Před několika měsíci dvaatřicetiletá Michelle Chaayaová ještě pracovala pro mezinárodní firmu v Libanonu. Ze své domoviny však nedávno odešla a našla si práci v Dubaji. Část peněz, které vydělá, posílá svým příbuzným doma. A není jediná. Libanon, kde žije 6,8 milionu lidí, se už měsíce potýká s hlubokou hospodářskou krizí. Zemi sužuje hyperinflace, výpadky elektřiny i rostoucí nezaměstnanost. Potíže loni ještě prohloubila obrovská exploze v bejrútském přístavu. Od ní ve středu uplynul přesně rok.

„Po explozi jsme cítili beznaděj. Jakmile se objevila první příležitost vycestovat mimo Libanon, tak jsem ji využila,“ řekla pro agenturu Reuters Chaayaová, která teď může finančně podporovat svoji rodinu v potížích.

V přístavu v libanonském hlavním městě se toho od výbuchu mnoho nezměnilo. Mnohé poškozené budovy zatím úřady ponechaly svému osudu. „Rok po výbuchu vidíme jizvy, které napáchal výbuch jak na Bejrútu, tak i na Libanoncích. Jako by k tomu došlo teprve včera,“ popsal Bujar Hoxha, šéf tamní pobočky mezinárodní humanitární organizace Care.

V přístavu před rokem explodoval sklad ledku, používaného v zemědělství a pyrotechnice. Úřady ho tu ukládaly bez nutného zabezpečení. Zemřelo 220 lidí, šest tisíc se zranilo. Česko tehdy vyslalo do Bejrútu tým záchranářů vycvičených na vyprošťování lidí zavalených v troskách. Ani rok od tragédie nebyli odsouzeni žádní vysoce postavení činitelé, což vyvolává zejména u příbuzných frustraci a rozhořčení.

Libanonská měna padá

Libanonu se kdysi přezdívalo „Švýcarsko Blízkého východu“. Byl jedním z finančních center arabského světa, kam každodenně proudily davy byznysmenů. Období, kdy inspiroval ostatní země, je už ale dávno pryč. Narušila ho občanská válka z druhé poloviny 70. let. Taífská mírová dohoda z roku 1989, jež občanskou válku ukončila, ale zakotvila složitý systém, kdy jsou vrcholné politické funkce ve státě rozdělené mezi jednotlivé náboženské skupiny. V zemi je přitom 18 náboženských sekt a najít shodu je komplikované. Nutné reformy se tak odkládají na neurčito, Libanon dlouhodobě trápí politická nestabilita. Situaci ještě zhoršuje soupeření mezi Izraelem a Sýrií, která podporuje islamistické hnutí Hizballáh.

Ke konci roku 2019 pak přišla ekonomická krize, která se neustále prohlubuje. Potíže státu umocnil zmíněný výbuch v přístavu a koronavirová pandemie.

Libanonská libra od roku 2019 ztratila na 90 procent své hodnoty vůči dolaru. Přibývá chudých, roční inflace dosahuje 700 procent, nemocnice si stěžují na nedostatek léků. „Rok od výbuchu je celá země na kolenou. Polovina populace žije pod hranicí chudoby,“ uvedl Rabih Torbay, ředitel nevládní organizace Project Hope, jež místním poskytuje zdravotní péči. „Velká část Libanonců přežívá tak, že se spoléhá na své příbuzné žijící v zahraničí, kteří jim posílají peníze nebo základní zboží, jako jsou léky, hygienické prostředky, nebo dokonce dětské plenky,“ popisuje Torbay.

Z pultů zmizely také potraviny z dovozu a před čerpacími stanicemi se neustále tvoří dlouhé fronty, protože chybí paliva. Světová banka dokonce uvedla, že krize v Libanonu patří mezi tři nejhorší, jaké svět viděl od poloviny 19. století.

V zemi navíc žijí stovky tisíc uprchlíků ze Sýrie, kteří se propadají do stále větší chudoby. Někteří z nich se pokouší utéct jinam, třeba na Kypr.

Do stále hlubších potíží se propadají i nemocnice, které se navíc v posledních měsících potýkají s koronavirovou epidemií. „Chybí kyslík, výpadky proudu trvají déle a lékaři odchází,“ dodává Torbay, který v Libanonu vyrostl a má tam stále část příbuzných. Obává se, že humanitární krize by v Libanonu mohla rychle eskalovat.

Přichází sociální exploze?

Podobné obavy má i premiér Hasan Dijáb. „Libanon je jen několik dní od sociální exploze. Libanonci čelí tomuto temnému osudu sami,“ řekl Dijáb na setkání s velvyslanci a zástupci ambasád v Bejrútu. Kvůli obrovským problémům, kterým země dennodenně čelí, už unavení a rozčílení Libanonci vyšli do ulic a volají po spravedlnosti. Bezpečnostní složky ale dav, který se shromáždil i u budovy parlamentu, rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tak bylo osm lidí.

Dijábova vláda podala loni krátce po výbuchu v přístavu demisi. Přesto stále vede Libanon. O sestavení nového kabinetu se už pokoušelo hned několik politiků. Ani jeden však zatím neuspěl.

Jako poslední to zkouší bývalý premiér Nadžíb Míkátí, který vládě předsedal už v roce 2005 a poté také v období 2011 až 2014. Americký časopis Forbes označuje Míkátího, který podnikal ve stavebnictví a telekomunikacích, za nejbohatšího člověka v Libanonu. Hodnotu jeho majetku odhaduje na 2,5 miliardy dolarů, tedy v přepočtu 54,4 miliardy korun.

Pokud se Míkátímu opravdu podaří vládu sestavit, čekají ho náročné rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem o poskytnutí pomoci. Lídři západních zemí s ní zatím otálejí a vyvíjejí tlak na Libanon, aby vytvořil vládu, která dokáže zatočit s bující korupcí a prosadí potřebné reformy. Obávají se, že případná mezinárodní pomoc by skončila v kapsách politiků a k obyčejným Libanoncům se nedostala.

Jedním z klíčových hráčů je Francie, do jejíhož koloniálního impéria Libanon kdysi patřil. Francouzský prezident Emmanuel Macron přijede na výročí výbuchu do Bejrútu. Podílí se na svolání mezinárodní konference na pomoc Libanonu.

Paříž je kritická k libanonským politikům, kteří měsíce nejsou schopni složit vládu. Francouzské ministerstvo zahraničí nedávno ve svém prohlášení libanonské politiky odsoudilo jazykem, který se v diplomacii příliš nevidí: „Libanon je ve slepé uličce, ve které tamní lídři měsíce záměrně setrvávají, přestože se země propadá do bezprecedentní ekonomické a sociální krize.“

Související

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru