Pokud Rusové nepřestanou útočit, hrozí, že mírová jednání skončí, tvrdí Zelenskyj

Riziko, že mírové rozhovory s Ruskem skončí, je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vysoké. Důvodem jsou podle něj akce ruských vojsk.

Bitva o Donbas zůstává hlavním strategickým cílem Ruska, aby dosáhlo svého deklarovaného cíle zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Ve své poslední zprávě k situaci na Ukrajině to v pátek uvedlo britské ministerstvo obrany. Rusko pokračuje v ostřelování ukrajinských pozic s cílem zabránit přeskupení ukrajinských jednotek, napsal ukrajinský generální štáb. Mariupolské ocelárny Azovstal jsou podle něj stále v obležení.

Ve východoukrajinských regionech se podle britské vojenské rozvědky odehrávají těžké boje zejména kolem měst Lysyčansk a Severodoněck.

Vzhledem k silnému ukrajinskému odporu jsou ruské územní zisky omezené a invazní jednotky jich dosáhly za cenu značných ztrát, tvrdí Britové.

Ve směru na Doněck a Tavrijsk ruské jednotky ostřelují podél celé linie doteku, aby zabránily přeskupení obranných jednotek Ukrajiny, napsal ukrajinský generální štáb. Na severovýchodě Ukrajiny ruské jednotky udržují pozice okolo Charkova, ve směru na Izjum ale nepodnikly žádné ofenzivní operace. Hlavní úsilí ruské armády se soustředilo na identifikaci ukrajinských pozic, píše generální štáb.

Ruská armáda v okupovaných územích rabuje, uvádí Kyjev. Z města Kamjanka-Dniprovska v Záporožské oblasti podle generálního štábu ruští vojáci ukradli 60 tun obilí a nákladní vozy. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinští obránci podle generálního štábu za předchozí den zasáhli 15 vzdušných cílů včetně střel, bezpilotních letounů a jednoho letadla. V Doněcké a Luhanské oblasti za posledních 24 hodin odrazili devět nepřátelských útoků a zničili mimo jiné šest tanků.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské střely na Ukrajině zasáhly deset vojenských zařízení včetně jednoho muničního skladu a ruské systémy vzdušné obrany zničily 13 ukrajinských bezpilotních letounů. Dělostřelectvo v noci na pátek podniklo 975 palebných misí, uvedl podle agentury Interfax mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. Dodal, že celkem bylo zasaženo několik stovek vojenských pozic.

Od začátku „speciální vojenské operace“, jak Moskva svou invazi na Ukrajinu nazývá, ruské síly zničily 142 ukrajinských letounů, 111 helikoptér a 634 dronů.

Ukrajinský generální štáb naopak odhaduje, že od vpádu ruských vojsk Moskva přišla o zhruba 23 tisíc vojáků, přes 3000 tanků a dalších obrněných vozidel, 189 letounů a 155 vrtulníků, stovky dělostřeleckých systémů. Ani tyto údaje znepřátelených stran nelze nezávisle ověřit.

Rusové opět ostřelovali Kyjev

Ruské síly ve čtvrtek večer ostřelovaly Kyjev, uvedl starosta města Vitalij Kličko. V centru města byl podle něj zasažen obytný dům. Zatím jsou informace o třech zraněných. Ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba prohlásil, že Rusové zaútočili na ukrajinskou metropoli řízenými střelami, a připomněl, že ve městě jsou právě na návštěvě generální tajemník OSN António Guterres a bulharský premiér Kiril Petkov.

„Nepřítel večer zaútočil na Kyjev. Dva zásahy v Ševčenkivské čtvrti,“ napsal Kličko na sociální síti Telegram. Upřesnil, že raketa poškodila několik nižších pater obytného domu a že tři lidé byli převezeni do nemocnice. Zpravodajové agentury AFP potvrdili, že na místě začala hořet budova a že u ní zasahují policisté a záchranáři. Podle agentury Unian byl ve městě večer vyhlášen letecký poplach.

„Tímto odporným barbarským činem Rusko znovu ukázalo, jaký má postoj k Ukrajině, Evropě a světu,“ napsal na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba.

„Vypovídá to hodně o pravém ruském postoji k mezinárodním institucím a o snahách ruského vedení ponížit OSN,“ okomentoval dnešní útoky na Telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který s Guterresem jednal o evakuacích lidí z Mariupolu.

Generální tajemník OSN je v pořádku, ale v šoku, řekl novinářům mluvčí organizace Saviano Abreu. „Je to sice válečná zóna, ale je šokující, že se to stalo tam, kde jsme se nacházeli,“ doplnil pro agenturu AFP. Bombardování následovalo ani ne hodinu poté, co Zelenskyj s Guterresem vystoupili na tiskové konferenci.

Na konci března Moskva oznámila, že své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a také Černihivu na severu země výrazně omezí. Ruští vojáci se poté začali z obou oblastí stahovat a pozornost ruské armády se namísto toho zaměřila na východ Ukrajiny. Situace v Kyjevě se do značné míry uklidnila. Podle agentury AFP je poslední ostřelování města první od poloviny tohoto měsíce. V dubnu ale vedení města varovalo, že na návrat je ještě brzy, poněvadž hrozba raketový úderů ještě zcela nezmizela.

Ruská centrální banka snížila základní úrok

Ruská centrální banka v pátek snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 14 procent. Pokles úroků je vyšší, než čekali analytici. Banka zároveň uvedla, že vidí prostor k dalšímu snižování sazeb ve snaze vypořádat se s hospodářským poklesem a vysokou inflací.

Centrální banka už v dubnu nečekaně snížila základní úrok o tři procentní body. Na konci února, jen několik dní po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, úrok více než zdvojnásobila na 20 procent.

Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že centrální banka základní úrokovou sazbu sníží na 15 procent. Ekonomové předpokládali, že Rusko bude potřebovat nižší sazby vzhledem k hrozící ekonomické recesi a dopadu sankcí, které na Moskvu za její agresi vůči sousední zemi uvalil Západ.

Nižší úrokové sazby podporují prostřednictvím levnějších úvěrů ekonomiku. Mohou ale také podpořit inflaci a učinit rubl zranitelnější vůči vnějším šokům. Inflaci, která se blíží maximu za 20 let, musí teď centrální banka zkrotit a zároveň podpořit ekonomiku při nejprudším poklesu od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

„Pokud se situace bude vyvíjet v souladu se základní prognózou, vidí ruská centrální banka prostor ke snížení základní úrokové sazby v roce 2022,“ uvádí se ve sdělení. Analytici očekávají, že by centrální banka do konce roku mohla snížit úrok na 10,5 procenta, protože pokles kurzu rublu jí pomáhá omezit inflační rizika.

Banka také oznámila, že podle její prognózy by inflace mohla v letošním roce zrychlit na 18 až 23 procent. Vysoká inflace snižuje životní úroveň a je už několik let jednou z hlavních obav spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) pak letos podle banky vykáže propad o osm až deset procent.

Příští zasedání centrální banky, na kterém se bude rozhodovat o měnové politice včetně úrokových sazeb, je naplánováno na 10. června.

Biden žádá o další pomoc pro Ukrajinu

Americký prezident Joe Biden dnes požádal Kongres o vyčlenění dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Asi 20 miliard dolarů (468 miliard korun) má směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy. Biden rovněž požádal Kongres o udělení nových sankčních pravomocí, jež by mu například umožnily zabavit nyní zmrazený majetek ruských oligarchů uložený v USA a předat ho Ukrajině.

„Potřebujeme tento balík, abychom podpořili Ukrajinu v jejím boji za svobodu,“ řekl Biden a dodal, že USA již poskytly ukrajinské armádě „deset protitankových střel na každý ruský tank“. Vyzval také Kongres, aby jeho návrh co nejrychleji schválil. „Cena tohoto boje není nízká, ale ustoupit agresi by bylo ještě nákladnější,“ dodal s tím, že USA nenechají Rusko uspět v jeho snaze o podmanění Ukrajiny.

Spojené státy se podle prezidenta svou pomocí nesnaží útočit na Moskvu, ale podpořit Kyjev. Výhrůžky použitím jaderných zbraní od ruského prezidenta Vladimira Putina považuje Biden za nezodpovědné a jsou podle něj výrazem beznaděje Moskvy kvůli tomu, že se jí nepodařilo dosáhnout svých původních cílů na Ukrajině.

Biden rovněž poznamenal, že USA nenechají Moskvu, aby vyhrožovala evropským zemím tím, že zastaví dodávky plynu a ropy. Ruský plynárenský obr Gazprom ve středu přerušil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že tamní společnosti nechtěly za surovinu platit v rublech.

„Nenecháme je využívat jejich zásoby ropy a plynu k tomu, aby se vyhýbali následkům své agrese,“ řekl Biden. „Spolupracujeme s jinými státy, například s (Jižní) Koreou, Japonskem či Katarem na tom, abychom pomohli našim evropským spojencům ohroženým tímto ruským vydíráním,“ dodal.

Německá vláda pak zvažuje, že Ukrajině poskytne několik samohybných houfnic PzH 2000. Informoval o tom list Welt am Sonntag, podle něhož by tento německý příspěvek k obraně před ruskou agresí mohl být součástí většího balíku, v jehož rámci zbraně pošlou i Nizozemsko a Itálie. Berlín dlouho dodávky těžkých zbraní Kyjevu odmítal, svůj postoj změnil až tento týden.

Samohybné houfnice PzH 2000, které jsou schopné zasáhnout cíle až ve vzdálenosti 40 kilometrů, patří podle agentury Reuters mezi nejsilnější dělostřelecké zbraně německé armády.

Jak ale poznamenává Welt am Sonntag, ze 119 takových houfnic, kterými bundeswehr disponuje, jich je k nasazení připravených jen asi 40. Proto se armádní představitelé na možnou dodávku houfnic Ukrajině dívají kriticky. Podobně tomu podle listu bylo i u nizozemské armády, tamní vláda ale přesto dodávku nakonec odsouhlasila.

Německá vláda zatím oficiálně nic nepotvrdila. "Vedeme rozhovory s různými partnery s cílem poskytnout Ukrajině účinnou podporu - také v oblasti dělostřelectva. Přitom zkoumáme různé možnosti," uvedla mluvčí ministerstva obrany.