme a zkoumáme fakta,“ dodal mluvčí ministerstva hospodářství.

Situace kolem dodávek ruského plynu se letos zkomplikovala v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. Gazprom v květnu oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Zdůvodnil to ruskými sankcemi na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh s dodáním v červenci se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku po zprávě začala výrazněji zvyšovat. Krátce před 14:00 SELČ se pohybovala nad 94 eury (2326 korun) za megawatthodinu (MWh), což byl proti předchozímu dni zhruba třináctiprocentní nárůst. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

Gazprom už koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Zdůvodnil to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi na Ukrajinu, když na něj západní země uvalily sankce, které většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem znemožnily. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale minulý týden uvedl, že Moskva nepředpokládá, že Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.

Paralelně s plynovodem Nord Stream 1 vede i nově dokončený plynovod Nord Stream 2. Ten by zdvojnásobil kapacitu plynu, který může Rusko dodávat do Evropy, Německo ale kvůli ruské invazi zprovoznění projektu zablokovalo.

Putin odvolal z funkce symbol anexe Krymu

Ruský prezident Vladimir Putin odvolal bývalou krymskou prokurátorku Natalji Poklonskou z funkce zástupkyně šéfa federální agentury pro spolupráci s krajany Rossotrudničestvo, oznámila ruská média. Poklonská se ještě jako prokurátorka stala symbolem ruské anexe ukrajinského poloostrova, ale po vypuknutí války proti Ukrajině prohlásila, že si nepřeje, aby na Kyjev a další ukrajinská města padaly bomby, a rozpoznávací znak invazních vojsk, písmeno Z, označila za symbol zármutku a tragédie pro oba národy.

Poklonská v úterý na sociální síti VKontakte napsala, že byla jmenována do funkce poradkyně ruského generálního prokurátora. Doplnila, že ukončí veškeré své veřejné aktivity a přestane provozovat stránky na sociálních sítích, poněvadž od nynějška se zaměří na „plnění úkolů zadaných generálním prokurátorem“. Důvod, proč změnila práci, ale neuvedla.

Putin přitom jmenoval Poklonskou do funkce v úřadu pro spolupráci s krajany teprve na počátku února – a její práci si v agentuře pochvalovali. Poklonská mimo jiné organizovala dodávky humanitární pomoci na Ukrajinu a „udělala velice mnoho“ pro návrat ruských vojáků z ukrajinského zajetí.

„Písmeno Z ztělesňuje tragédii a zármutek jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu. Proč? Protože umírají i ruští vojáci, Rusové, a jejich rodiče dostávají různé zprávy. To je bída. Vždyť ministerstvo obrany říká, kolik (vojáků) zahynulo, kolik utrpělo zranění. To je snad radost? Ne,“ prohlásila Poklonská v dubnovém rozhovoru, který na internetu zaznamenal již více než 300 tisíc zhlédnutí.

„Vypadneme odsud, ku*va.“ Ukrajinští partyzáni vsadili na totální odpor a stávají se noční můrou Rusů

11. 6. 2022 ▪ 6 min. čtení

Následně čelila výzvám, aby se veřejně omluvila, a na Krymu zazněl návrh odebrat jí státní vyznamenání.

„Natalja Poklonská ani jako prokurátorka, ani jako poslankyně za Putinovu stranu nikdy nepřešla z ukrajinského formátu politické debaty na ruský. Nepochopila, anebo nechtěla. Na to, co bylo dovoleno a přípustné v ukrajinských politických reáliích – svobodu slova a vyjádření svého postoje – bylo v Rusku uvaleno tabu,“ poznamenala k odvolání Poklonské ruská redakce BBC. Poklonská se v Rusku nestala „svou mezi svými“ a její kariéra na ruském politickém Olympu dostala na frak, dodal web.

Ukrajinské úřady Poklonskou stíhají pro podezření ze spiknutí proti ústavnímu pořádku. Na sankční seznam ji zařadila Evropská unie, Spojené státy, Kanada, Austrálie a Japonsko.

V Rusku vyvolala svého času – kdy byla poslankyní parlamentu – rozruch i tažením proti filmu o románku posledního ruského cara s petrohradskou baletkou. Cara a jeho rodinu, zavražděné bolševiky, totiž církev prohlásila za svaté mučedníky. Film podle Poklonské urážel city věřících i carovu památku. Po jejích výrocích následovaly výhrůžky i skutečné útoky extremistů a náboženských fanatiků na kina, která se film odvážila promítat.

Londýn prý nepožádal Rusko o pomoc pro své zajaté občany

Británie se dosud neobrátila na Rusko s žádostí o pomoc pro své dva občany, kterým soud proruských separatistů v Doněcku minulý týden uložil trest smrti za účast v bojích na straně ukrajinských vládních sil. Podle agentury Interfax to v úterý uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

Separatisté z neuznané Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že zajatí Britové Aiden Aslin a Shaun Pinner byli žoldnéři. Trest smrti spolu s nimi dostal také Maročan Ibráhím Sádún. Jeden z advokátů uvedl, že všichni tři se proti verdiktu hodlají odvolat, od vynesení rozsudku 9. června na to mají měsíc.

„Vše bude samozřejmě záviset na žádosti Londýna, ale jsem si jist, že ruská strana bude připravena ji vyslyšet,“ řekl Peskov s tím, že Spojené království by v první řadě mělo jednat přímo s orgány proruských separatistů v Doněcku.

Britské úřady tvrdí, že jejich občané byli příslušníky ukrajinské armády, a proto se na ně vztahuje ženevská úmluva. Ta mimo jiné zakazuje, aby zajatí vojáci byli souzeni za obvyklé vojenské činy. Londýn označil rozsudky smrti za „falešné rozsudky“ a prohlásil, že soudní řízení připomíná monstrprocesy ze sovětské éry.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová podle agentury Reuters uvedla, že nejlepší cesta k propuštění Aslina a Pinnera vede „přes Ukrajince“ a že pro to udělá „vše, co bude v jejích silách“. Kyjev slíbil, že se pokusí docílit jejich propuštění výměnou za ruské zajatce.

DNR a Luhanská lidová republika (LNR) jsou dva samozvané separatistické útvary na východě Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin 21. února podepsal výnos o uznání jejich nezávislosti a 24. února oznámil zahájení speciální vojenské operace, jak Rusové označují svou invazi na Ukrajině.

Vzdejte se, vyzývá Moskva obránce v chemičce v Severodoněcku

Ruské ministerstvo obrany v úterý vybídlo ukrajinské vojáky ukrývající se v chemickém závodu Azot v Severodoněcku na východě Ukrajiny, aby se vzdali, uvedla agentura Interfax. Ministerstvo zároveň oznámilo záměr umožnit civilistům, kteří se v areálu chemičky ukrývají, evakuaci na území pod kontrolou proruských separatistů. Podle Serhije Hajdaje, gubernátora Luhanské oblasti, v níž Severodoněck leží, je v průmyslovém areálu asi 500 civilistů včetně přibližně 40 dětí.

„Ruská federace se zaručuje za ochranu života a dodržení všech pravidel ženevské úmluvy týkajících se nakládání s válečnými zajatci, stejně jako tomu bylo v případě těch, kdo se dříve vzdali v Mariupolu,“ uvedl ruský generál Michail Mizincev. Ukrajinští vojáci mají podle Moskvy složit zbraně ve středu od osmi do patnácti hodin moskevského času (od 7:00 do 14:00 SELČ).

„Garantuje se bezpečná evakuace všech civilistů bez výjimky v rámci humanitárních konvojů do míst dočasného pobytu,“ sdělil také Mizincev. Generál upřesnil, že ruská strana navrhuje evakuaci civilistů do města Svatove, které leží na území takzvané Luhanské lidové republiky (LNR), tedy mezinárodně neuznávaného útvaru, který na východní Ukrajině vyhlásili proruští separatisté.

Podle gubernátora Luhanské oblasti Hajdaje podnikají ruské síly na město včetně areálu Azot útoky a hromadná evakuace obyvatel ze Severodoněcku není kvůli ostřelování možná. Ve městě, které před válkou mívalo asi 100 tisíc obyvatel, zůstalo podle oznámení starosty města Oleksandra Strjuka z minulého týdne asi 10 tisíc civilistů.

Ukrajinské síly ztratily kontrolu nad centrem Severodoněcku a nyní ovládají pouze průmyslovou zónu v okrajových částech města, vyplývá z posledních oznámení ukrajinských představitelů. Podobná situace nastala dříve v Mariupolu, kde se poslední ukrajinský odpor soustředil do rozlehlých oceláren Azovstal. Moskva i tehdy naléhala na ukrajinské obránce areálu, aby se vzdali, a podmiňovala tím evakuaci civilistů.

Přes 1000 bojovníků z Azovstalu nakonec složilo zbraně, když je k tomu vyzval i Kyjev. Ruské síly pak vojáky podle různých zdrojů převezly buď na ruské území, nebo na území spravovaná proruskými separatisty na východní Ukrajině. Kyjev usiluje o to, aby obránci Azovstalu byli vyměněni za ruské vojáky zajaté na Ukrajině, nicméně ruští poslanci požadují, aby někteří z ukrajinských bojovníků z Mariupolu byli postaveni před soud.

Podle sobotního tvrzení Ruskem podporované separatistické skupiny je v chemičce Azot uvězněno kromě civilistů také 300 až 400 ukrajinských bojovníků.