Po roce 2021 se už nesmí postavit žádné uhelné elektrárny, těžba musí skončit do deseti let, požaduje OSN

Dnes zveřejněná zpráva vědců Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) je podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese pro lidstvo silným varováním. „Vědecké důkazy jsou nezvratné: emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv posilované odlesňováním dusí planetu a ohrožují miliardy lidí. Globální oteplování postihuje všechny regiony světa, řada změn je již nevratných,“ upozorňuje Guterres ve svém prohlášení.

Mezinárodně dohodnutá hranice bezpečného oteplení o 1,5 stupně Celsia je nebezpečně blízko. Hrozí, že jí dosáhneme velmi brzo. „Jediná cesta, jak se vyhnout jejímu překročení, je jednat hned a jednat rozhodně,“ uvádí Guterres. „Tato zpráva IPCC musí být umíráčkem pro uhlí a další fosilní paliva, než stihnou zničit náš svět. Po roce 2021 se již nesmí postavit žádné uhelné elektrárny. Státy OECD musí uhlí odstavit do roku 2030, všichni ostatní nejpozději v roce 2040. Státy také musí ukončit hledání všech nových fosilních zdrojů a přesunout všechny dotace z fosilních na obnovitelné zdroje,“ požaduje generální tajemník OSN.

Celosvětově se atmosféra od předindustriální doby oteplila již o 1,2 stupně Celsia a v posledních desetiletích oteplování akceleruje. Každý zlomek stupně je přitom důležitý, protože koncentrace skleníkových plynů v atmosféře jsou rekordní. Důsledkem může být extrémní počasí a klimatické pohromy, které jsou v současnosti čím dál častější a intenzivnější.

Za nedávnou vlnu veder i záplavy může lidská činnost, vede k menší stabilitě celé planety, tvrdí zpráva OSN

9. 8. 2021 ▪ 4 min. čtení

Problematice se má věnovat letošní klimatická konference OSN v Glasgow, která se uskuteční na přelomu října a listopadu. Guterres jí přičítá velkou váhu. Na základě těchto konferencí a zpráv IPCC se totiž dále rozhodují politici. 

„Životaschopnost našich společností závisí na lídrech vlád, soukromého sektoru a občanské společnosti a jejich ochotě a schopnosti společně se postavit za účinná opatření a investice, které povedou k udržení oteplení do 1,5 stupně Celsia,“ píše Guterres. Nejohroženější jsou přitom zejména ti nejchudší, na které probíhající změny dopadají nejtíživěji, ačkoli za současnou klimatickou krizi nesou nejmenší odpovědnost. Následky globálního oteplování se ale nevyhýbají ani bohatým státům, jejichž obyvatelé už změny klimatu také pociťují. 

Všechny státy, zejména G20 a další významní znečišťovatelé ovzduší, se podle Guterrese musí zapojit do koalice za nulové emise a posílit své emisní závazky ještě před konferencí COP26 v Glasgow. Například EU se už dříve zavázala snížit emise CO₂ do roku 2030 o 55 procent a v roce 2050 být klimaticky neutrální. Čína chce být klimaticky neutrální v roce 2060.

K ochraně přírody vyzval i britský premiér Boris Johnson. "Dnešní zpráva nás nutí k vážnému zamyšlení a je jasné, že příští desetiletí bude klíčové pro zajištění budoucnosti naší planety. Víme, co je třeba udělat pro omezení globálního oteplování - nechat uhlí minulosti a přejít k čistým zdrojům energie, chránit přírodu a poskytovat finance na boj s klimatem zemím v první linii," uvedl v prohlášení pro tisk Johnson.

"Jak IPCC ukázala, dopady klimatické krize, od extrémních veder přes požáry až po intenzivní srážky a záplavy, se budou nadále zesilovat, pokud nezvolíme pro sebe a další generace jiný směr. Nyní je potřeba opravdu jednat. Všechny hlavní ekonomiky se musí v tomto kritickém desetiletí zavázat k agresivním opatřením v oblasti klimatu," uvedl zvláštní zmocněnec Spojených států pro otázky klimatických změn John Kerry.

Nutná je podle Guterrese okamžitá akce v oblasti energetiky. Bez zásadního snížení emisí uhlíku se cíl oteplení do 1,5 stupně Celsia stane rychle nereálným. Do roku 2030 je podle Guterrese nutné čtyřnásobně zvýšit solární a větrné kapacity a třikrát navýšit investice do obnovitelné energie. Jen tak lze udržet trajektorii nulových emisí do poloviny století.

Klimatické dopady se bezesporu zhorší. „Na adaptace v současnosti směřuje pouhých 21 procent klimatických financí. Apeluji znovu na donory a multilaterální rozvojové banky, aby alokovaly nejméně 50 procent všech veřejných klimatických financí do ochrany lidí, zejména žen a zranitelných skupin. Plány na obnovu po pandemii covidu-19 musí zohledňovat cíle Pařížské dohody,“ uvádí Guterres, podle nějž musí být naplněn deset let starý závazek států alokovat každoročně 100 miliard USD na podporu mitigace a adaptace v rozvojových státech.

Klimatická krize podle Guterrese představuje nezměrná finanční rizika pro investiční manažery, držitele akcií a firmy a tato rizika by měla být vyčíslena, přiznána a zmírněna. „Žádám lídry korporátního světa, aby podpořili alespoň minimální zpoplatnění uhlíku na mezinárodním trhu a přizpůsobili svá portfolia cílům Pařížské dohody. Veřejný a soukromý sektor musí pracovat společně na zajištění spravedlivé a rychlé transformace ke globální ekonomice s nulovými emisemi,“ apeluje Guterres.