Na Bělorusko míří kvůli využívání migrantů nové kolo evropských sankcí. Tentokrát se dotknou aerolinek Belavia

Státy Evropské unie se v pondělí v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. Novinářům to po jednání řekl český ministr Jakub Kulhánek.

Zástupci unijních vlád zároveň schválili rozšíření dosavadních sankčních pravidel, které jim umožní trestat i další aerolinky a veškeré firmy či jednotlivce za aktivity „usnadňující nelegální přechody hranic EU“. To by mělo unii pomoci při vyjednávání například s leteckými společnostmi z dalších zemí, jež dosud běžence do Běloruska dopravovaly.

Sedmadvacítka nezvykle rychlou shodou na nových postizích reaguje na vyhrocení situace zvláště na hranicích Polska, kam Varšava minulý týden vyslala armádní posily kvůli snaze stovek lidí proniknout nelegálně na polské území. Unie hovoří o hybridním útoku, k němuž režim Alexandra Lukašenka využívá pašování lidí s cílem destabilizovat sedmadvacítku v odvetě za předchozí protiběloruské sankce.

„Ty sankce se budou ještě rozpracovávat, ale podstatné je, že ministři zahraničí EU vyslali jasný signál Lukašenkovu režimu, že zneužívání mezinárodní migrace jako nástroje nátlaku na Evropskou unii je naprosto nepřípustné,“ komentoval jednomyslnou shodu Kulhánek.

Nový seznam, jehož podrobnosti by měla unie doladit během několika nejbližších dnů, obsahuje jména tří desítek činitelů, firem a institucí. Figurují na něm i běloruské aerolinky, které mají již od léta zakázány cesty na unijní území a v rámci nových sankcí by měly přijít o možnost pronajímat si od firem z EU letadla. Členské země se dosud přely, zda zakázat pouze nové kontrakty s Belavií, nebo zda mají být zrušeny i ty dosavadní, což vadilo Irsku, kde zmíněné firmy sídlí. Irský ministr zahraničí Simon Coveney dnes podle agentury Reuters prohlásil, že současné smlouvy budou ukončeny.

Na v pondělí odsouhlasené listině je i minský hotel či další společnosti spojené s přepravou a ubytováním lidí mířících k běloruským hranicím. Potrestáni zákazem vstupu do EU či zmrazením majetku na unijním území budou i téměř dvě desítky běloruských činitelů, zejména členů vedení pohraničních bezpečnostních složek. Nové sankce se však vztahují i na potlačování opozičních protestů, na něž již EU v minulosti mířila svými postihy několikrát. Tentokrát jsou na seznamu státní firmy z ocelářského či ropného průmyslu, které za protesty trestaly své zaměstnance.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes prohlásil, že hrozba sankcí funguje a EU začíná dostávat proud nových lidí mířících přes Bělorusko k jejím hranicím pod kontrolu, situace přímo na hranicích je však stále špatná. „Těm, kteří již jsou v Bělorusku, se musí dostat humanitární pomoci. A ti, kteří nezískají status uprchlíka, musí být dopraveni zpět do zemí svého původu,“ řekl po jednání Borrell, podle něhož unijní činitelé v posledních dnech jednají v blízkovýchodních a dalších zemích o ukončení letů a návratu alespoň části migrantů. Zasadit se o něj již přislíbil Irák, turecké aerolinky zase zakázaly přepravu občanů několika zemí do Běloruska.