Summit NATO vyjádřil kvůli ruským nepřátelským akcím solidaritu Česku. Moskva prý ohrožuje bezpečnost spojenců

Lídři 30 členských zemí NATO se sešli v Bruselu. Probrali největší bezpečnostní výzvy nastupující dekády. Tedy především vyhrocené vztahy s Moskvou, růst Číny, hrozbu zapojení umělé inteligence a dalších technologií v boji či operace ve vesmíru. Summit odstartoval revizi společných bezpečnostních plánů Evropy a Ameriky. Šéf aliance Jens Stoltenberg ho proto označil za „klíčový“. 

Americký prezident Joe Biden při příjezdu na summit prohlásil, že NATO je „mimořádně důležité.“ Jeho předchůdce Donald Trump přitom před třemi lety označil Severoatlantickou alianci za „zastaralou“.

„Chci, aby to bylo jasné: NATO je mimořádně důležité pro americké zájmy a samo o sobě. Kdybychom ho neměli, museli bychom si ho vymyslet,” řekl Biden po přivítání šéfem aliance Jensem Stoltenbergem. „Rád bych, aby celá Evropa věděla, že Spojené státy jsou zpět,” dodal americký lídr.

Česká delegace v čele s prezidentem Milošem Zemanem  na setkání lídrů dorazila s nemalými ambicemi. Chtěli spojence přesvědčit, aby se v závěrečné zprávě summitu objevilo prohlášení na podporu Česka ve sporu kvůli výbuchům muničních skladech ve Vrběticích. A to se jim také podařilo. Lídři zemí NATO totiž vyjádřili solidaritu Česku a dalším zemím dotčeným nepřátelskými akcemi Ruska. 

Moskva podle společného prohlášení šéfů třicítky aliančních států stále více ohrožuje bezpečnost spojenců z NATO provokativní a rozkladnou aktivitou u jejich hranic i na jejich území. Aliance na to musí být v budoucnu lépe připravena, konstatoval summit. Zároveň vyzval Moskvu, aby odstranila Česko a Spojené státy ze seznamu zemí, které nejsou přátelské. Na tento soupis Rusko jako jediné dvě země oba státy zařadilo v polovině května.

Na schůzku nejvyšších politických představitelů NATO česká delegace nedorazila v silném postavení. Ministryně Schillerová (ANO) jen krátce před summitem oznámila, že Česko nezvládne splnit svůj závazek dávat na obranu 2 procenta HDP do roku 2024. Oproti plánu totiž seškrtala rozpočet ministerstva obrany o téměř pět miliard. Ve střednědobém výhledu jsou škrty patnáct miliard. Obranné výdaje jsou přitom velké téma pro Spojené státy, jež v NATO přispívají nejvíce. Očekávají, že evropští spojenci budou více aktivní.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) spojencům vysvětlil, že škrty v rozpočtu vznikly kvůli dopadům pandemie na ekonomiku. Zároveň však dodal, že jde jen o návrh, nikoli finální rozpočet. „Z mé strany můžete očekávat další kroky a další jednání z hlediska navýšení. Jestli se to podaří, je také věcí nové administrativy Česka, která vznikne po říjnových volbách,“ řekl Metnar. Pokud by se obraně rozpočet nakonec opravdu krátil, musel by Metnar zrušit nebo přeplánovat některé zakázky.

Metnar od summitu očekával dohodu o další podpoře pro Afghánistán. Spojenecká vojska v zemi působila dvě dekády, nyní probíhá jejich postupné stahování a do září by v Afghánistánu neměl být žádný alianční voják. Rozhodl o tom americký prezident Joe Biden. Ze strany některých lídrů NATO za to však čelí kritice, protože s nimi stahování vojsk dostatečně neprojednal. S odchodem vojáků  Metnar nesouhlasí. Přichází v době, kdy se bezpečnostní situace v Afghánistánu horší a mírové rozhovory stagnují.

„Načasování toho stažení byla chyba. To jsme za jedno (s prezidentem Zemanem). Měla tomu předcházet daleko větší alianční diskuse, která nebyla,“ popsal Metnar. Část území v Afghánistánu ovládá radikální organizace Tálibán, spojenec Al-Káidy, jež zorganizovala teroristické útoky na americký Pentagon 11. září 2001. Metnar se obává, že po odchodu Spojenců Tálibán v zemi znovu posílí.

NATO odstartovalo debatu o nové Strategické koncepci, půjde o revizi plánů společné obrany pod tlakem agresivnějšího Ruska, rostoucího vlivu Číny, a nových hrozeb, jež souvisí s využíváním umělé inteligence či vojenským působením ve vesmíru. „Je to soubor hlavních politických priorit aliance na dalších 10 let,“ dodal Metnar.

Česko na summitu zastupoval prezident Miloš Zeman. S ním dorazil právě i Metnar a ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) v doprovodu svých náměstků.

Na velitelství NATO v Bruselu poprvé zamířil americký prezident Joe Biden, a to s cílem zklidnit rozbouřené vztahy mezi Evropou a USA. V uplynulých čtyřech letech je nabourala jízlivá prohlášení Bidenova předchůdce Donalda Trumpa.

Trump razil politiku „Amerika na prvním místě“. Spojence kritizoval, že na společnou obranu přispívají málo penězi. Také například prohlásil, že NATO je „zastaralé“. Do Německa se zase opřel s tím, že dluží USA a NATO „obrovské částky peněz“.