Čína sleduje reakci Západu a zjišťuje, v jakých mantinelech může hrát proti Tchaj-wanu

V době, kdy eskaluje napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, zároveň dochází k velkému sbližování Ruska s Čínou. Před zahájením olympiády v Pekingu se již po třicáté osmé sešel Vladimir Putin se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a vydali společné prohlášení, že jejich partnerství nemá hranice. „Je to partnerství, na kterém Čína poměrně dobře vydělává, ale z té čínské strany nevidím nic, co by naznačovalo nějaké spojenectví za rámec výhod,“ říká v rozhovoru pro HN analytička Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková.

HN: Jak by se dala shrnout dnešní čínská pozice k Ukrajině, kdy na jedné straně čínský ministr zahraničí Wang I o víkendu podpořil ukrajinskou suverenitu, ale na druhé straně Peking uzavírá s Ruskem partnerství bez hranic?

Podle mě nelze slova Wang Iho chápat jako jednoznačné potvrzení toho, že stojí za Ukrajinou. Ta oznámená aliance platí. Jde jen o velice vágní vyjádření čínského ministerstva zahraničních věcí, která se dají chápat různými způsoby. Ten důvod, proč to takhle dělají, je, že jim vyhovuje konflikt mezi Spojenými státy a Ruskem a to, že se pozornost USA neotáčí k Číně, ale k Rusku. Také jim vyhovuje, že se Rusko dostává do pozice, kde bude potřebovat pomoct, podobně jako po krymských sankcích, kdy si začali půjčovat u čínských bank. Tohle je pro Čínu výhodné, ale nechce být vnímaná, že vysloveně stojí za Ruskem.