Italie znovu zvolila Mattarellu prezidentem a vyřešila tak politický pat

Italští zákonodárci potvrdili prezidenta Sergia Mattarellu ve funkci na další sedmileté období a uzavřeli tak týden politických sporů, kdy se nemohli dohodnout na jeho nástupci. Osmdesátiletý státník původně pokračovat ve funkci nechtěl, ale nakonec se nechal přesvědčit, aby pomohl vyřešit patovou situaci.  Volba také znamená, že italskou vládu dál povede premiér Mario Draghi, který byl také jedním z kandidátů na prezidentskou funkci. 

Mattarella později v krátkém televizním prohlášení Italům sdělil, že v obtížné situaci, v jaké se země nachází kvůli pandemii covidu-19, nemohl upřednostnit nechat svá osobní přání zvítězit nad "smyslem pro odpovědnost".

"Ochota prezidenta Sergia Mattarelly odsloužit druhé období, jak požadovala převážná většina politických stran, dokazuje jeho smysl pro zodpovědnost a jeho oddanost zemi a jejím institucím," prohlásila ministryně pro vztahy s regiony Mariastella Gelminiová.

Na setrvání Mattarelly v úřadě o dříve víkendu dohodly italské vládní strany a prezidenta k tomuto kroku vyzval i premiér Draghi. Podle agentury Reuters požádal ministerský předseda hlavu státu o pokračování v úřadu "pro dobro a stabilitu země". Mattarellovo znovuzvolení Draghi později označil za "skvělou zprávu pro Italy".

Prezident se v minulosti nechal slyšet, že nechce, aby se druhý prezidentský mandát, který ústava výslovně nezakazuje, stal v Itálii běžným. Hlava státu si podle AP před volbami dokonce pronajala byt v Římě, aby se připravila na stěhování z prezidentského paláce.

Italští zákonodárci a zástupci regionů se nového prezidenta pokoušeli vybrat v sedmi kolech. Nikdo ale ani zdaleka nedosáhl na potřebnou většinu 505 hlasů z 1009 volitelů, což bylo od čtvrtého kola minimum pro zvolení; v prvních třech kolech byla k vítězství zapotřebí podpora nejméně dvou třetin sboru tvořeného poslanci, senátory a zástupci regionů. Nejvíce hlasů navzdory svému odmítavému postoji opakovaně dostal právě Mattarella. V pátečním šestém hlasování se pro něj vyslovilo 336 volitelů.

Když sobotním osmém kole Mattarella získal potřebnou hranici hlasů, zazněl v parlamentu bouřlivý potlesk. Pro prezidentovo setrvání v úřadu hlasovalo celkem 759 politiků.

Předtím se pravicové strany neúspěšně snažily prosadit svou kandidátku a předsedkyni Senátu Elisabettu Casellatiovou. Také o premiérovi Draghim se mluvilo jako o možném nástupci nynější hlavy státu.

Specifikem italských prezidentských voleb je, že neexistují oficiální kandidáti. Každý volitel napíše v tajné volbě jméno budoucího prezidenta na volební lístek. Volba může trvat mnoho dní. Dosud nejdelší bylo hlasování v roce 1971, kdy se nová hlava státu volila od 9. do 24. prosince a vzešla až z 23. kola. Prezidentem byl tehdy zvolen Giovanni Leone.

Podobná situace jako letos nastala i v roce 2013, kdy po pěti neúspěšných kolech volby šéfové největších stran přesvědčili tehdejší hlavu státu Giorgia Napolitana, aby v nejvyšším úřadu setrval. Napolitano, jemuž bylo v té době 87 let, pak po dvou letech, v roce 2015, rezignoval.