Po více než roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh vstoupila ve středu ve 04:00 místního času (03:00 SEČ) v platnost dohoda o příměří, kterou v úterý oznámil americký prezident Joe Biden. Obě strany ještě několik hodin předtím prováděly údery na cíle protivníka.

Dohoda zprostředkovaná Spojenými státy a Francií podle agentury Reuters předpokládá, že se izraelské jednotky během 60 dní stáhnou z jižního Libanonu, zatímco se tam rozmístí vojáci libanonské armády. Hizballáh současně přesune své síly od izraelsko-libanonských hranic za řeku Lítání.

Podle Bidena příměří otevírá cestu k trvalému ukončení konfliktu mezi Izraelem a Íránem podporovaným hnutím, který si v Libanonu podle oficiálních údajů vyžádal více než 3800 mrtvých. Izrael eviduje 78 obětí na svém území.

Biden a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterním společném prohlášení uvedli, že Francie a USA budou pracovat na tom, aby bylo příměří realizováno v plném rozsahu. „Zajistíme dodržování dohody a zareagujeme silou na jakékoli její porušení. Společně budeme pokračovat až k úplnému vítězství,“ prohlásil v úterý večer izraelský premiér Banjamin Netanjahu před tím, než dohodu předložil vládě.

Hizballáh se k příměří dosud oficiálně nevyjádřil, jeho vysoce postavený představitel Hasan Fadlalláh ale v libanonské televizi Al-Džadíd řekl, že podporuje rozšíření působnosti libanonského státu a že hnutí vyjde z války silnější. „Tisíce lidí se připojí k odboji (...) Odzbrojení odboje byl izraelský návrh, který padl,“ řekl Fadalláh, která je zároveň poslancem libanonského parlamentu.

Írán ústy mluvčího ministerstva zahraničí Esmáíla Baghájího uvedl, že příměří v Libanonu podporuje. Teherán dlouhodobě podporuje šíitský Hizballáh, palestinské teroristické hnutí Hamás i jemenské povstalce Hútie v jejich útocích proti Izraeli.

Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a Hizballáhem se stalo každodenním od loňského 8. října, den po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, jímž propukla válka v Pásmu Gazy. Ve druhé polovině září izraelská armáda výrazně zintenzivnila bombardování objektů spojených podle ní s Hizballáhem v Libanonu, kde zabila řadu velitelů hnutí včetně dlouholetého lídra Hasana Nasralláha. Od října vedla izraelská armáda i pozemní operaci na jihu Libanonu.

Údery v Libanonu prováděl Izrael ještě několik hodin předtím, než příměří vstoupilo v platnost. Terčem izraelských vzdušných úderů se v noci stalo jižní předměstí Bejrútu a také tři hraniční přechody se Sýrii na severu Libanonu. Syrská státní média podle agentury Reuters uvedla, že v důsledku úderů na hraniční přechody a cíle v syrské provincii Homs zemřelo šest lidí, z toho dva vojáci.

Hizballáh v noci na středu oznámil, že v odvetě za izraelské údery na Bejrút vypustil bezpilotní letouny na několik „citlivých vojenských cílů“ v Tel Avivu a jeho okolí, uvedla agentura AFP.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam