Cílem Německa je, aby Rusko ukončilo válku a stáhlo se z ukrajinského území, řekl v pondělí spolkový kancléř Olaf Scholz. Německo podle něj nikdy nepřijme ani anexi Krymu. Bez míru s Ukrajinou nedosáhne ruský prezident Vladimir Putin ukončení protiruských sankcí, míní Scholz, který to řekl v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF.

Slova šéfa německé vlády se zdají potvrzovat tvrdší kurs, k němuž se Berlín v posledních dnech přiklonil, poté co týdny čelil kritice, že není dost rázný a Kyjev dostatečně nepodporuje. Začátkem minulého týdne se Německo po dlouhém váhání rozhodlo dodávat Ukrajině i těžké zbraně. V neděli v prvomájovém projevu Scholz Kyjevu přislíbil další pomoc, a to včetně té vojenské.

Do ukrajinské metropole ale zatím šéf německé vlády cestovat nebude, což souvisí s tím, že Kyjev dal v polovině dubna najevo, že si nepřeje, aby ukrajinské hlavní město navštívil spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier, a to kvůli politice, kterou dříve vůči Rusku zastával. „Věci to stojí v cestě,“ připustil Scholz, podle něhož spolu takto demokraté nemohou zacházet.

Zřejmě první představitelkou německé vlády, která Kyjev od začátku války navštíví, tak bude ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která už svůj úmysl oznámila. Návštěvu chystá i lídr opozičních křesťanských demokratů (CDU) Friedrich Merz.

Němci jsou v postoji k poskytování těžké vojenské techniky Ukrajině rozděleni prakticky půl na půl. Řada z nich se obává, aby se spolková republika nestala jednou ze stran války. Takto dříve argumentoval ve svém odporu k dodávání těžkých zbraní i kancléř.

Už v březnu vypracovala vědecká služba Spolkového sněmu analýzu, která došla k závěru, že dodáváním zbraní – i útočných – se Německo nestává jednou ze stran konfliktu. Až v momentě, kdyby k tomu cvičilo jednu z konfliktních stran v zacházení s takovými zbraněmi, nebyla by prý otázka tak jednoznačná.

Právě to se Německo rozhodlo na svém území umožnit. Přesto je spolková vláda podle pondělního prohlášení mluvčího Steffena Hebestreita přesvědčena, že její nynější pomoc Ukrajině z ní z pohledu mezinárodního práva nedělá jednu ze stran konfliktu. „Jsme přesvědčeni, že ani výcvik ukrajinských vojáků v Německu v oblasti zbraňových systémů nadále neznamená přímý vstup do války,“ řekl mluvčí.

Stejně to vidí i ministryně obrany Christine Lambrechtová. „Vycházím z toho, že k tomu nepovede ani výcvik, ani dodávky zbraní, ale pokud bychom na Ukrajinu poslali vojáky, byl by to velmi jasný signál. Ale to neuděláme. To se nestane,“ podotkla.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam