Nová bezpečnostní architektura v Evropě by neměla stát na zákazu vstupu některých zemí do NATO, podotkl francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Narážel tím na ruský požadavek, aby se Severoatlantická aliance zavázala, že do svých řad nepřijme Ukrajinu. Oba politici téměř za šest hodin vzájemné debaty našli podle Macrona v otázce Ukrajiny společné body, ale neshody dál přetrvávají.
Putin varoval, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, pokud se Kyjev jako členská země aliance pokusí získat zpět poloostrov Krym a ostatní spojenecké země tak „vtáhne do války“ s Ruskem. „Takový konflikt by nikdo nevyhrál,“ prohlásil Putin, který připomněl, že Rusko je významnou jadernou velmocí.
Při setkání však podle Macrona přislíbil, že kolem Ukrajiny nadále neporoste napětí. Uvedla to agentura Reuters.
Ukrajina se podle ruského prezidenta už dvakrát pokusila vyřešit otázku Donbasu vojensky, a proto teď Rusko požaduje bezpečnostní záruky a do oblasti přesouvá armádu. Spojené státy a země NATO už několik týdnů upozorňují na rostoucí počty ruských vojáků a techniky u ukrajinských hranic.
Moskva, která do té doby ukrajinský Krym anektovala v roce 2014 a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, ale přes přesuny desetitisíců vojáků k hranicím popírá, že by měla v úmyslu zaútočit. Po USA a NATO ale začala žádat bezpečnostní záruky, především právě garanci, že Ukrajina se nestane členskou zemí NATO. To ovšem alianční země odmítají s tím, že na dlouhodobé politice „otevřených dveří“ nebudou nic měnit, protože žádná třetí země nesmí mít právo veta v otázce rozšiřování.
Putin vyjádřil naději, že se situaci kolem Ukrajiny nakonec podaří vyřešit mírovou cestou, a prohlásil, že k řešení situace kolem vzbouřeneckých regionů na východě země nevidí alternativu ke stávajícím mírovým dohodám z Minsku. „Pokud jde o minské dohody – ať už jsou živé, nebo mají nějakou perspektivu či ne –, domnívám se, že jiná alternativa (k nim) prostě neexistuje,“ prohlásil ruský prezident.
Podle Macrona, který bude v úterý jednat v Kyjevě, také neexistuje jiné než mírové řešení. „Uvědomujeme si závažnost situace a hledáme způsob, jak zachovat mír. Jsem hluboce přesvědčen, že je ještě čas,“ řekl Macron. „Jsme ochotní společně pracovat na budování stability a bezpečnosti v Evropě,“ dodal. Putin na tiskové konferenci uvedl, že s Macronem bude po jeho jednáních s ukrajinskou stranou hovořit znovu telefonicky.
Minské mírové dohody podepsali v letech 2014 a 2015 vedoucí představitelé Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny, který si dosud vyžádal na 14 000 životů. Počítají mimo jiné s amnestií pro separatisty, obnovením hospodářských vztahů s oblastmi ovládanými povstalci, které mají získat zvláštní postavení zakotvené v ukrajinské ústavě, či obnovením plné kontroly nad státní hranicí ze strany ukrajinské vlády. Kromě křehkého příměří však průlom nepřinesly a Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z jejich neplnění.
Pokud Rusko zaútočí, bude to konec Nord Streamu 2
Ve stejný den, jako Macron a Putin se sešli ve Washingtonu americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Ti se shodli, že pokud ruské jednotky a tanky překročí hranice s Ukrajinou, bude to znamenat konec plynovodu Nord Stream 2. Oba státníci uvedli, že jejich země a Severoatlantická aliance jsou připraveny společně reagovat na případnou ruskou agresi. Scholz ovšem ve věci Nord Streamu 2 nebyl tak konkrétní jako Biden.
„Podnikne-li Rusko invazi, to znamená, že tanky nebo jednotky zase překročí hranici s Ukrajinou, pak už Nord Stream 2 nebude. Skoncujeme s ním,“ řekl americký prezident. Když byl pak tázán, jak přesně se to stane, odpověděl jen: „Slibuji vám, že to zvládneme“.
Debaty o budoucnosti kontroverzního plynovodu spojujícího Rusko s Německem jsou součástí rozhovorů o reakci na případný ruský útok na Ukrajinu. Západní země před ním už několik týdnů varují v souvislosti s rostoucími počty ruských vojáků a techniky u ukrajinských hranic.
Biden po jednání se Scholzem prohlásil, že diplomacie a mírová jednání jsou stále nejlepším možným řešením aktuálního napětí na východě Evropy. „Domnívám se, že Putin ví, že invaze na Ukrajinu by byla obrovskou chybou,“ uvedl americký prezident.
Pro občany Spojených států by podle Bidena bylo rozumné, aby v tuto chvíli opustili Ukrajinu. Pentagon v pondělí přišel s tvrzením, že počty ruských vojáků u jejích hranic dál rostou. Američtí diplomaté podle prezidenta v zemi zůstávají, Biden by však byl nerad, aby se po případné ruské invazi dostali jeho spoluobčané do nebezpečí.
Německý kancléř potvrdil shodu USA a Německa na společném postupu v případě ruské invaze, včetně uvalení sankcí. Německo je také připraveno poskytnout Ukrajině finanční prostředky, které by zajistily její stabilitu, uvedl Scholz.
Nebyl ale konkrétní, jaké sankce proti Rusku Němci podporují. Spojené státy na Berlín už delší dobu tlačí, aby součástí reakce na případnou ruskou invazi bylo i odstoupení od projektu Nord Stream 2, německá strana ale zatím otázku nechávala otevřenou. Scholz po schůzce s Bidenem v této věci pouze prohlásil: „Jsme absolutně jednotní“.
