Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie jsou rozdělení v otázce uspořádání vrcholné schůzky s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, která bude zásadním tématem ve čtvrtek začínajícího bruselského summitu bloku. Zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron hodlá nápad prosazovat, v čemž jej podpořilo několik dalších šéfů států a vlád unijních zemí, jiného názoru jsou například nizozemský premiér Mark Rutte či lídři trojice pobaltských států. Český premiér Andrej Babiš jasný postoj nezaujal.

Vztahy s Ruskem budou hlavním tématem dnešní pracovní večeře, na níž by se lídři měli vyjádřit ke společnému návrhu Francie a Německa. Ten vychází z analýzy a doporučení šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella reagujících na současné napětí mezi unií a Moskvou. EU by podle něj měla systematičtěji a koordinovaněji čelit ruským hrozbám a nepřátelským akcím a připravit se na nové útoky, zároveň se však snažit o spolupráci v oblastech společného zájmu. Německo-francouzský plán tyto oblasti identifikuje a zároveň mluví také o schůzce na nejvyšší úrovni.

Související

„Musíme se bavit, a to i o našich neshodách. Jen to je způsob, jak je vyřešit,“ řekl novinářům při příchodu na jednání Macron. Zároveň zdůraznil, že dialog musí být podmíněn plněním požadavků EU například v otázce suverenity Ukrajiny, v níž unie Rusko dlouhodobě vyzývá k naplňování mírových dohod z Minsku.

Myšlenku na uspořádání schůzky s Putinem podpořil například rakouský kancléř Sebastian Kurz, pro jsou podle diplomatů i zástupci některých dalších zemí západní či jižní Evropy.

Proti se naopak postavil předseda nizozemské vlády Mark Rutte, který prohlásil, že si dovede představit jen jednání šéfů unijních institucí s ruským vůdcem. „Já sám bych se schůzky s Vladimirem Putinem nezúčastnil,“ řekl při příchodu na summit. Nizozemsko má s Ruskem velmi špatné vztahy od sestřelení letu MH17 v roce 2014. Velká část západních zemí činí za útok, při němž zemřely téměř dvě stovky Nizozemců, odpovědnými ruské a proruské síly na Ukrajině.

V otázce summitu s Putinem vyzývali k opatrnosti i lídři pobaltských zemí, kteří tradičně zastávají ráznější přístup k Moskvě než západoevropské země. Litevský prezident Gitanas Nauseda prohlásil, že začít spolupráci s Ruskem bez jakýchkoliv ústupků ze strany Moskvy by působilo nevěrohodně na partnery EU a v úvahách o summitu by měla být unie „extrémně obezřetná“. „Jsem velmi, velmi zvědava na jejich argumentaci,“ prohlásila s odkazem na očekávaná vystoupení Macrona či německé kancléřky Angely Merkelové estonská premiérka Kaja Kallasová.

Český premiér Babiš před jednáním prohlásil, že vztahy Prahy s Moskvou jsou sice na bodě mrazu, nelze však kvůli tomu přerušit komunikaci. Zda podpoří návrh na schůzku s Putinem, přímo neřekl.

Nedávno jen některé země EU kladně reagovaly na českou žádost o vyhoštění ruských diplomatů v reakci na nová zjištění, že za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 byli velmi pravděpodobně lidé z ruských tajných služeb.

Související