Ruské tajné služby mají pověst efektivních a brutálních. Vraždění politických oponentů v zahraničí začalo již za Stalina a pokračovalo za jeho nástupce Nikity Chruščova. Této kampani padly za oběť desítky lidí. Útoky se prakticky zastavily za generálního tajemníka Leonida Brežněva v 70. letech a to na více než půlstoletí.

Ovšem po nástupu do prezidentského křesla Vladimira Putina, někdejšího dlouholetého ředitele tajné služby FSB, útoky znovu začaly. Podle pozorovatelů nyní ruským tajným službám nejde ani tolik o fyzickou likvidaci politického oponenta, jako spíš o zastrašení ostatních, ať již vlastních lidí, kteří mohou přemýšlet o přeběhnutí, nebo protivníků, kteří nesmí mít pocit, že v emigraci jsou v bezpečí. 

 

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist