Noční můra Ameriky. Biden chce po střelbě v Texasu přísnější zákony, patrně ale neuspěje

Odpověď na jeho otázku je jedním z nejsložitějších politických, společenských a kulturních problémů Ameriky. V USA žijí čtyři procenta světové populace, ale tamní občané vlastní polovinu všech střelných civilních zbraní, které jsou na planetě v oběhu.

Mezi ekonomicky vyspělými zeměmi ve Spojených státech následkem střelby zemře zdaleka nejvíce lidí - v roce 2021 to bylo 45 tisíc obětí. A USA se také potýkají se zdaleka nejvyšším počtem masových střeleb, jako byla ta úterní v Uvalde. Ta se přitom odehrála pouhých deset dní poté, co v Buffalu v New Yorku zahynulo deset lidí. Masakr v texaském Uvalde je druhý nejtragičtější incident ve škole. Smutný rekord drží vraždění na základní škole v Sandy Hook v Connecticutu, kde mladý střelec před Vánoci 2012 zabil 20 dětí a šest dospělých.

Joe Biden u toho tehdy byl jako viceprezident v Bílém domě Baracka Obamy, který tehdy prohlásil, že se „zasadí veškerou vahou svého úřadu“ o zpřísnění zbraňových zákonů.

A právě Bidena, který byl před příchodem do Bílého domu od roku 1973 senátorem, pověřil, aby ve spolupráci s Kongresem připravil a prosadil příslušnou legislativu. Nakonec ale neuspěl. Novela neprošla Senátem, kde ji zablokovala republikánská opozice. Od masakru v Sandy Hook následně jen na amerických školách došlo k dalším devíti stům střeleckých incidentů.

Trumpova otočka

Podle databáze Gun Violence Archive se od Sandy Hook v USA odehrálo 3500 masových střeleb. Server je definuje jako případy, při kterých je zabito nebo zraněno čtyři a více lidí.

K dosud vůbec nejtragičtější události došlo v říjnu 2017, kdy střelec na country festivalu v Las Vegas ze svého hotelového pokoje zavraždil více než padesát lidí. Jedinou legislativní odpovědí byl zákaz urychlovacího zařízení střelby (takzvaný bump stock), které měl pachatel na své zbrani.

Po masakru na střední škole v Parklandu na Floridě, kde na začátku roku 2018 zemřelo sedmnáct lidí, se tehdejší prezident Donald Trump nejdříve vyslovil pro zpřísnění zbraňových zákonů. „Je čas. Musíme tuhle šílenost zastavit,“ prohlásil a vyzval zákonodárce, aby se vymanili z vlivu Národní střelecké asociace (NRA), která v USA hájí práva majitelů zbraní. O týden později ovšem sám Trump přijal její zástupce v Bílém domě a přestal propagovat přísnější zákony.

NRA je bohatá a vlivná organizace, která si vede přesné záznamy, jak se členové Kongresu staví ke zbraňovým zákonům. Právo držet a vlastnit zbraň zaručuje druhý dodatek americké ústavy. Jeho zastánci tvrdí, že je nedotknutelný a nesmí být ničím a nijak omezován.

Stoupenci kontroly zbraní zase namítají, že ustanovení, které bylo přijato na konci 18. století, není možné v současnosti aplikovat bez jakýchkoli omezení. Poslední větší zpřísnění legislativy si vymohli v roce 1994, kdy Kongres schválil zákaz prodeje takzvaných útočných zbraní, například poloautomatické pušky AR-15. Zákon platil deset let, ale pak už nebyl obnoven. A americká média jsou spíše pesimistická, že by Kongres nyní vyslyšel Bidenovu výzvu a skutečně přijal novou podstatnější legislativu ke kontrole zbraní.

Chcete omezit práva občanů

Optimisticky nepůsobí ani sám prezident. „No, zkusím to, zkusím to… Ale bude to velmi těžké,“ odpověděl před deseti dny po střelbě v Buffalu na dotaz, zda hodlá prosadit přísnější zákony.

Vládní demokraté po úterní střelbě v Uvalde oznámili, že v Senátu předloží ke schválení návrh legislativy, kterou už před rokem schválila Sněmovna reprezentantů. Podle ní by se měla zpřísnit kontrola bezúhonnosti lidí, kteří si chtějí koupit zbraň. Dosud ji musejí kontrolovat (v databázi FBI) pouze prodejci v „kamenných obchodech“, na internetové obchody a prodejní výstavy (takzvané Gun Shows) se to nevztahuje.

Navržená legislativa by měla uložit povinnost ověřit zájemce o zbraň u všech typů transakcí. Americká média ale předpovídají, že v Senátu se nenajde dost hlasů. K padesáti demokratům by se muselo přidat nejméně deset republikánů.

Z republikánských řad ovšem nepřišly ani po úterní střelbě v Uvalde žádné signály, že by tuto legislativu chtěli podpořit. Texaský senátor Ted Cruz na Twitteru napsal, že je tragédií „znechucen a zlomen“ a že „střílení už bylo příliš mnoho“. Následně ovšem uvedl, že „demokraté a řada lidí v médiích teď spěchá, aby omezili ústavní práva zákonů dbalých občanů“. Cruz také zopakoval i hlavní argument odpůrců přísnějších zbraňových zákonů - že cestou k zamezení masových střílení je ozbrojená kontrola veřejného prostoru.

Vraždění v Uvalde odsoudil i guvernér Texasu Greg Abbott. „Texasané napříč státem truchlí za oběťmi tohoto nesmyslného zločinu,“ uvedl. Stát má ovšem jedny z nejvolnějších zbraňových zákonů v rámci USA. Minulý rok Abbott podepsal legislativu, podle které není potřeba žádné povolení k nošení zbraně na veřejnosti. Osmnáctiletý střelec, který vraždil v Uvalde, si své zbraně - podle policie pušku a pistoli - patrně koupil zcela legálně.

Tento pátek přitom mají Ted Cruz, Greg Abbott a Donald Trump vystoupit na výroční konferenci Národní střelecké asociace, která se bude shodou okolností konat v texaském Houstonu.