Když se vojáci učí myslet jinak zeleně, kryptoměny z kravího trusu a první chladicí e-dodávka v Evropě

Věta „I vojáci se učí myslet zeleně“ s sebou může nést ironii až švejkovskou. Ale když jsem poslouchal jeden z panelů konference Globsec v Bratislavě, kde se rozebírala bezpečnostní rizika spojená s klimatickou změnou a to, jak na ni reagují armády a obranný průmysl, tak mi to tak vtipné nepřipadalo.

„Biden a jeho nevyšší poradci udělali z klimatické změny ústřední téma národní bezpečnosti, což je v USA něco naprosto nového,“ řekla mi v rozhovoru jedna z účastnic panelu, Kate Guyová, která kromě Oxfordské univerzity působí v několika think-tancích, kde se potkávají generálové s klimatology a odhadují možná rizika vyplývající z klimatické změny pro bezpečnost a obranu. Jeden z nich, International Military Council on Climate and Security, nedávno vydal zprávu, podle níž se za deset let dramaticky zvýší vojáky a obrannými analytiky zvažovaná rizika související s klimatickou změnou.

Zásadní zprávou pro obranný byznys je, že se tomuto pohledu musí přizpůsobit, protože podle Guyové už například nové akviziční požadavky Pentagonu na nové zbraně v sobě obsahují zabudovaná klimatická kritéria – tedy snahu snížit závislost na fosilních palivech nebo zvýšit podíl nových technologií, které umožní třeba energetické úspory.

Příklad? „Vyzkoušeli jsme zelené palivo na letounech F-18 Hornet  nebo na C-17 a funguje to,“ řekl v diskusi panelu Globsec Brian Moran, viceprezident firmy Boeing, o použití nových paliv v případě stíhacího bombardéru a nákladního letadla. Na zelené palivo letěl Hornet poprvé v roce 2010.

Obranný průmysl byl sice historicky zdrojem mnoha inovací, ale dělo se tak většinou hlavně pod tlakem probíhajícího ozbrojeného konfliktu. Jinak je to poměrně konzervativní odvětví, které si zakládá na prodeji prověřených výrobků státním zákazníkům, kteří se – i kvůli komplikovaným výběrovým řízením – nevyznačují nějak velkou pružností.

Ale tlak na zelenání, tedy větší odpovědnost vůči životnímu prostředí, se nevyhne ani armádě. Pokud bychom americké ministerstvo obrany brali jako jednu firmu či stát, tak je to největší spotřebitel paliva na světě. Jeho spotřeba jsou tři čtvrtiny americké federální spotřeby energie. Hledá proto zdroje, kde ušetřit a jak využít třeba solární energii. Příklad z těch jednodušších ukazuje třeba polská firma MOVEit, která (nejen americkým) vojákům nabízí mobilní solární elektrárnu, která se vejde do standardního přepravního kontejneru.

Spojené státy, jejichž armáda je větším znečišťovatelem ovzduší než 140 zemí světa, se chtějí stát lídrem nových zelených technologií. Logicky bychom tedy měli očekávat, že zelené technologické inovace si začnou razit rychlou cestu právě v americkém obranném průmyslu. 

Greta a Elon vám to vysvětlí

Světoví manažeři mají nové heslo: net-zero. Dostat firmu na nulu, pokud jde o její příspěvek k vypouštění skleníkových plynů nebo spíš dál a skleníkové plyny ubírat (Greta Thurnbergová). A ještě k tomu vydělat peníze prostřednictvím nových technologií (Elon Musk). Kde se tento slogan vzal a proč by se ho měli manažeři naučit používat v praxi, vysvětluje toto animované video deníku Financial Times v rámci jeho projektu Moral Money.

Zelený byznys ve zkratce

 - Těžba bitcoinu a dalších kryptoměn získala v poslední době punc nepříliš šetrné činnosti k životnímu prostředí. Zemědělci ve Walesu se to rozhodli změnit a k výrobě energie pomocí anaerobní digesce použili kraví trus. Elektřinu používají na farmě mimo jiné právě k těžbě druhé největší kryptoměny, etherea.

- Větší podíl nestabilních zdrojů obnovitelné elektřiny, jako je vítr nebo slunce, si vyžaduje vybudování chytřejších rozvodných sítí. Konsorcium sedmi firem nyní získalo od společnosti ČEZ zakázku za 2,1 miliardy korun na modernizaci transformátorů, které pak dokážou lépe udržovat stabilitu sítě.

- Natírání firem na zeleno, greenwashing, je poměrně známá činnost. Mnohé společnosti tak jen maskují svoji neschopnost se přizpůsobovat směrem k udržitelné ekonomice. Mnohé firmy ale právě z toho důvodu, že budou nařčeny z greenwashingu, své udržitelné projekty zase nekomunikují – takže se o nich zákazník nemá šanci moc dozvědět. Konference Brands for Good tohle chování označila za greenhushing, zelené umlčení. Asi nejlepší by tedy bylo říkat pravdu, ne?

– Bratislavská firma Voltia získala v Rakousku certifikaci k první chladírenské elektrododávce v Evropě. Jde o výsledek spolupráce několika rakouských výzkumných institucí a oním strojem, který má potenciál uplatnit se při rozvozu potravin nebo léků, je Nissan eNV200 XL Voltia.

- Evropa už má první továrnu na recyklaci stavebního polystyrenu. Je v nizozemském přístavním městě Terneuzen a kolega Viktor Votruba píše, že druhá taková by mohla vzniknout v Česku.

Na vaše připomínky, komentáře a tipy se budu těšit na e-mailu: martin.ehl@economia.cz

Jízda na zelenou

Nejrychlejší (Muskovo) auto, zářný výhled elektromobilů a farmaření pod střechou jako byznys i radost investorů

18. 6. 2021 ▪ 6 min. čtení