Marian Kočner bude v úterý čelit novým důkazům i znaleckým posudkům. Prokuratura se za deset měsíců, kdy ho soud prvního stupně osvobodil v kauze vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, připravila na odvolací jednání u Nejvyššího soudu.

O odvolání bude soud rozhodovat v úterý. Deník SME proto připravil otázky a odpovědi, v jakém stádiu kauza je a jak se může dále vyvíjet.

1. Jaká jsou dosavadní rozhodnutí ve věci vraždy Kuciaka?

V kauze je obžalován Marian Kočner jako zadavatel vraždy, jeho volavka Alena Zsuzsová jako objednavatelka a Tomáš Szabó, který se podle obžaloby na vraždě podílel jako řidič.
Kočnera a Zsuzsovou Specializovaný trestní soud osvobodil, Szabó dostal 25 let vězení. Kočnera potrestali jen za to, že měl doma náboje načerno. Dostal peněžitý trest pět tisíc eur.

Zprostředkovatel Zoltán Andruško a střelec Miroslav Marček se přiznali a byli již odsouzeni v samostatných procesech. Andruško dostal 15 let, Marček 23 let.

Marčekovi později Nejvyšší soud trest zvýšil na 25 let nejtěžšího vězení, protože je vinen i v případě vraždy podnikatele Petra Molnára.

2. Co se po osvobození stalo s Kočnerem a Zsuzsovou?

Oba zůstali ve vazbě a později byli odsouzeni v jiných kauzách.

Nejvyšší soud v lednu pravomocně poslal Kočnera na 19 let do vězení za falšování směnek televize Markíza. Kočnerův život za mřížemi se tím usnadnil, protože ve výkonu trestu má mírnější podmínky než v koluzní vazbě.

Specializovaný trestní soud v Banské Bystrici v prosinci odsoudil Zsuzsovou na 21 let za vraždu podnikatele Petra Molnára, za kterou byl odsouzen i Marček. Rozsudek není pravomocný. Prokurátor i obhájci se odvolali.

3. Jaké důkazy prokuratura mezitím získala?

Nových důkazů v odvolacím řízení bude více než deset.

Deník SME již v únoru zveřejnil, že prokuratura má analýzu dat z telefonu Zsuzsové, která zachycuje monitoring tepu srdce, který zaznamenával náramek napojený na její mobil.
Před několika dny se redakce dostala i k posudku, který hodnotí komunikaci mezi Kočnerem a Zsuzsovou v kódovací aplikaci Threema. Znalci potvrzují názor prokuratury, že obžalovaní si krátce před vraždou stále častěji psali v jinotajích, které mohly mlžit diskusi o plánované vraždě.

Prokurátor navrhuje předložit i další důkazy, například přečíst komunikaci mezi Zsuzsovou, její dcerou a dceřinou třídní profesorkou, která podle nich prokazuje, že Zsuzsová po vraždě narychlo změnila plány na ten den.

Rovněž by se měla objevit i hlubší analýza dopadu BTS stanic, podle kterých lokalizovali pohyb telefonů obžalovaných.

4. Co bude Nejvyšší soud dělat?

Po otevření veřejného zasedání senát přednese nejdříve napadený rozsudek, připomene, jaké chyby se rozsudku či řízení vyčítají, a sdělí podstatný obsah dosavadního řízení.

Soud nemusí posuzovat celý rozsudek ve všech bodech, například i odsouzení Kočnera za nelegální ozbrojování, ke kterému se přiznal. Posuzuje jen tu část, kterou napadla prokuratura či rodiny zavražděných v odvolání.

Pokud to uzná za nutné, může posuzovat důkazy a vyslýchat svědky nebo znalce.

5. Jak může rozhodnout?

Zákon zakazuje, aby Nejvyšší soud po přezkoumání spisu Kočnera uznal sám vinným, pokud jej předtím soud prvního stupně osvobodil.

Nejvyšší soud může původní rozsudek potvrdit, nebo ho zrušit a případ vrátit Specializovanému trestnímu soudu.

Rozsudek může zrušit, pokud jsou pochybnosti o skutkových zjištěních a je třeba zopakovat nebo doplnit důkazy. Případně pokud zjistí, že se senát Specializovaného trestního soudu nevyrovnal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí.

Rozsudek se zruší, i když jsou v práci soudu formální nedostatky, což by se však v tomto případě nemělo stát.

6. Jaké možnosti by měl potom Specializovaný trestní soud?

Pokud by Nejvyšší soud věc vrátil Specializovanému trestnímu soudu, ve věci by měl rozhodovat stejný senát Růženy Sabové. Senát by byl vázán právním názorem, který vyslovil odvolací soud. Zároveň by byl povinen provést úkony a důkazy, které mu Nejvyšší soud nařídil.
Proti výroku Specializovaného trestního soudu se mohou obě strany opět odvolat na Nejvyšší soud.

7. Co by pro Kočnera a Zsuzsovou znamenalo odsouzení?

Prokurátor navrhuje Kočnerovi a Zsuzsové trest 25 let.

Jelikož jsou již oba odsouzeni v jiných kauzách, kdyby jim dokázali vraždu Kuciaka a Kušnírové, zřejmě by to pro ně znamenalo zejména prodloužení trestu na 25 let, případně až doživotí. Tresty se na Slovensku nesčítají, platí vždy ten nejvyšší.

Zvýšení trestů by pro ně znamenalo také změny v některých lhůtách. Dosud by například mohli žádat o podmínečné propuštění po výkonu tří čtvrtin trestu. Pokud by dostali doživotí, mohou je podmíněně propustit nejdříve po 25 letech. O podmíněném propuštění rozhoduje soud na návrh prokurátora. Pokud by návrh na propuštění zamítl, standardně by ho mohli opakovat po roce. Pokud by jim však trest zvýšili na 25 let nebo doživotí, opakovaně mohou o propuštění žádat až po třech letech.

Související
Související